V Ústeckém kraji se natáčí další film. Tentokrát se jedná o snímek na motivy historického románu Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch.
První klapka dvoudílného televizního filmu Gerta Schnirch padla před pár dny. V Ústeckém kraji filmaři strávili celkem osm natáčecích dní, a to na zámku ve Velkém Březně, v Děčíně a Teplicích. Adaptace známého románu vzniká v mezinárodní spolupráci České televize, společnosti Negativ, HBO a ARTE. Režie se ujal Tomáš Mašín. Natáčení potrvá až do konce června a jako kulisa ke dvoudílnému seriálu posloužil například Zámek Velké Březno na Ústecku, centrum Děčína či Teplic. V regionu se natáčelo celkem osm dní. Hlavní roli Gerty Schnirch, kterou budou diváci sledovat od jejích sedmnácti až do sedmdesáti let, ztvární dvě herečky. Mladou Gertu hraje členka Činoherního studia v Ústí nad Labem Barbora Váchová, a starší Milena Steinmasslová. V roli Gertiných rodičů se představí Kristýna Badinková a známý německý herec Johann von Bülow. „To, že se filmaři rádi vrací do našeho regionu, víme a moc si toho vážíme. Máme zde lokace nejrůznějšího druhu, které jsou mnohdy neokoukané a pro filmaře lákavé. Na druhou stranu některé lokace jsou pro filmařský štáb jistotou. V minulosti se na velkobřezenském zámku natáčel seriál Já, Mattoni,“uvedl radní pro kulturu Vlastimil Skála, který dodal, že nezastupitelnou roli s výběrem lokací hraje Filmová kancelář Ústeckého kraje.
Vyhnání Gerty Schnirch je rozsáhlý historický román spisovatelky Kateřiny Tučkové. Poprvé vyšel roku 2009 a autorka za něj rok poté získala cenu Magnesia Litera. Přeložen byl již do sedmi jazyků.Autorka se inspirovala skutečnou událostí, tzv. Brněnským pochodem smrti. Příběh přibližuje osud dívky z českoněmecké rodiny, která se po druhé světové válce stává obětí divokého odsunu.
Román klade bolestné otázky viny, odplaty a odpuštění mezi Čechy a Němci. Mimo to se stáváme svědky narušeného vztahu matky a dcery, který poznamenalo nejen omezené prostředí, v němž se jako české Němky na okraji společnosti pohybovaly, ale také vzájemné nepochopení dvou generací a nemožnost zprostředkovat osobní zkušenost.
Ústředním tématem je vyhnání. Nejedná se však jen o vyhnání jakožto násilné vystrnadění Němců z Brna. Jde i o vyhnání ven, mimo lidské společenství, ze skutečného života do tristního přežívání všemu a všem navzdory. Důležité je i téma kolektivní viny, viny individuální a česko-německých vztahů. Příběh se nese v duchu kolektivního odsouzení německého obyvatelstva za činy nacistů. Celý příběh se pak dotýká citlivého problému česko-německých vztahů po druhé světové válce.
Film odvysílá Česká televize v roce 2026. Projekt je spolufinancován Evropskou unií formou filmových voucherů Ústeckého kraje.
