Před několika týdny vzbudil rozruch bonmot mosteckého radního a náměstka ministra průmyslu a obchodu Karla Novotného (ČSSD), který na sociální síti přirovnal cikány k otravným a neužitečným medúzám. Zatímco v Praze čelil Karel Novotný tvrdé kritice, na severu Čech, sužovaném nepřizpůsobivými obyvateli, kteří parazitují na sociálním systému, sklidil příznivý ohlas. Karel Novotný nám poskytl po několika týdnech rozhovor.
Před dvěma týdny jste se postaral o celkem slušný rozruch, když jste na váš Facebook napsal, cituji: „Cikáni jsou jako medůzy, otravný a k ničemu“. Sice jste se omluvil a přijal trest, nicméně – přesto si za tím stojíte?
Uznávám, že to nebylo asi příliš diplomaticky napsáno, ale podstata toho sdělení je jasná – je to bohužel velmi frustrující fakt.
Vaši kritici měli zřejmě obavu z možné xenofobie a rasismu.
Vy si to, doufám, nemyslíte? Nejsem xenofob ani rasista! Jsem jen v tomto směru nespokojený občan, kterému vadí, jak se chová, řekněme, určitá skupina (použiju termín „nepřizpůsobivých“) obyvatel, abych zase někoho nepopudil. Jak vy se, paní šéfredaktorko, v poslední době cítíte ve svém městě? A vlastně nejenom v poslední době?
Když dovolíte, zůstaneme u svých rolí. Já se budu ptát a vy budete odpovídat.
Tak dobrá, ale stejně asi tuším, co byste mi řekla. Tak ještě k vaší otázce – nebyla to xenofobie. Osobně znám spoustu Romů, nebo chcete-li Cikánů a jsou to slušní, pracovití lidé. Můj výrok byl namířený proti těm, kteří jsou nepořádní, hluční a svému okolí tím znepříjemňují život.
Že se většina nepřizpůsobivých v této společnosti a především v našem městě chová tak, že jejich životní styl otravuje ostatní, je prostě pravda – a to je podstata celého problému.
Lídr na kandidátce ČSSD pan Foldyna váš výrok obhajoval. Myslím, že z politiků byl jediný, kdo se Vás zastal.
Jaroslav Foldyna se nesporně zachoval jako chlap a toho si velice cením! A právě tady je nejvíce patrný rozdíl mezi člověkem, který o konkrétním problému, který tíží především náš a třeba ještě severomoravský region nebo Sokolov, dobře ví, a mezi lidmi, kteří žijí v dostatečné vzdálenosti od této každodenní šílené reality. Mimochodem, podpořil mě i senátor Jaroslav Doubrava, ten se taky zachoval jako chlap. Nebo starosta Sokolova Jan Picka. Vážím si jich za to!
Vraťme se ještě trochu zpět. Jak reagovala veřejnost na váš výrok, jaké jste měl ohlasy?
Na doporučení jsem byl nucen si pozastavit svůj facebookový profil. Nicméně mne následně zavalila lavina povzbudivých SMS a emailových zpráv a telefonátů. Byl jsem dost překvapen počtem lidí, kteří mi vyjadřovali a vyjadřují podporu. Stále mě zastavují i lidé ve městě a tu podporu mi dávají najevo. Za to jim chci poděkovat, vážím si toho! Ta podpora by se dala shrnout do nejčastěji citovaného „vždyť jsi jen nahlas řekl to, co všichni víme a co náš štve“.
Problematika soužití s nepřizpůsobivými občany už jednou pořádně rozčeřila vody předvolební kampaně. Narážím teď na vaši billboardovou kampaň v roce 2010 s heslem „Proč bych měl litovat, že jsem ve svém domově národní většinou, jeden stát, jedny pravidla.“
Ano. A je to pro mě stále nepochopitelné. Pokaždé, když si na tuto problematiku dovolím upozornit, dostanu doporučení, abych se nepouštěl na pověstný „tenký led“! Nedávno jsem četl od mého oblíbeného spisovatele a historika Vlastimila Vondrušky polemiku, s kterou se plně ztotožňuji.
Promiňte, asi jsem tu polemiku nečetla…
Kdesi kdosi stále rozšiřuje seznam témat, o kterých se nesmí mluvit. Zavedly se pojmy korektní a nekorektní. Máme na to dokonce i úřad, který nekorektní zprávy potírá. Vznikají zákony zakazující pojmenovávat určité jevy a myšlenky. Ty seznamy vytváří někdo, kdo není normální! Zakazuje se mluvit o korupci, negativních jevech přijímání migrantů, přebujelých a zbytečných dávkách a těch, co je zneužívají. Je hloupé si myslet, že objektivní potíže, které nenápadně krok za krokem dusí Evropu, vyřešíme tím, že omezíme svobodu slova. Mimochodem, svoboda slova je dána naší Ústavou.
