V těchto dnech si připomínáme výjimečný lidský zločin – křišťálovou noc a s ní spojený holocaust. Obě hrůzné události se historicky dotýkájí i města Mostu. Sluší se připomenout, co se na území Mostu v těchto souvislostech odehrálo. Letos je tomu právě osmdesát let, kdy se v noci z 9. na 10. listopadu stal jeden z nejvetších protižidovských pogromů v novodobé historii lidstva. Hrůznou noc nacisté posléze označili jako „křišťálovou“. Smutné výročí se týká rovněž města Mostu. Za oběť nacistické nenávisti padla zdejší synagoga i lidské životy.
Synagoga neboli Templ v Mostě byla postavena v letech 1872 – 73. Budova v novorománském slohu měla z ulice tři vchody, ve štítě Davidovu hvězdu. V roce 1938 byla vypálena a zbořena nacisty během tzv. křišťálové noci. Téměř všichni židovští obyvatelé Mostu zahynuli během šoa, dnes se k židovství ve městě hlásí pouze několik starých lidí. Židovská komunita se značnou měrou zasloužila o ekonomický, průmyslový a kulturní rozvoj Mostecka.
Co a proč byla „Křišťálová noc“?
Křišťálová noc (německy: Kristallnacht), někdy též označovaná jako Listopadový pogrom či Říšský pogrom, byl protižidovský pogrom, který se odehrál v noci z 9. na 10. listopadu 1938 v nacistickém Německu, k němu připojeném Rakousku a v Sudetech. Podílely se na něm paramilitantní jednotky SA (Sturmabteilung) a běžní Němci, zatímco německé úřady nečinně přihlížely. Jeho název je odvozen od střepů rozbitého skla z oken a výloh židovských obchodů, domů a synagog.
Během Křišťálové noci bylo zabito podle nejčastěji zmiňovaného údaje 91 Židů, ale některé prameny uvádějí odlišná čísla. Zhruba 30 000 jich bylo zatčeno a internováno v koncentračních táborech. Židovské domovy, nemocnice a školy byly ničeny a rabovány. Více než 1000 synagog bylo vypáleno a zničeno bylo přes 7000 židovských obchodů.
Záminkou pro pogrom byl atentát na sekretáře německého velvyslanectví v Paříži, Ernsta vom Ratha, který spáchal židovský mladík Herschel Grynszpan. Křišťálovou noc následovala další ekonomická, politická a společenská perzekuce Židů, která vyvrcholila v konečné řešení židovské otázky a holokaust. Zajímavostí je, že ve stejný den o 51 let později došlo k pádu Berlínské zdi, dalšího důležitého milníku moderních německých dějin.
Jak reagovali nežidovští obyvatelé Německa?
Reakce nežidovského obyvatelstva Německa na Křišťálovou noc se různily. V místech, kde k násilnostem a ničení docházelo, se shromažďovalo množství lidí, kteří v tichosti přihlíželi. Místní hasičské sbory se omezily na zabraňování rozšíření plamenů ze synagog na okolní budovy. V Berlíně policejní důstojník Wilhelm Krützfeld zakázal příslušníkům SA zapálit Novou synagogu a později obdržel pouze výtku. Britský historik Martin Gilbert se domnívá, že „mnoho nežidovských obyvatel pociťovalo k těmto událostem odpor. Jeho názor podpořil očitý svědek dr. Arthur Flehinger, který popsal, že viděl „brečící lidi, koukající zpoza záclon.“ Rozsah zkázy byl tak velký, že s ním mělo mnoho Němců vyjádřit nesouhlas a označit jej za bezcitný.
Biskup evangelicko-luterské církve v Durynsku a vůdčí představitel německého křesťanského hnutí, Martin Sasse, vydal krátce po Křišťálové noci soubor spisů Martina Luthera. Aplaudoval přitom pálení synagog a shodě okolností, že se tak stalo 10. listopadu, v den výročí Lutherova narození. Na Němce naléhal, aby dbali na slova „největšího antisemity své doby a člověka varujícího svůj lid před Židy.“ Diarmaid MacCulloch tvrdí, že Lutherův pamflet Von den Jüden und ihren Lügen (O Židech a jejich lžích) z roku 1543 byl „plánem“ pro Křišťálovou noc.
V článku publikovaném večer 11. listopadu Goebbels připsal události Křišťálové noci „zdravým instinktům“ německého lidu. To dále rozvedl slovy: „Němci jsou antisemité. Nemají zájem, aby byla v budoucnu jejich práva omezována, či aby byli provokováni parazity židovské rasy.
Pobouření ve světě
Pogrom Křišťálové noci vyvolal mezinárodní pobouření. Zdiskreditoval pro-nacistická hnutí v Evropě a Severní Americe, a způsobil pokles jejich podpory. Mnoho deníků Křišťálovou noc odsoudilo a některé ji přirovnaly k vražedným pogromům v carském Rusku v 80. letech 18. století. Spojené státy americké odvolaly svého velvyslance v Německu (diplomatické styky však nepřerušily), zatímco další státy zpřísnily na protest své diplomatické vztahy s Německem. Britská vláda odsouhlasila program transportu pro děti uprchlíků (Kindertransport) do Spojeného království. Křišťálová noc byla zlomovým bodem ve vztazích mezi nacistickým Německem a zbytkem světa. Brutalita pogromu a politika německé vlády podporující násilí po jeho vypuknutí obnažila represivní povahu a rozšířený antisemitismus zakořeněný v Německu, a obrátila svět ostře proti nacistickému režimu.
Bod zlomu
Křišťálová noc změnila povahu perzekuce Židů z ekonomické, politické a sociální na fyzickou, spojenou s mlácením, vězněním a vražděním. Tato událost je též často uváděna jako počátek holocaustu. Historik Max Rein v roce 1988 v této souvislosti napsal: „Křišťálová noc přišla (…) a všechno se změnilo.“
Zatímco události listopadu 1938 předběhly formulaci konečného řešení židovské otázky, předznamenaly blížící se genocidu. V období kolem Křišťálové noci vyzval deník SS Das Schwarze Korps k „ničení mečem a plameny“. Hermann Göring prohlásil na konferenci konané den po pogromu: „Židovský problém dosáhne vyřešení, pokud kdykoli v blízké budoucnosti budeme vtažení do války za našimi hranicemi – pak je zřejmé, že budeme muset s Židy provést konečné zúčtování.“ (zdroj: www.wikipedia.org/foto:www.holocaust.cz)
