,,S umístěním v žebříčku kvality života Obce v datech zásadně nesouhlasím. Výsledky hodnocení našeho města v projektu nás negativně překvapily. Získání dat, způsob výpočtu indexů, nejasná komunikace a obhajoba autorů průzkumu jsou pro pro nás jasným důkazem, že výsledky jsou zavádějící,” zdůraznil primátor města Mostu Jan Paparega.
Vyjádření primátora Mostu k závěrům žebříčku kvality života
Vážení,
dovolujeme si touto cestou reagovat na výsledky hodnocení města Mostu v rámci projektu „Obce v datech“, které byly rovněž prezentovány v řadě médií.
Náš region se dlouhodobě potýká s řadou problémů, které souvisí především
s následky útlumu těžby uhlí, mnohaletou devastací krajiny, vysídlováním obyvatel apod. Nicméně považujeme za nutné zdůraznit, že v minulosti sužovaný region se v současnosti mění na místo plné zeleně, kulturních a sportovních atrakcí a jiných atraktivních lokalit. Proto nás velice negativně překvapily výsledky hodnocení našeho města v rámci projektu Obce v datech.
V žádném případě nechceme spekulovat o metodice konstrukce kvality života, jež dle Vámi poskytnutých informací vychází z přístupů OECD a OSN a na základě které bylo hodnocení realizováno. Otázkou spíše zůstává proč město Most, které v žádném z dílčích indexů „Zdraví
a životní prostředí“ neskončilo hůře než na 158 místě, je v celkovém výsledku na 201 místě žebříčku. Pokud budeme brát v úvahu váhu indexu a dosažené pořadí v jednotlivém indexu v této skupině, dopočítáme se pořadí 162.
Uvádíte, že Vaší vizí je poskytnout komplexní datové řešení směřující k podpoře strategického řízení a rozhodování obcí, a dále že máte zájem přispět ke změně nepříznivých trendů pro některé obce a celé lokality. Jakkoliv lze uvedenou vizi a cíl vnímat jako obecně prospěšný, je třeba uvést, že zdaleka ne u všech z hodnocených kritérií (indexů), lze význam či kritérium vůbec ovlivnit z pozice samosprávy.
Toto se nutí k zamyšlení i nad hodnocením samotných dílčích indexů.
Index praktických lékařů, dětských lékařů a lékáren
O nepříznivém demografickém vývoji ve zdravotnictví i jeho příčinách je několik let vedena odborná diskuse. Pokud jde o počet praktických lékařů v porovnání na počet obyvatel je v obcích Ústeckého kraje srovnatelný. Podobně je to i v případě dostupnosti lékáren. Je obecně známo, že oblast dostupnosti zdravotní a lékárenské péče si vyžaduje řadu systémových změn, a to na centrální úrovni. Dovolujeme si tedy požádat o vysvětlení výsledku hodnocení tohoto indexu ve vztahu k městu Most.
Index kapacita mateřských a základních škol
Celková kapacita mateřských škol, jejichž zřizovatelem je statutární město Most, je 1780 dětí. Počet dětí ve věku 3 až 5 let na území města se pohybuje okolo 2000 dětí. Plnění povinné předškolní docházky nastává až v posledním roce mateřské školy, z tohoto důvodu není kapacita alokována na počet dětí v uvedeném věku. Navíc na území našeho města fungují další soukromé mateřské školy či dětské skupiny, jejichž kapacita rozšiřuje stávající nabídku o dalších cca 100 míst.
Ze zápisových dat jsme schopni doložit, že veškeré děti, které přijdou k zápisu a splňují předpoklady pro vzdělávání v mateřské škole, jsou přijaté. O dostatečné kapacitě mateřských škol na území města Mostu hovoří i fakt, že jsou přijímány i děti mladší tří let.
Na území města Mostu se rovněž nachází jedenáct základních škol, jejichž zřizovatelem je město. Kapacita těchto škol uvedená v rejstříku škol činí 6880 dětí, k 31. 3. 2019 bylo v základních školách vzděláváno 5729 dětí. Na území města rovněž fungují dvě specializované základní školy, jejichž zřizovatelem je Krajský úřad Ústeckého kraje, s kapacitou 400 dětí. Dovolujeme si tedy požádat o vysvětlení výsledku hodnocení tohoto indexu ve vztahu k městu Most.
Index hazardu
Obec, která je bez povolených technických herních zařízení a tím dle vašeho hodnotícího parametru je automaticky obcí s vyšší kvalitou života, může mít na svém území daleko větší problémy s hazardem než obec umožňující tento způsob podnikání s pevně danými pravidly. Zákaz hazardu na celém území obce s sebou přináší riziko vzniku nelegálních heren, soukromých klubů s technickými herními zařízeními (dále THZ) a kvízomaty.
Samotný počet povolených THZ ani reálně nevypovídá o počtu heren a kasin v dané obci. Například 120 ks THZ může být povoleno v 8 hernách v centru města, nebo jen ve 2 luxusních kasinech na okraji obce.
