Městské divadlo v Mostě uvede 21. října v 19.30 hodin na Velké scéně pátou premiéru sezony 2016 – kultovní detektivku Agathy Christie v režii Věry Herajtové Past na myši
Slovo dramaturgyně
Divák je srdečně zván ke sledování napínavého příběhu, který je opravdu perfekcionistickým dílem Agathy Christie. Se stejnou důsledností ho upravila a zrežírovala Věra Herajtová tak, aby byl dnešnímu publiku blízký, a to tematicky i rozsahem. Nikdo se nemusí bát čtyřhodinového, nudného divadelního kusu. Na jevišti se odehraje divadelní thriller až s hororovou zápletkou.
Do nově zrekonstruovaného penzionu manželů Ralstonových přijede šest hostů. Každý z nich je trochu podivínský, každý z nich má své tajemství. Každopádně přijde taková sněhová vánice, že nikdo nemůže ani odejít, ani utéci. V Paddingtonu se stala vražda, to se dovídáme z rádia, hledá se vrah. Vražda se stala i v obývacím pokoji našeho penzionu U klášterní studny. Hra nabírá na rychlosti, jednotlivé postavy se dostávají do úzkých, nikdo neví, kdo je vinen a kdo nevinen. Podezřelí jsou všichni. Spád, akce, jasnost sdělení a motivované herecké jednání jsou režijním rukopisem Věry Herajtové. V příjemně zařízeném britském interiéru se dovíme, kdo se chytí do pasti na myši.
Věra Herajtová – režisérka
Zkušená divadelní režisérka, která v Městském divadle v Mostě realizovala tituly jako např. Obchodník s deštěm, Naši furianti, Černí býci, Elling a Kjell Bjarne aneb Chvála bláznovství atd… Výrazná osobnost současné české divadelní režie, se narodila v Karlových Varech. Začínala jako tanečnice, vystudovala operní zpěv na brněnské konzervatoři a věnovala se studiu choreografie
u Pavla Šmoka na pražské HAMU. Přestože se od devadesátých let 20. století pracovně orientuje převážně na činohru, můžeme v jejích režiích hudební i tanečně-choreografickou zkušenost vystopovat. Důraz na herce, velká péče věnovaná stylizaci pohybu na jevišti a důležitost hudební stránky inscenace dokonce její činoherní režie charakterizují. V centru nestojí jen text, ale celý jevištní obraz – v tom možná můžeme spatřovat vliv nonverbálního tance. „Práce s herci je asi to nejpodstatnější, co mě při inscenování textu zajímá. Sázím na příběh, dobrého autora a kvalitní herce,“ řekla Věra Herajtová v rozhovoru pro Lidové noviny. Jméno Věry Herajtové ještě jako choreografky je spjaté s jednou z prvních porevolučních velkých muzikálových produkcí Les Misérables (Divadlo na Vinohradech, 1992). Pak už spíše jako činoherní režisérka respektive umělecká šéfka měla možnost dlouhodobě ovlivnit tvář Městského divadla Zlín (1992-1999) a Západočeského divadla v Chebu (2000-2005). Ve Zlíně se věnovala také pedagogické práci na Vyšší odborné umělecké škole. Jako hostující režisérka, choreografka i autorka zanechala svoji stopu v mnoha českých i moravských divadlech. Od roku 2015 vyučuje na Vyšší odborné škole herecké v Praze hereckou výchovu.
Kateřina Mocová Šplíchalová – dramaturgyně
Absolventka (r. 2003) oboru režie-dramaturgie na Katedře alternativního a loutkového divadla v Praze v ročníku režiséra doc. Miroslava Krobota a dramaturga prof. Miloslava Klímy. V angažmá byla např. v generačním souboru Divadla NABLÍZKO v A-Studiu Rubín na Malé Straně nebo v klasickém repertoárovém Středočeském divadle Kladno. Posledních deset let pracuje jako kmenová dramaturgyně steampunkového Divadla AQUALUNG, které sídlí a hraje na Žižkově u Cimrmanů. Dále je spoluzakladatelka Divadla Vzhůru nohama, jež integruje herce s mentálním znevýhodněním s herci profesionálními.
Ze života a tvorby Agathy Christie
Na počátku byla královna
Nejprve Agathu Christie oslovili, aby k 80. narozeninám královny Mary napsala krátkou rozhlasovou hru. Tak vznikly Tři slepé myšky (název vychází z dětské říkanky), jež se vysílaly roku 1947; scénář posloužil též pro živě vysílanou televizní verzi. O rok později vyšla stejnojmenné povídka v americkém Cosmopolitanu a na silvestra její první část také v britském magazínu. V USA se povídka objevila knižně v roce 1950, ale v Británii na žádost autorky v žádné knižní sbírce nikdy nevyšla kvůli divákům divadelní verze Past na myši.
