Nikdy nebyla žádná krasavice. A nikdy jí to ani nevadilo. Na základní škole si jí kluci příliš nevšímali, pro holky byla jen ta tlustá a brýlatá spolužačka. Měla ale své kamarádky, a tak dětstvím prošla, aniž by nějak řešila nezájem kolektivu. Na střední škole už to bylo horší. Ráda by se líbila jako ostatní holky, ale měla smůlu. O tlustou obrýlenou holku kluci prostě nestáli. Přesvědčila sama sebe, že jí to nevadí. Po maturitě začala pracovat v účtárně jedné firmy. Odstěhovala se od rodičů, žila sama v malém bytě. Práce ji příliš nebavila. Zůstávala ale dlouho přesčas, brala ochotně všechny úkoly navíc. Alespoň nemusela řešit, co bude dělat. Její kamarádky z dětství se vdaly, jiné neměla. Nestýkala se s lidmi. Byla přesvědčená, že je to proto, že je tlustá a ošklivá. Její píle v práci brzy přinesla ovoce. Všiml si jí šéf firmy a povýšil do vedoucí funkce. Začala chodit na porady vedení firmy. Tam si také všimla kolegy z marketingu. Jmenoval se Lukáš a byl naprosto nádherný. Vypadal přesně tak, jak měl dokonalý muž jejích představ vypadat. Zamilovala se do něj až po uši. Myslela jenom na Lukáše. Hledala příležitosti, jak ho alespoň vidět. Když ho mohla oslovit, byla šťastná. Lukáš se k ní choval slušně, měl přátelskou povahu, a tak občas překročil tenkou hranici profesionálního přístupu ke kolegům. Všichni to ale brali s lehkostí. Bavil je jeho vtip a vždy dobrá nálada. Jen ona si jeho přístup vykládala trochu jinak. Napadlo ji, že není Lukášovi lhostejná. Rozhodla se, že udělá všechno pro to, aby se mu mohla líbit. Není sice žádná krasavice, ale může na sebe alespoň trochu dbát. Dlouhou dobu ale kašlala na to, jak vypadá. A tak její snaha nepřinesla takové výsledky, jaké by si přála. S neforemnou postavou, která rozhodně nikoho nepřitahovala. V odulé tváři zapadlým očím za silnými skly brýlí nepomohlo žádné líčení. Navíc ani neuměla čarovat s líčidly, protože je nikdy nepoužívala. Jediné, co na ní mohlo být krásné, byly husté, silné, černé vlasy. Vázala si je do tlustého copu, který jí poskakoval po širokých zádech. Ať se snažila, jak chtěla, Lukáš si jí všímal stejně jako padesátiletého kolegy z personálního oddělení. Žádné jiskření se mezi nimi nekonalo. Zamilované pohledy vysílala jen ona. Když se dozvěděla, že Lukáš chodí s novou mladinkou sekretářkou, probrečela celou noc. Ta holka byla sice štíhlá a namalovaná jako obrázek, jinak ale úplně tupá. Hloupé stvoření, které myslelo jen na to, jak vypadá její zadek, když se na vysokých podpatcích nosila po chodbách a natřásala přitom ňadry v hlubokém výstřihu. Přitom kdyby se umyla a nebyla tak štíhlá, vlastně na ní nic nebylo. Pozorovala Lukáše a tu holku, jak spolu postávají u okna, ona se smála něčemu, co on řekl. On se na ni díval takovým zvláštním mlsným pohledem. Přála si, aby se tak podíval i na ni. Nemyslela na nic jiného než na Lukáše. Nemohla spát, a tak přepínala kanály a dívala se na pořady, které by ji dřív vůbec nezajímaly. Tak viděla i pořad o proměně nevzhledné ženy v krásku. Vzali si ji do práce trenéři, plastičtí chirurgové, vizážisté. Vzrušeně pozorovala, jak se ta žena na obrazovce mění. To byla její šance. Najde si plastického chirurga, který z ní krásku udělá. Pak bude mít i Lukáše. Uvědomila si ale, že ta proměna bude stát hodně peněz. Musí je někde získat. Ušetřeno neměla skoro nic. Tu noc už neusnula. Druhý den se odhodlala k zoufalému kroku. Věděla, že jí šéf důvěřuje. Nikdo už nekontroluje faktury, které nechává ona proplatit. A tak si připravila několik faktur na fiktivní firmy. Platila za zboží a služby, které firma nikdy neodebrala, ale které se v účetnictví firmy běžně objevovaly. Účet na všech fakturách byl stejný. Její. Byla si jistá, že na její krádež hned tak někdo nepřijde. Možná kontrola z finančního úřadu, tu ale hned tak nečekala. Na jejím účtu přistálo ten den něco přes milión korun. S tím už mohla svůj vzhled zásadně změnit. Utápěla se v představách sebe samé po všech těch zákrocích. Zůstala v kanceláři do večera, ale nemyslela na práci. Přemýšlela jen o tom, jak utratí ukradené peníze. Když večer odcházela, v Lukášově kanceláři se ještě svítilo. Zaklepala na dveře a vešla. Chtěla ho alespoň pozdravit. Promluvit s ním. Chtěla mu říct, že se kvůli němu změní. Lukáš seděl nad nějakými papíry a tvářil se vážně. Když vešla, řekl, že zrovna s ní chce mluvit. Účetní mu z účtárny poslala nějaké faktury, které byly ten den proplaceny. Služby se měly týkat jeho oddělení, on ale nic neobjednal. Jde o vysoké částky. Ona dala souhlas k proplacení. Díval se na ni chladně. Chtěl vysvětlení. Nemohla to vysvětlit nijak, a tak Lukáš prohlásil, že to bude řešit na poradě vedení. Všiml si už dříve, že je neschopná. Teď ale navíc krade. Měla toho všeho dost. Kradla jen kvůli němu a on se na ni teď dívá skrz prsty a chce ji udat. Přemohl ji vztek a lítost. Popadla těžký kalamář, který stál na jeho stole a uhodila ho do hlavy. Lukáš padl na zem s rozbitou hlavou. Chvíli tak stála a pozorovala muže, který ji přivedl do neštěstí. Pak zvedla telefon a přivolala policii i záchranku.
