Homerlive
http://www.homerlive.cz/ludvik-savel-zbourat-repre-by-byla-nenahraditelna-skoda/

Ludvík Šavel: Zbourat REPRE by byla nenahraditelná škoda




 

V současné době se často diskutuje plánovaná rekonstrukce kulturního domu REPRE v Mostě. Je to zajímavé téma, u kterého bude jistě dobré se zastavit a o projektové přípravě plánované rekonstrukce si podrobněji popovídat s Ludvíkem Šavelem, jednatelem společnosti ARTECH, která je zpracovatelem projektové dokumentace.

 

Jak jste se k možnosti zpracovávat projektovou dokumentaci na takto rozsáhlou stavbu dostali a kdo se na ní podílí?

Naše společnost se v roce 2017 přihlásila do výběrového řízení na projektanta rekonstrukce kulturního domu v Mostě. Toto výběrové řízení probíhalo ve dvou kolech. V prvním museli projektové firmy městu Most prokázat, že jsou schopny zakázku takového rozsahu zvládnout. Město si stanovilo velmi přísné kvalifikační požadavky nejen na tým odborníků, který by se na zakázce měl podílet, ale také na předchozí zkušenosti projektanta, doložené referencemi na projektové dokumentace obdobných rozsáhlých staveb. Druhého kola, tj. kola, kdy byly podávány již konkrétní cenové nabídky, se spolu s naší společností účastnili další renomované projektové organizace.

Co se týče složení profesního týmu, který se na zpracování projektové dokumentace podílí, je utvořen z odborníků ze všech oblastí, kterých se plánovaná rekonstrukce dotkne. Jeho součástí jsou mimo jiné i architekti, z nichž jeden je bývalý spolupracovník autora původního návrhu kulturního domu architekta Mojmíra Böhma.

 

 

Jaká je vlastně historie objektu?

Úvodem trocha historie kulturního domu. Stavba tehdejšího Oblastního domu kultury horníků a energetiků v Mostě byla zahrnuta do plánované výstavby nového centra Mostu, která probíhala v druhé polovině 70 let (obchodní dům PRIOR, pošta, národní výbory) a byla završena právě výstavbou kulturního domu. Objekt se měl stát novým střediskem kultury pro celý Most a měl být náhradou za zbourané REPRE ve starém Mostě.

Autory architektonického návrhu nového kulturního domu byli architekti Mojmír Böhm, Luboš Kos a Jaroslav Zbuzek. Vlastní projektová dokumentace byla vypracována v Krajském projektovém ústavu v Ústí nad Labem v roce 1978. Výstavba kulturního domu byla několik let odkládána, až byla nakonec stavba zrealizována v roce 1984.

Své trvalé místo v životě města si našel společenský sál a planetárium. Využití ostatních částí objektu se časem, zejména pak po roce 1989, ukázalo jako problematické. To se týká zejména malého sálu, restauračních provozů a především kluboven, pro které se v nové době nenašlo uplatnění.

Postupně objekt chátral, takže v době, kdy byla stavba ve vlastnictví společnosti Crestyl, byla na stole reálná varianta zbourání objektu. V roce 2015 město Most stavbu ve značně zchátralém stavu získalo zpět do svého vlastnictví a započalo s přípravou záměru na rekonstrukci objektu.

 

Má význam stavbu zachovat, nebylo by lepší na jejím místě postavit novostavbu?

Centrum nového Mostu je poměrně ojedinělé tím, že vzniklo na zelené louce v extrémně krátké době dle zásad stanovených v územním plánu Václava Krejčího a Jaromíra Vejla z roku 1967. Celé toto centrální území je pojato jak velkorysá rozvolněná plocha s jednotlivě situovanými objekty, které jsou v území řešeny jako výrazné solitéry, mezi nimiž vznikají veřejné prostory (náměstí) bez zřetelně formulovaných prostorových vymezení. Kulturní dům je umístěn uprostřed tohoto centrálního městského bloku.

Vlastní objekt má nesporné architektonické kvality.

Jedná se o hmotově velmi výrazný objekt, tvořený gradující soustavou kvádrových hmot, kde z hlavní hmoty směrově i výškově vystupují další hmoty - kinosál s vějířovitým půdorysem, hlediště vystupující ze severní fasády, malý sál na podnoži předsazený před západní fasádu hlavního objektu a hlavní společenský sál „vznášející“ se nad vodní plochou. Skulpturální charakter ještě zvýrazňuje kulové těleso planetária nad střechou. Toto řešení bylo dle původního projektu ještě výrazově umocněnou vodní plochou, která objekt ze tří stran obklopovala a oddělovala objekt od okolí.

Jako většina staveb z tohoto období je i kulturní dům pomníkem složitých podmínek socialistického stavebnictví, kdy vytvořit netypizovanou stavbu bylo téměř nadlidský úkol a na detailech a řemeslném provedení objektu je to bohužel velmi znát.

 

Je proto zřejmé, že zbourat objekt REPRE by byla nenahraditelná škoda. Město Most s ohledem na svou pohnutou historii si musí vážit každé takové hodnotné stavby, která je mimo jiné i svědkem jedné ze zásadních etap vývoje města.

Mnohem těžší, než rozhodnutí o tom, že se REPRE nezbourá, je rozhodnutí co s ním dál. Objekt nemůže být pouze „pomníkem“, který se nákladně opraví, ale bude dál fakticky mrtvý. Tento problém řeší mnoho měst, kde kulturní domy ožívají pouze na víkendové večery s pořádáním plesů či dalších kulturních akcí a pokusy s komerčním využitím prostor v těchto objektech většinou opakovaně ztroskotávají.

