Oblastní muzeum a galerie v Mostě vydalo pro děti a dospělé publikaci Skřítci a démoni Krušných hor. V rámci 23. ročníku Týdne knihoven bude kniha slavnostně uvedena v muzeu 2. října v 17 hodin za účasti obou autorů. Po přednášce Jiřího Wolfa bude kniha pokřtěna. Publikace vznikla především díky finanční podpoře společnosti Severočeská Teplárenská.
Publikace v ilustracích i textech oživuje bizarní panteon krušnohorských strašidel, o nichž si po celá staletí vyprávěli obyvatelé našeho ponurého kraje, ale na které se dnes poněkud zapomíná. Autorem textu je historik Jiří Wolf, odborný pracovník muzea v Duchcově, který na základě rukopisných a tištěných pramenů populární formou zpracoval tematiku pověstí Krušných hor, se souhrnným přehledem o skřítcích a tajemných postavách Krušných hor. Jedná se o druhé rozšířené vydání, poprvé s krásnými ilustracemi Petry Wolfové – výtvarnice a pedagožky. Sešitek démonologických pověstí z Krušných hor vyšel už v roce 2005 v duchcovském nakladatelství Kapucín. Ale náklad byl poměrně malý a během velmi krátké doby byl zcela rozebrán. Oblastní muzeum a galerie v Mostě se proto po 13 letech rozhodlo připravit vydání nové v souvislosti s plánovaným znovuotevřením expozice věnované Krušným Horám.
V předkládané publikaci potkáme strašidelné postavy Perkmonů – malé ďáblíky z šachet, Hospodáříčky – šotky v lidské, hadí a žabí podobě, Schrackagerla, Jüdela a další skřítkovité postavy Krušných hor. Poznáme i vládce Krušných hor – Rýbrcoula a Marzebillu neboli Pupillu, lesní duchy, vodní démony, démony ve zvířecí podobě, přízračné psy a vampyrické bytosti.
Úkolem druhého, stejně jako prvního vydání tohoto spisku, je očistit a vynést na světlo tyto zapomenuté duchovní poklady, jimiž je náš kraj tak bohatý, s nepatrnou nadějí, že díky tomuto poznání třeba nebude v budoucnu naše užší domovina vnímána jako pouhé místo k přespání ani jako arzenál věcí, které lze snadno zpeněžit.
Nová publikace obohatí stálou expozici Ze života obyvatel Krušnohoří, která zavádí návštěvníky do historie života obyčejných lidí Krušných hor, s typickými řemesly – hornictví, punčochářství, krajkářství či hračkářství a vývojem česko-německých vztahů obyvatelstva pohraničí.
