Říkal, že ji miloval, ale nebyla si tím jistá. Její manžel. Muž, který jí měl stát po boku za všech okolností. Od útlého mládí na něm visela. Neuměla si představit život bez něj, zároveň ale věděla, že to on je příčina všeho zlého, co se jí v životě děje. Bylo jí šestnáct, když si ji vyhlédl. Mezi tolika holkami. Právě ji. Byla pyšná a zamilovaná. Laco byl starší, měl peníze, kluci se ho báli. Vybíral si holky a vozil je do bordelu. Ji si ale vybral jen sám pro sebe. Říkal jí, že je jeho princezna. Jeho výsadní právo. Nikdo jiný se jí nesměl ani dotknout. Nastěhoval si ji k sobě. Jejím rodičům to bylo jedno. Laco byl někdo. Vlastně byli rádi, že se jí zbavili. Měla ještě hromadu sester a bratrů a nikdo z nich se neměl tak dobře jako ona. Laco jí dával peníze, mohla si kupovat, co chtěla. Hadříky, šmuky, alkohol. Jen drogy nesměla. Laco říkal, že by přišla o rozum, a takovou ženu on nechtěl. Když jí bylo osmnáct, vzal si ji za ženu i před zákonem. Před Bohem byla jeho už dávno. Bylo až dojemné, jak lpěl Laco na tom, aby byla jeho manželka, měla jeho jméno, prstýnek na ruce. V jejím životě se ale svatbou nic nezměnilo. Dál si žila pohodlně a bez práce. Laco hravě uživil je oba. Nevěděla přesně, co dělá, ale peněz měli stále dost. Za holky, který dál vozil do bordelů, za zboží, které přivážel bůhvíodkud a prodával za slušné peníze. Byl mocný a vážený. Jeho přátelství něco znamenalo. Dávali mu peníze také jeho kamarádi, kteří měli hospody a herny v jejich čtvrti. Na ulici se k ní chovali všichni zdvořile. Věděla, že kvůli Lacovi. Bez něj by skončila jako její sestry. Dokud by to šlo, prodávala by se. Pak by si našla nějakého troubu a měla s ním hodně dětí. Jako máma. Děti byly smyslem jejich života. Ona děti milovala a přála si jich mít co nejvíce. Laco se jí smál. Chceš mít děti, budeš mít děti, říkal jí. Ale až bude starší. Říkal, že děti dělají z krásek tlusté báby. To nechtěl. Také jí říkal, že až se jí narodí dítě, bude to malý princ nebo princezna. Pak už nebyla tak šťastná jako dřív. Laco začal pít víc, než kdy dřív a chodil domů stále méně. Čekala na něj často marně. Tahal se s mladými holkami, vodil si na večírky své děvky, zatímco ona čekala a čekala. Několikrát ztropila scénu, křičela, chtěla od něj odejít. Laco ji nejdřív zbil, pak se s ní vášnivě miloval a přesvědčoval ji, že je jediná láska jeho života. Její život byl jako na houpačce. Upínala se k myšlence, že bude mít hodně dětí. Každý rok jedno. Rozhodla se, že už je čas. Po jedné hádce při usmiřování přesvědčila Laca, že už by měli mít děti. Byla mladá a zdravá, otěhotněla hned. Zase byla šťastná. Bylo jí jedno, kolik má Laco holek do postele. Ona byla jeho žena a čekala dítě. Zpívala si, radovala se. Pak v ní dítě zemřelo. Plakala a Laco zuřil. Říkal, že za to můžou doktoři a že je zabije. Při druhém těhotenství už byla velmi opatrná. Měla strach. Chlapeček, kterého nosila, zemřel ještě dřív, než se narodil. Tenkrát proplakala mnoho dní. Laco s ní nebyl. Byl v bordelu. Následujících několik měsíců prožila jako ve snách. Laco byl čím dál víc