 

Pro smysluplnou rekonstrukci kulturního domu, je nutné mu dát novou náplň, která zajistí, že objekt bude po celý den „žít“. To pomůže nejen objektu, ale též vlastnímu městskému centru. Bez ujasněné koncepce využití objektu nedává rekonstrukce smysl.

 

 

Jaký je tedy konkrétní záměr rekonstrukce?

Záměr vychází ze studie využitelnosti, kterou pro město Most vypracoval Akad. arch. Petr Nesládek. Touto studií byla pozitivně prověřena možnost přemístit do objektu kulturního domu městskou knihovnu. Ta se v současné době nachází ve vlastním objektu, který je však téměř ve stejně špatném stavu jako REPRE a pro další provoz knihovny by též byla nutná jeho zásadní rekonstrukce. Z hlediska efektivity investic, z hlediska soustředění služeb v městském centu, z hlediska oživení objektu REPRE a v neposlední řadě z hlediska úspory provozních nákladů se toto řešení jeví jako velmi vhodné.

 

Kromě přemístěné knihovny zůstane v objektu REPRE zachován společenský sál a restaurace. Původní divadlo malých forem bude přestavěno na kinosál bez jeviště a původní kinosál a malý sál budou zahrnuty do prostoru knihovny tak, aby byly pro knihovnu k dispozici dostatečně velké prostory. Přibude také výstavní prostor v přízemí, který bude součástí dvorany knihovny. Ta by se mohla stát přirozeným místem setkávání obyvatel i návštěvníků města.

Celý objekt pak spolu s navazujícími objekty městského centra umožní též pořádání vzdělávacích akcí, konferencí apod.

Změní se nejen účel, ale také doba užívání objektu. Už to nebudou jen večerní návštěvy plesů a občasné exkurze do planetária, ale každodenní návštěvy čtenářů všeho věku v různou denní dobu.

 

Při stanovení vnitřního dispozičního uspořádání objektu projektant vycházel ze zadání města a městské knihovny. Skloubit umístění velkého množství knih, oddělený provoz a funkčnost jednotlivých prostorů s  požárně bezpečnostními a hygienickými předpisy spolu s dalšími požadavky, jako například s možností bezbariérového užívání stavby, nebylo jednoduché. Z tohoto důvodu bylo mimo jiné nutné umístit do dvou nových přístaveb schodiště a výtahy, a to hlavně s ohledem na nedostatečnost stávajících únikových cest z jednotlivých prostorů s vyšším počtem návštěvníků (zejména společenského sálu, který je umístěn ve třetím a čtvrtém nadzemním podlaží bez dostatečného přímého propojení s venkovním otevřeným prostorem).

Po mnoha konzultacích se zástupci města Mostu a s architektem původní stavby Mojmírem Böhmem, se podařilo najít efektivní a funkční řešení, které naplní požadavky na využití objektu při zachování zásadních hodnot objektu.

 

Dojde k zásadní změně architektonického řešení objektu?

Kromě splnění provozních a technických požadavků jsme se museli vypořádat i s celkovým dopadem do architektonického vzhledu objektu.

 

Dle zadání města byl kladen důraz na maximální respekt k původnímu řešení z hlediska řešení fasád (tvarosloví, materiálového a barevného řešení) s významným omezením vyplývajícím z požadavku investora na odstranění lodžií, balkonů a říms z důvodu jejich nevyužívání a z nutnosti navýšit plošný standard objektu tak, aby bylo možné zajistit požadovanou náplň objektu.

Z důvodu zlepšení tepelně technických vlastností obvodového pláště, musí být odstraněn původní kamenný obklad z „mušlového vápence“, který vykazuje značné poškození a pro novou obálku budovy není s ohledem na jeho provedení vhodný. Proto bude nahrazen novým obkladem, který bude tvořit tepelně izolovanou větranou fasádu na systémovém roštu a bude se vzhledově maximálně blížit původnímu řešení. Stejně jako obklad i výplně otvorů budou v maximální míře respektovat stávající vzhled objektu, avšak budou splňovat současné tepelně-technické požadavky.

 

K jakým změnám dojde v bezprostředním okolí objektu?

Úprava parteru, tj. bezprostředního okolí kulturního domu, je důležitou součástí plánované rekonstrukce.

 

V průběhu projektování vzniklo hned několik variant. Z původního požadavku na redukci stávajících vodních ploch, které by byly nahrazeny zelení s přístupovými chodníky a terasou restaurace z důvodu údržby vodních ploch, byl konzultacemi se zástupci města akceptován požadavek pana architekta Böhma na maximální zachování vodních ploch, které budou v prostoru u vstupu do objektu doplněny fontánami. Dojde k redukci zpevněných ploch ve prospěch parkových úprav. Stávající pruh zeleně od třídy Budovatelů bude významně rozšířen, takže zde vznikne park s lavičkami.

 

Věříme, že projektová dokumentace rekonstrukce mosteckého kulturního domu neskončí někde „v šuplíku“ a že po realizaci jeho rekonstrukce bude mít město moderní kulturně-vzdělávací centrum s městskou knihovnou, výstavním prostorem, planetáriem, víceúčelovým společenským sálem, kinosálem a restaurací, které bude občanům města i jeho návštěvníkům dobře sloužit.

 

 

 
Post date: 2018-11-23 13:07:17
Post date GMT: 2018-11-23 12:07:17