Statutární město Most i přes získané 168. místo v ČR (v rámci hodnocených 206 obcí) je obcí, která i přes pozitivní dopady zákona o hazardních hrách účinného od r. 2017 vydala obecně závaznou vyhlášku za účelem co největší ochrany svých občanů před společenskými riziky spojenými s provozováním některých hazardních her. Vyhláškou stanovila adresy, kde lze provozovat hazardní hry s tím, že ve spolupráci s Městskou policií Most a v souladu se Strategickým plánem sociálního začleňování zakázalo hazard v oblastech s vysokou koncentrací osob ohrožených sociálním vyloučením, v okolí školských zařízení a v obytných budovách. Od roku 2016 je zřejmý klesající trend počtu THZ i provozoven. Celkový počet technických herních zařízení klesl za poslední 3 roky z 853 ks na 582 ks a počet provozoven z původních 67 na 24.
Oproti tomu statutární město Brno je dle Vaší metodiky obcí s pozitivním indexem 9,9 (OZV
o zákazu hazardu na celém území má již vydanou od r. 2017, nyní má na svém území povolených 18 ks THZ dle evidence MF ČR), přitom zde Celní správa ČR od r. 2018 odhalila 35 nelegálních heren. Dle Vaší metodiky je mezi těmito městy propastný rozdíl. Ve skutečnosti v podstatě také je, ale v jiném smyslu než by se dalo z vaší studie očekávat. Město Most má totiž hazard pod kontrolou, za to v Brně musí čelit nelegálním provozovatelům hazardu. Je tedy Brno v porovnání
s městem Most na tom v oblasti hazardu o tolik lépe jak uvádíte ve svém průzkumu? (Most index 5,8 x Brno index 9,9)
Vámi nastavený index spíš než o škodlivosti hazardu nepřímo vypovídá o výši příjmů, které obce s racionálním přístupem k regulaci za povolené THZ na svém území získá a které má možnost dále využít pro rozvoj obce a svých občanů. Dovolujeme si tedy požádat o vysvětlení výsledku hodnocení tohoto indexu ve vztahu k městu Most.
Index silniční sítě, železniční dopravy
Z hodnocení vyplývá, že jsou lépe hodnocena města, která jsou opletená dálnicemi a silnicemi
I. třídy, protože se po nich dá možná v noci jet na úrovni povolené rychlosti. A nejlépe jsou na tom ta, kterými vede nějaká klíčová komunikace středem města kolem radnice, což lidem vadí, škodí to životnímu prostředí, ale je to nejlépe hodnoceno z hlediska dopravy, i když je to v naprostém rozporu s prosazovanými principy udržitelného rozvoje, udržitelné mobility a především v rozporu se zájmy otevřít veřejný prostor více pro pěší a cyklisty, k čemuž města vede stát a Evropská unie. Díky napojení města Mostu na silnice I/13, I/15 a I/27 je hodnocení města velmi dobré, ačkoliv žádná silnice I. až III. třídy přímo neprochází městem a už vůbec ne středem města. Díky nastavení kvalitní průjezdnosti systému sběrných komunikací v zastavěném území města jsou podmínky pro výjezd z města ideální.
Železniční doprava je pouze jedním druhem veřejné dopravy a také pouze jednou z více forem udržitelných forem dopravy. Výpočet hodnocení nelze kontrolovat, protože nejsou známy váhy jednotlivých typů vlakových spojů. Dovolujeme si tedy požádat o vysvětlení výsledku hodnocení tohoto indexu ve vztahu k městu Most.
Index dopravní nehodovosti
Dle popisu nejsou rozlišeny nehody dle své závažnosti. Město Most je znevýhodněno tím, že do jeho hodnoceného území počítají všechna spravovaná katastrální území, tedy vlivem toho i všechny nehody na silnicích I. třídy na obchvatech města až po hranice vlastního samosprávného území obce (ne jako ORP3).
Dle ČP indexu bezpečnosti, ve kterém je hodnoceno 56 okresních měst (krajská jsou hodnocena samostatně) je město Most v hodnocení posledních 15 let na 5. místě. Hodnoceny jsou smrtelné nehody a s těžkým zraněním. Dovolujeme si tedy požádat o vysvětlení výsledku hodnocení tohoto indexu ve vztahu k městu Most.
Nám, kteří ve městě Most žijeme, pracujeme, máme zde své rodiny, není osud tohoto města lhostejný. Naší snahou je zlepšit pohled na město jako takové, což se nám, bohužel, i díky Vámi prezentovaným a nepodloženým výsledkům nedaří. Dovoluji si Vás požádat, abyste se jako ti, kteří prezentují výsledky kvality života v obcích ČR, nad našimi argumenty zamysleli. Snad tímto zamyšlením nad hodnocením jednotlivých indexů napomůžeme do budoucna změnit jednak vnímání nejen našeho města, ale také změnit metodiku pro hodnocení jednotlivých kritérií.
S pozdravem
Mgr. Jan Paparega
primátor