Vy se s tím ale, jak je vidět, nehodláte řídit…
Nemůžu a neumím se s takovým přístupem smířit! Je to věc, která se týká nás všech a je zcela lhostejno, v jakém politickém subjektu se nacházíme – buď jste ve skupině, která je naštvaná, že nedosáhne na finanční podporu, kterou by člověk potřeboval například pro své dítě jako samoživitel, případně starající se o svého nemohoucího příbuzného, nebo ve skupině druhé, která se dívá na odvody státu na své výplatní pásce a říká si: „Kolik živím těch, kteří v životě nebyli a ani nechtějí být zaměstnaní“? Za své výroky, i když se někomu můžou zdát kontroverzní, jsem se nikdy nestyděl, protože dobře vím, že jen říkám nahlas, co trápí všechny slušné a pracovité lidi.
Není to ale spíš chyba našeho sociálního systému, než těch, kdo na něm parazitují? Cikány i gadžy nevyjímaje?
A přesně tady je ten zakopaný pes. Sociální politika v našem státě by dle mého mínění měla projít revizí nebo chcete-li inventurou, a to především ve vyplácení sociálních dávek.
Hypoteticky si představte, že máte tu moc s tím něco udělat. Jak by tuto (a)sociální lapálii řešil Karel Novotný?
Každopádně je prostě potřeba detailně přehodnotit sociální politiku státu ve smyslu vyplácení sociálních dávek. Je to bohužel téma, které se z nějakého důvodu nedaří prosadit a tak stále jen přihlížíme, jak je tu jedna skupina zvýhodňována před druhou. Pokud mají dlouhodobě nezaměstnaní v našem státě větší výhody a finanční kompenzace před zaměstnanými lidmi, je to šlendrián! Neumím se smířit s tím, že lidé, kteří představují pro státní pokladnu pouze finanční zátěž a nejsou a nebudou jí nijakým přínosem na tomto systému, slušně řečeno parazitují. Na druhou stranu tu máme pracující lidi, zaměstnané, kteří jsou nuceni zanedbávat své zdraví, protože si nemohou nebo nemohli dovolit finančně nevýhodný pobyt na nemocenské.
Nedávno byl na návštěvě Mostu prezident Miloš Zeman. Při schůzce se zastupiteli města padal jen jeden typ otázek – vysoká nezaměstnanost a nepřízpůsobiví. Vy jste se prezidenta zeptal, zda už nenastala doba na právě vámi citovanou inventuru vyplácení sociálních dávek…
Ano a debata na toto téma běžela po celou dobu. Pan prezident například konstatoval, že on by byl pro vyplácení rodičovského příspěvku na děti pouze do 4 dětí. Nebo zmínil, že na úřadech práce mají k dispozici seznam osob, které trvale odmítají práci a parazitují na tomto sociálním systému. Souhasím s prezidentem, že kdyby se těmto lidem přestaly vyplácet sociální podpory jakéhokoli typu, bylo by to jedno z řešení.
Nebojíte se cejchu populisty?
Nebojím. Moje názory jsou v tomto směru konstantní. Mluvím tak už mnoho let. Nakonec i vy jste to zmínila. Mimochodem, označovat člověka, který se narodil v Mostě, za populistu v této záležitosti (a v Mostě a na Mostecku žije stále), to je pěkná volovina. Vím, o čem mluvím!
Nebrousíte si náhodou zuby na nějakou zajímavou funkci v komunální politice? V Mostě jste teď radní a příští rok nás čekají místní volby.
Ano. Když jsem teď občan Mostu a mám Mostecko rád, nemůžu jen koukat a přihlížet, co se děje. Já totiž jen tak přihlížet neumím. Ani nechci.
Jak se vám líbí předvolební kampaň ČSSD? Není trochu málo bojovná a bez nápadu? Podílel jste se na ní?
Nepodílel. Je taková, jak to říci – korektní. Politika obecně je umění diplomacie, ale pokud je politik pouhý diplomat, nikdo ho nebere vážně, ničím nezaujme, neutkví v paměti veřejnosti. Sama jste citovala můj několik let starý předvolební výrok. Proto je politika i trochu divadlo, protože politik má k dispozici svoji zbraň – řeč, ať již v mluvené či písemné podobě, a touto zbraní by měl upozornit na problém, a je-li mu dána důvěra, měl by konat to, co slíbil, či se snažit o nápravu kritizovaného. Co se našich billboardů týká, jsou podle mého svým obsahem výhradně informativní. Je to jako dobře míněná rada od rodiče, kterou ale dítě neslyší.
