Patronka horníků svatá Barbora a její kouzelné světlo už k Mostu neodmyslitelně patří. Letos ale obřad předání světla přilákal na 1. náměstí dosud nebývalý počet diváků. Spolek severočeských havířů tak sklízí plody své, dnes již několikaleté snahy o obnovení a slávu hornických tradic. Předání světla svaté Barbory primátorovi města už do prosincového kulturního kalendáře Mostu zkrátka neodmyslitelně patří.
Ani letos horníci v úvodu svého krátkého pochodu městem nevynechali návštěvu Centrálu, kde pro obveselení přítomných zahráli a zazpívali některé karmíny včetně hymny Spolku severočeských havířů, a kde proslulým „A kde je Barbora“, které se zakrátko změnilo v „Ať žije Barbora“ vyvolali svatou Barborku. Ta se pak za společného zpěvu k jejich průvodu, jenž vedl na náměstí, ochotně přidala.
Přestože se zlý permon v podání herce Oty Lišky a jeho mladých pomocníků snažili letos Barboru spoutat řetězy, a zabránit jí tak v předání světla do rukou primátora Jana Paparegy, odvážní bánští záchranáři včas zasáhli a Barboru z jejich jha vysvobodili. Světlo, které má Mostu přinést na příští rok jen to dobré, tak do rukou prvního muže města Barborka nakonec přece jen předala. A nejen to, město letos převzalo od spolku v mramoru vytesaná hornická kladiva, aby se tak Most, patřící do rodiny slavných horních měst, mohl konečně pyšnit symbolem, jenž k němu jednoznačně patří. Kladívka z mramoru společně odhalili primátor Jan Paparega a generální ředitel Vršanské uhelné Vladimír Rouček. Poté zazněla hornická hymna „Hornický stav“.
Uniformovaní havíři i malí permoníčci se potom vydali směrem k Rozkvětu, aby svůj průvod společně s hornickou kapelou Mostečanka ukončili tam, kde jej za svitu loučí také zahájili. Diváci na náměstí pak ještě měli možnost poslechnout si malé zpěváčky ze sboru Permoníček a Čmeláček.
