S otcem žil Tomáš sám od svých dvanácti let. Období, kdy jeho máma umírala na rakovinu a táta se o ni staral, nechalo v jeho duši hluboký a nezahojitelný šrám. Tátu od té doby miloval. Vážil si toho, jak se staral o svou nemocnou ženu, uvědomoval si, jak moc k sobě mají s tátou od té doby blízko. Táta mu byl ohromnou oporou v době, kdy musel překonat smutek a pocity nespravedlnosti a velké ztráty. Jak dospíval, stal se z jeho táty nejlepší přítel. Pilíř jistoty, zázemí a naprostého pochopení. Po maturitě si Tomáš našel vysokou školu v blízkosti svého bydliště. Nechtěl odejít na kolej a nechat tátu samotného. Věděl, že jednou založí novou rodinu a od táty se odstěhuje, ale chtěl, aby ta doba nastala co nejpozději. Když si táta našel přítelkyni, měl z toho Tomáš radost. Chtěl, aby byl jeho otec šťastný. Příliš dlouho žili jen otec a syn. Na tátovi viděl Tomáš ohromnou změnu. Co se začal scházet s Monikou, byl najednou jako vyměněný. Měl radost ze života, byl plný energie, omládl. Tomáš byl na Moniku zvědavý. Chtěl poznat ženu, která udělala jeho otce opět šťastným. Naléhal na tátu, aby mu Moniku konečně představil. Nechápal, proč se tomu táta tak brání. Konečně mu táta oznámil, že večer přivede Moniku domů. Zároveň ho ale žádal, aby byl ve svém hodnocení jeho nového vztahu shovívavý. Tomáš hořel zvědavostí. Na otce a Moniku čekal v restauraci, kde měli objednaný stůl. Když oba přišli, nedokázal Tomáš skrýt překvapení. Monika byla mladá krásná žena, téměř ještě dívka. Věkem se rozhodně hodila více k němu než k jeho otci. Byla milá, příjemná. Celý večer z ní Tomáš nezpustil oči. Ohromně se bavil. Všiml si, jak otce těší, že si s jeho partnerkou tak porozuměl. Jen zářil. Od toho večera se Tomáš s Monikou vídal častěji. Nakonec mu otec oznámil, že by chtěl Moniku nastěhovat do jejich domu. Plánovali svatbu. To byla pro Tomáše velká komplikace. Monika se mu líbila víc, než byl ochotný připustit sám sobě. Dokázal své city k mladé ženě ovládat, když ji viděl jen občas a ve společnosti svého táty. Teď měl ale s Monikou sdílet dům. Měl ji vídat denně. Neuměl si to představit. Rozhodl se, že pokud by měla přítomnost Moniky narušovat jeho vztah s otcem, odstěhuje se a nechá je, ať si svého vztahu užívají bez něj. Od prvního dne byl Moniky plný dům. Jako by se do domu nastěhovalo slunce. Zářila, rozdávala dobrou náladu a pohodu. Tomáš nasával atmosféru rodinného štěstí plnými doušky. Postupně si začal uvědomovat, že Moniku miluje a nedokáže se ovládat. Když ji potkal večer jen v župánku a díval se, jak se za ní a otcem zavírají dveře jejich ložnice, nedokázal usnout. Představoval si, co oni dva za těmi dveřmi. Obrázky Moniky a jeho otce se mu míhaly před očima. Chtěl se odstěhovat, ale nedokázal to. Byl vděčný za každou chvíli, kterou mohl strávit s Monikou. Když si spolu dali ranní kávu a debatovali o všem a o ničem, byl šťastný. Když ji mohl pozorovat, jak jemu a tátovi připravuje večeři, byl šťastný. Když přišel domů a ona tam seděla s knihou v ruce, byl šťastný. Neuměl se zbavit své lásky k Monice, nemohl s nimi dál žít a nedokázal od nich odejít. Když otec odjel na několik dnů služebně do zahraničí, připravila Monika večeři jen pro ně dva. Zapálila svíčky, nalila víno. Byla krásná a voněla hříchem. Neovládl se a vyznal jí svou lásku. Klečel před ní a zpovídal se ze všech svých pocitů. Sliboval jí, že odejde a nebude mezi ni