bezohledný, měl záchvaty zuřivosti, lidé se ho báli. Říkal o sobě, že je králem celé čtvrti. Bezohledně dřel z lidí peníze, a kdo nezaplatil, toho si Laco se svými kumpány podal. Přátelil se s policisty, usmíval se na ně, hostil je. Nebál se zákona. Nemusel. Nikdo by si nedovolil stěžovat si na velkého Laca. Ona myslela jen na jedno. Chtěla dítě za každou cenu. K čemu by byla bez dětí. Všechny její sestry měly hromadu dětí. Konečně znovu otěhotněla. Přesvědčila Laca, aby ji pustil za chytrými lékaři do velkého města. Chtěla mít jistotu, že tentokrát všechno dobře dopadne. Nedopadlo. Porodila mrtvé dítě. Chtěla vědět proč. Jestli ji Bůh trestá za Laca. Nebo jesti je nemocná. Postoupila všechna vyšetření. Lékaři zkoumali její mrtvé dítě. Pak jí to její doktor řekl. Příčina jejího neštěstí nebyla v ní. To Laco. Ten ďáblův zmetek. Měl tu hroznou nemoc. Nemoc děvkařů. Syfilis. Mohl se snadno léčit. Doktoři by mu dokázali pomoci. Kdyby za nimi šel hned. Laco byl ale král. Král ulice už od mládí. Říkal, že jak nemoci přijdou, tak i odejdou. Ale neměl pravdu. Jeho nemoc se sice přestala navenek projevovat, dřímala ale v něm a zabíjela děti, které zplodil dřív, než se narodily. Lékař jí také řekl, že Laco s největší pravděpodobností skončí jako sterilní. Prostě už žádné děti. S nikým. Šla domů plná zuřivého vzteku. Hádka, která vypukla mezi ní a Lacem, byla ta nejhorší v jejich životě. Křičeli, házela po něm věcmi, on ji zbil. Nakonec mu řekla, že od něj odejde. Rozvede se. Odstěhuje. Najde si jiného muže, který jí udělá tolik dětí, kolik jen bude chtít. Tenkrát poprvé jí Laco řekl, že ji zabije. Jestli od něj odejde, tak ji podřízne. Ji i jejího nového chlapa. Věděla, že to myslí vážně. Že to udělá. Dostala strach. Řekl jí, že je zdravá. A zakázal chodit k doktorům. Žili dál vedle sebe zdánlivě jako dřív. Laco chodil domů občas, veřejně se tahal s děvkama. Ona ale nesměla. Ona byla jeho majetek, jeho žena. Stejně by se jí každý chlap bál jen dotknout. Laca každý znal. Věděli, co je zač. Tolik si přál mít děti a tak strašně Laca nenáviděla. Bála se od něj odejít. Věděla, že je to nemožné. Jediná možnost, jak se osvobodit a zbavit se nepohodlného muže, byla smrt. Nic jiného jí nezbývalo. Začala tajně chodit do jednoho centra. Tam radili ženám jako je ona. Týraným ženám. Pokaždé, když ji Laco zbil, šla k doktorovi. Sbírala lékařské zprávy. Na policii ale nešla. Věděla, že by jí nepomohli. Laco by ji zabil. V centru ji přesvědčovali, že musí týrání nahlásit. Ona ale věděla, že nemusí. Na ten večer se pečlivě připravila. Laco přišel domů opilý. Ona vyvolala hádku, on ji zbil. Jako většinou. Když už ale měl dost, byl unavený, ona samá podlitina, a chtěl si ji vzít do postele, vytáhla z pod polštáře kuchyňský nůž a probodla ho. Pak zavolala policii. K soudu se dostala brzy. Případ byl jasný. Svého muže sice zabila, ale po dlouhodobém týrání. Měla lékařské zprávy, svědčili pro ni lidé z centra. Byla zbitá a snažil se ji znásilnit. Tolik polehčujících okolností. Nakonec vyvázla s mírným trestem. Je ještě mladá. Ještě stihne hodně dětí.