Název ze Shakespeara
Pro divadelní hru bylo potřeba vymyslet nový název, protože pod titulem Tři slepé myšky se už dříve uváděla jiná hra. Autorčin zeť Anthony Hicks, manžel její dcery Rosalind, navrhl Past na myši. Název je z druhého obrazu třetího dějství Hamleta – jmenuje se tak hra, pomocí níž líčí Hamlet past na svého strýce. Nebylo to ostatně poprvé ani naposledy, co Christie – třeba právě názvem – odkazovala na Shakespeara. S Pastí na myši se mimochodem pojí i další autorčin příbuzný – práva na hru dostal k 9. narozeninám její vnuk Mathew Prichard.
Bez derniéry za 14 premiérů
Past na myši měla londýnskou premiéru 25. listopadu 1952 v Ambassador’s Theatre v divadelním West Endu. V roce 1974 se představení přesunulo do nedalekého St. Martin’s Theatre – na jaře 2015 se odehrálo představení s „pořadovým číslem“ 26 000. Od premiéry měla Británie 14 premiérů – od Winstona Churchilla až po současnou ministerskou předsedkyni Theresu May –, nejdéle uváděná hra všech dob je na programu dál.
Zakázané filmování
Londýnský úspěch hry má i svou nevýhodu: Dokud se bude představení uvádět ve West Endu, nesmí vzniknout žádná filmová nebo televizní adaptace na motivy Pasti na myši. Dva producenti sice získali práva s tím, že natáčení začne, až se představení přestane hrát, ale již zemřeli. Sovětští tvůrci toto pravidlo porušili, a tak byl v roce 1990 uveden neautorizovaný film Myšelovka.
Nejhranější v češtině
Zřejmě nepřekvapí, že Past na myši je nejhranější divadelní hrou Agathy Christie v češtině. Českou premiéru měla v roce 1961 v pražském Divadle S. K. Neumanna (nynější Divadlo pod Palmovkou).
Jan Beneš
Rodák z Ústí nad Labem, absolvent DAMU – činoherního herectví. Působil ve Východočeském divadle v Pardubicích. Od roku 2001 je členem činohry Městského divadla v Mostě. Nyní účinkuje například v Baladě pro banditu, Blbci k večeři, Habaďúře, Hrátkách s čertem, Kronice Pickwickova klubu, Na Poříčí dítě křičí…, Osudech dobrého vojáka Švejka, Podivném případu se psem, Postřižinách, Třech sestrách a Saturninovi.
Zita Benešová
Vystudovala činoherní herectví na DAMU v roce 1999. Poté působila jako host v pražských divadlech. Členkou činohry Městského divadla v Mostě je od roku 2002 kde aktuálně účinkuje v inscenacích Kronika Pickwikova klubu, Tři sestry, Sluha dvou pánů, Podivný případ se psem, Saturnin a Starci na chmelu.
Jakub Koudela
V roce 2016 ukončil studium DAMU obor Herectví činoherního divadla. Od června roku 2016 je členem souboru Městského divadla v Mostě. Zároveň je členem divadelního souboru BodyVoiceBand, kde hraje v představení Vojna. Se spolužáky z DAMU založil divadelní soubor Spektákl, kde ho můžete vidět v inscenaci Zmoudření dona Quijota. Hrál například v seriálech První republika, Mamon, Legends II, ve filmech Zookeepers wife, Lesapán, In Gottes Händen, nebo Zločin v Polné. Je hvězdou filmu Prach a broky, ve kterém ztvárnil roli Viléma. V MDM nyní účinkuje v Baladě pro banditu, Cabaretu, Kronice Pickwickova klubu, Třech sestrách, Saturninovi a Starcích na chmelu.
PAST NA MYŠI
Autor Agatha Christie
Překlad Pavel Dominik
Režie a úprava textu Věra Herajtová
Dramaturgie Kateřina Šplíchalová Mocová
Scéna Petr Kastner
Kostýmy Romana Tůmová
Hudba Tomáš Alferi
Projekce Martin Studecký
Osoby a obsazení:
Mollie Ralstonová Zita Benešová
Giles Ralston Jan Beneš
Christopher Wren Matyáš Procházka
Paní Boyleová Ivana Zajáčková
Major Metcalf Otto Liška
Slečna Casewellová Lilian Sarah Fischerová
Pan Paravicini Marcel Rošetzký
Seržant Trotter Jakub Koudela
Premiéra se uskuteční 21. října 2016 v 19.30 hodin na Velké scéně MDM
1. repríza – 27. října 2016 v 19.00 hodin
2. repríza – 2. listopadu 2016 v 19.00 hodin