Co byste si vy dal na svůj billboard?
Něco, čím bych mířil přímo na dřeň problému a nabídl řešení – i když ono se toho na billboard mnoho dát nedá. PR poradci říkají, dávejte tam krátká hesla. Jenže co s tím? Tohle spoluobčany už nezajímá. Chtějí vidět a cítit, že chcete řešit to, co je štve a billboard musí umět zaujmout. O billboardech ale život není. V roce 2010 jsme sice „udělali“ druhý nejlepší výsledek v Mostě od „sametu“, ale nevyhráli jsme. To říkám jenom proto, že když vám nedají v demokracii při volbách spoluobčané – voliči možnost realizovat to, co říkáte dlouhodobě, není šance s tím pohnout. Pak musíte hledat spojence a není vždy lehké se domluvit, přestože jsme všichni Češi.
Musím se zeptat ještě na jednu věc. Týká se doplatku na bydlení. Most je jedno z měst, které se rozhodlo odebrat výplatu dávek na bydlení nájemníkům v problémových lokalitách. Co vy na to?
No konečně! Ale vážně – odebrání doplatku na bydlení v konkrétních čtvrtích či ulicích umožňuje novela zákona o hmotné nouzi, která začala platit na začátku července. Město Most se také k tomuto kroku připravuje. Vydáním opatření obecné povahy vyhlásí oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Rada města uložila vedoucí odboru sociálních věcí, aby připravila podklady pro identifikaci míst se sociálně nežádoucími vlivy. Půjde-li vše, jak má být, v lhůtách, mělo by opatření začít platit od 1. prosince letošního roku. Vybraných je prozatím několik lokatit.
Nebylo by vhodné zahrnout do toho celé město?
To bohužel není možné. Alespoň zatím. Nejprve se musíme, jak se říká, od něčeho „odpíchnout“. Očekávám, že lidé budou psát či vystoupí na jednání zastupitelstva a budou posílat na magistrát doplňující návrhy a lokality se mohou rozšiřovat. Třeba to v budoucnu může skončit i tak, že opatření bude platit na území celého města. Dokážu si to představit. Ale nyní opatření plošně uplatnit nelze.
Ptám se proto, že mnohé neziskovky už varují, že situace v ghettech se zhorší a připravují stížnost k Ústavnímu soudu.
Neziskovky! Víte, jak velkou sumu čerpají ze státního rozpočtu neziskovky? 11 miliard korun! Tuto informaci nám také sdělil pan prezident Miloš Zeman při své návštěvě.
Podělím se s vámi o příběh, který mi vyprávěl můj známý, který pronajímá byty. Do bytu, který jim pronajal pronajímatel, se nastěhovala rodina. Zažádala o dávku na bydlení. Pronajímatel po nich chtěl podle smlouvy platbu za nájemné a služby. Urgoval je první měsíc, druhý, třetí…Oni mu nejprve říkali, že podali žádost pozdě, pak že jim to úředníci stále neposlali a že oni na to mají nárok a že nemají peníze. Nakonec pronajímatel zjistil, že dávky na bydlení obdrželi již první měsíc, ale nájem a služby neplatili. Tak jim dal výpověď. Myslím si, že je to ze strany čerpatelů těchto dávek podvod, či mírněji řečeno zneužívání těchto dávek.
Jenže jsme zase u té podstaty problému – nejsou to náhodou realitky?
Ano. Důvodem je i skutečnost, že mnohé realitní kanceláře, zvláště pak z Prahy, skupují byty na severu Čech a nastěhovávají do nich nepřizpůsobivé lidi. Stačí se jen podívat, kolik ghett se podařilo obchodníkům s chudobou vytvořit po celých severních Čechách. Musíme tomu zamezit. Umožňuje-li legislativa s tím aspoň něco málo dělat, proč to nevyužít?
Máte na závěr „v rukávu“ nějaký ten váš bonmot?
Paní šéfredaktorko, vy mě provokujete! Raději ne…
Anebo přece jenom. Vypomůžu si citací Jana Wericha z jedné forbíny… „Jedeme dále, močálem černým, kolem bílých skal“. A probůh, ať zatím nikdo nic jiného nehledá!
Děkuji vám za rozhovor
Poznámka autora: Tento rozhovor nebyl míněn, ba ani veden jako volební. Vychází pouze z reality běžného života. Jakákoliv podobnost s osobami, místy a ději odehrávajícími se v předvolební kampani, je čistě náhodná…