a otce vstupovat. Monika se k němu přivinula. Už se neovládal. Tolik po ní toužil. Byla tak krásná, tak žádoucí. Miloval ji a chtěl ji mít. Už na nic jiného nemyslel. Milovali se na zemi před hořícím krbem. Zemdlelí zůstali ležet s propletenými těly. Teprve, když vášeň pohasla, uvědomil si Tomáš, co udělal. Najednou se cítil strašně. Věděl, že bez Moniky nemůže dál žít. Věděl ale také, že tím ublíží svému otci. Začal se oblékat. Znovu zopakoval, že odejde. Teprve pak Monika promluvila. Miluje jeho otce, ale miluje i jeho. Miluje duši jeho otce, ale nikdy jí nemůže dát to, co Tomáš. Nikdy ji nemůže uspokojit. Navrhla, aby Tomáš nechal vše tak, jak to je. Otec se nemusí o ničem dozvědět. Budou spolu žít ve třech. Někdy si užijí sex, ale nemusí tím Tomášovo otci nijak ubližovat. On nemusí nic vědět. Tomáš váhavě přistoupil na její návrh. I když věděl, že je to špatně. Nechtěl svého otce podvádět. Nechtěl ho ale ani ranit a nedokázal se vzdát Moniky. Několik následujících týdnů bylo pro Tomáše jako zlý sen. S Monikou byl pokaždé, když nebyl jeho otec doma. Stravovaly ho ale výčitky a černé svědomí. Už si sex s mladou ženou neužíval. Byl v permanentním stresu. Nemohl spát, nedokázal jíst. Otec ho starostlivě sledoval. Viděl, že se synem není něco v pořádku. Tomáš se vymluvil na náročné zkoušky. Na školu ale neměl ani jednu myšlenku. Pak se rozhodl. Všechno otci řekne. Nejdříve o tom ale musí promluvit s Monikou. Když byli opět sami, řekl jí, že už takhle dál nemůže. Otci se přizná. On ho pochopí. Vždy mu záleželo na jeho štěstí víc, než na sobě. Přizná se ke své lásce k Monice i k tomu, že už s ní několik týdnů udržuje tajný vztah. Monika se rozzlobila. Prosila ho, ať to nedělá. Křičela, vyhrožovala. Tomáš byl ale rozhodnutý. Druhý den otci vše řekne. Monika ten večer zůstala dlouho vzhůru. Čekala na svého partnera. Nechtěla o něj přijít. Co by dělala s tím mladým klukem. Tomáš nemá práci, žádné příjmy. Chtěla být s jeho otcem. S ním se měla dobře. Nedovolí tomu klukovi, aby je rozeštval. Její nový partner byl pro ni jako zlaté vejce, které si nenechá vzít. Přivítala Tomášova otce s pláčem. Mezi vzlyky, když ji utěšoval, se mu svěřila, že ji Tomáš znásilnil. Musí se odstěhovat. Útočí na ni už několik týdnů. Věřila ale, že to zvládne. Dnes večer ji ale zastihl nahou v koupelně a ona se neubránila. Tomáš už spal, když k němu do pokoje vtrhl otec. Vytáhl ho z postele. Křičel na něj. Tomáš nechápal, co se děje. Byl rozespalý. Pochopil jen, že jde o Moniku. Pomyslel si, že asi otci řekla vše sama. Když ho táta držel pod krkem a řval, jestli je to pravda, jen přikývl. Pak už na něj začaly pršet rány. Nebránil se, jen se přikrčil. Táta má právo ho zbít. Jedna rána ale byla příliš nešťastná. Tomáš upadl a temenem hlavy narazil na hranu stolu. Ztratil vědomí. Jeho otec odešel z pokoje a nechal syna ležet na zemi. Musel se napřed uklidnit, pak se rozhodne, co dál. Věřil, že Tomáš vše popře. Tolik si přál, aby si Monika to znásilnění vymyslela. Když ale Tomáš přikývl, tak se neovládl. Celou noc proseděl v pokoji. Chtěl být sám. Ráno se vrátil k Tomášovi. Chtěl mu říct, že se s Monikou rozejde. Bude mu trvat, než Tomášovi odpustí, je to ale jeho syn. Když Monika zmizí z jejich života, bude vše zase jako dřív. Tomáš ležel tak, jak ho v noci opustil. Z bezvědomí se už neprobral. Umřel nad ránem dřív, než se k němu jeho táta vrátil.
