Při aktuálních klimatických podmínkách dochází i k mrznutí proudící vody. Vlivem mrazu nejprve vzniká vnitrovodní led, který nemusí být na první pohled viditelný. Jedná se o malé ledové shluky, které jsou v proudu vodního toku v pohybu a přichytávají se na podchlazené objekty ve vodním toku, jako jsou například kameny, břehová opevnění, ale i mosty. Tyto shluky se přichytávají také na již vytvořený led, čímž dochází k jeho růstu. Z nich se poté utvoří ledové prahy a následně ledové kry, bariéry, popřípadě i ledové nápěchy.

Ledové záplavy vznikají ve chvíli, kdy se vznikem ledových ker a dnového ledu zmenší kapacita koryta vodního toku. V mrazivém počasí vznikne ledový nápěch, který významně zmenší průtočný profil a vlivem toho se zvedá vodní hladina v tocích. Při oteplení a oblevě pak dochází k rychlému a dynamickému zvýšení průtoku a vylití vody z koryta toku vlivem uvolnění ledů. V těchto dnech se proto kolem vodních toků pohybujte obezřetně, k záplavě může dojít ve velmi krátké době, a to i když mrzne.

Sluneční energie nezvyšuje jen teplotu vzduchu, ale ohřívá i ledy, které se rozpínají a za působení proudící vody se pomalu rozvolňují. Při větších množství ledových ker může nastat dominový efekt, kdy jedna utržená ledová kra rozpohybuje více ker a tomuto jevu říkáme ledochod.

"Předpovídat chování těchto přirozených jevů je téměř nemožné. Jedná se o přírodní nahodilé procesy, které nedokážeme ještě matematicky popsat. Ledové jevy a rizika s nimi spojené lze očekávat především na menších horských vodních tocích, jako je např. Chomutovka, Bouřlivec, Svatava, Rolava či Teplá," uvedla tisková mluvčí Povodí Ohře Dana Zikešová a dodala: "S ohledem na předpovědi počasí očekáváme, že zvýšené riziko výskytu ledových jevů bude do pátku 21. února a riziko pomine úplně v pondělí 24. února. Situaci ledových jevů stále monitorujeme."