Dnes v noci ze 13. na 14. prosince můžeme na obloze pozorovat mimořádný úkaz. Vyvrcholí činnost meteorického roje Geminid. Maximum nastane asi hodinu po půlnoci, v době, kdy je radiant roje hodně vysoko nad obzorem. Navíc Měsíc nebude rušit, neboť bude v novu. Za hodinu můžeme napočítat i přes sto meteorů. Mateřským tělesem je planetka (3200) Phaeton, dnes již neaktivní jádro komety. Jev doplňuje konjunkce Jupiteru a Saturnu, tato „Betlémské hvězda” se naposledy objevila roku 1623 a znovu se ukáže až v roce 2080.
Geminidy jsou meteorický roj způsobený tělesem 3200 Phaethon. Radiant roje se nachází v souhvězdí Blíženců u hvězdy Castor. Geminidy patří k nejaktivnějším a nejpravidelnějším meteorickým rojům. Zajímavé jsou nejen kvůli své vysoké aktivitě, ale i díky ne zcela známému původu. Mateřská tělesa většiny meteorických rojů jsou komety, ale u Geminid tomu tak možná není. Předpokládá se, že pocházejí z planetky 3200 Phaethon. Je dost pravděpodobné, že ani Phaethon není obyčejným asteroidem, ale je to jádro vyhaslé komety.
Geminidy můžeme každoročně pozorovat mezi 7. až 17. prosincem, přičemž maximum se vyskytuje kolem 13.–14. prosince. Geminidy jsou meteory střední rychlosti (se Zemí se setkávají při rychlosti 34,6 km / s); slabší meteory jsou aktivnější dříve, než jsou nejpočetněji jasnější. Očekávaná nejvyšší zenitová hodinová frekvence je až 130 +/- 20 meteorů. Zajímavostí Geminid bývají zelenkavé meteory; běžné jsou bílé, modré a žluté. Ze všech meteorických rojů Geminidy pronikají nejhlouběji do zemské atmosféry. Maximum je 40 km nad zemským povrchem. Jejich hustota je nejvyšší ze všech známých meteorických rojů – 2 až 3 g / cm2 a byla zjištěna z ablace. Dráha meteoroidů, z nichž vznikají, je ovlivňována Zemí, ale především Jupiterem. Průsečík meteoroidového proudu s ekliptikou se vzdaluje od Slunce. V roce 1700 byl vzdálen 0,1337 AU od zemské dráhy. V roce 1900 se vzdálenost zmenšila už jen na 0,0178 AU a roku 2100 bude z vnější strany zemské dráhy ve vzdálenosti 0,1066 AU (Podle M. Plavce).
