Početné rodiny nepřizpůsobivých, které žijí ze sociálních dávek, majitelé bytů v sociálně vyloučených lokalitách, kteří si od nájemníků závislých na dávkách vybírají neúměrně vysoké nájemné, šperky ověšení mladí lidé, kteří si auty jezdí před Úřad práce ČR pro sociální dávky. To je zneužívání sociálních dávek, podvod, který by se měl trestat. Kdo hlídá podvodníky s dávkami na Mostecku, jsme se zeptali ředitelky mosteckého kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR Veroniky Kubalové.
Jaké máte možnosti zabránit zneužívání sociálních dávek?
V případě dávek státní sociální podpory se před jejich vyplacením dá zabránit zneužití těžko. Můžeme jen důsledně zkontrolovat podklady, které jsou pro nárok na dávku rozhodné. Ověřovat platnost dokladů totožnosti, vyloučit falšování doložených dokladů o zaplacení nájmů apod. Pracovníci tohoto oddělení ale nemohou provádět místní šetření v rodinách, ani jiné kontroly. V mnoha případech si musíme vystačit například jen s čestným prohlášením klienta, jehož pravdivost nemáme možnost nijak ověřit. Nemáme pravomoc kontrolovat ani majetkové poměry klienta, tedy ani jejich výpisy z účtů. Ve většině případů se neoprávněné vyplácení dávek zjistí až ex post, a to buď z podnětu jiných osob, pronajímatelů bytů, pracovníků v sociálních službách, nebo vyplyne například ze spolupráce s jinými organizacemi.
Jak můžete postupovat, když podvod s dávkami zjistíte?
Nejprve je nutné rozlišit, zda se jedná o zneužití dávek, či jen o neoprávněné vyplacení. Nemusí být vždy zjištěn úmysl klienta podvádět, může jít jen o neznalost zákona. Pokud je škoda nižší než 5 000 Kč, řeší se situace přestupkovým řízením. Klient v tomto řízení může dostat buď napomenutí, nebo mu může být udělena pokuta až do výše 10 000 Kč. V případech, kdy je vzniklá škoda vyšší, je zpravidla podáván podnět Policii ČR pro podezření z trestného činu.
Řešíte jiným způsobem zneužívání pomoci v hmotné nouzi?
U dávek pomoci v hmotné nouzi je problémem skutečnost, že dávky občas nejsou využívány k účelu, na který jsou poskytovány a neslouží tak pouze k úhradě nezbytných základních potřeb, jako jsou potraviny, hygienické potřeby, oblečení a úhradě nákladů spojených s bydlením. Někteří klienti z těchto dávek pořizují například i alkohol a cigarety nebo získané finanční prostředky utrácejí v hernách. V případě, kdy sociální pracovníci mají podezření na takovéto zneužívání dávek, mohou příspěvek na živobytí poskytovat také ve formě poukázky, kdy za poukázky již alkohol či cigarety nakoupit nelze. Také jej mohou poskytovat po částech, tedy ne jedenkrát za měsíc, ale týdně nebo denně. Doplatek na bydlení pak může být v těchto případech použit i bez souhlasu příjemce k přímé úhradě nájemného nebo služeb spojených s bydlením. V praxi je poukázán přímo pronajímateli nebo poskytovateli ubytovacích služeb. U dávek mimořádné okamžité pomoci je v praxi obtížné uhlídat, zda osoba prostředky skutečně využila k účelu, na který byla dávka poskytnuta. Pokud se však orgán pomoci v hmotné nouzi dozví, že dávka nebyla využita „účelově správně“, může postupovat obdobně a v případě opakované potřeby poskytnout dávku pouze ve věcné formě nebo ji v budoucnu opakovaně neposkytnout.
Pokud zjistíte neoprávněné užívání pomoci v hmotné nouzi, můžete žádat vyplacené peníze zpět?
U dávek pomoci v hmotné nouzi obecně platí, že vyčíslený přeplatek na tyto dávky získá ÚP ČR zpět jen velice obtížně. Přeplatek není z čeho strhávat, neboť je nutné při výplatě ostatních dávek osobě zachovat nezabavitelné minimum. V případě, že ÚP ČR zjistí, že ze strany žadatele o dávku pomoci v hmotné nouzi či společně posuzovaných osob dochází ke zneužívání dávek, předáváme tento podnět Policii ČR, společně s podklady potřebnými pro posouzení, zda se jedná o trestný čin.
