Více ohleduplnosti by měli dodržovat na silnicích řidiči, když se setkají s jinými řidiči autoškoly. Zvláště na motorkách. Ty teď častěji budou potkávat ve dvojicích s doprovodným vozidlem.
V platnost vstoupila totiž novela zákona o silničním provozu, podle níž žáci, kteří se učí jezdit na motorkách, už nejezdí jen s instruktory na jedné motorce se zdvojenými řídítky. Nejčastěji potkají řidiči na silnicích žáka na motorce doprovázeného instruktorem v doprovodném vozidle, kterým může být buď motocykl, nebo auto autoškoly. „Je důležité upozornit především ostatní řidiče, aby si zvykli na silnicích na to, že například uvidí dvě jedoucí motorky za sebou nebo motorku a doprovodné vozidlo autoškoly. Měli by být trochu ohleduplnější a pokud možno, tak se nezařazovat mezi ně,“ obrací se na řidiče majitel litvínovské Autoškoly AMÍZ Marcel Zíma. BESIP připravuje v této věci novou osvětovou kampaň, která by se měla už brzy objevit také v médiích. Nová pravidla jsou sice v zákoně zakotvena už od listopadu loňského roku. Teprve ale až teď, v „motorkářské“ sezóně, se začínají řidiči s těmito případy na silnicích častěji setkávat. „Je to novinka a řidiči neměli možnost se s tím ještě tolik seznámit v provozu,“ podotýká Marcel Zíma.
Nová pravidla zkvalitní výuku v autoškole
Podle nových pravidel se teď mohou využívat dva způsoby výcviku jízd na motorkách. Klasický, kdy jezdí učitel – instruktor s žákem na jedné motorce, přičemž využívají zdvojené řízení. To se ale podle majitele autoškoly postupně přestává praktikovat. Více využívaná je nová metoda, kdy žák jezdí na motorce sám, přičemž je doprovázen instruktorem na druhé motorce či v doprovodném řádně označeném automobilu a naviguje žáky pomocí intercomu či vysílačky. „U zkoušky je to pak tak, že vždy jede žák sám a komisaři s instruktorem jedou v doprovodném vozidle. Autoškoly se toho zpočátku bály, já také. Ale nakonec jsem změnil názor. Myslím, že tento systém více vyselektuje autoškoly, které výcvik šidily a spoléhaly na to, že dotyčný žák bude na stroji vždycky někoho mít a nějak to ‚odřídí‘,“ je přesvědčen Marcel Zíma. Podle něj teď mají žáci autoškoly, kteří si dělají „papíry“ na motorku, větší respekt, nespoléhají na pomoc instruktora, ale více sami na sebe. „Teď nic jiného autoškolám nezbývá, než žáka naučit dobře řídit, jinak praktickou zkoušku neudělá,“ dodává Marcel Zíma.
Výuka na motorce může vyjít dráž
Změna pravidel s sebou přináší i změnu cen v autoškolách. „Dříve bylo nutné splnit 13 lekcí jízd, z nichž každá měla 45 minut. To zůstalo, je to minimální výcvik. Dnes je to ale o tom, že dokud se to dotyčný nenaučí, tak do té doby musí jezdit. To znamená, že někteří zájemci, kteří mají již nějaké zkušenosti a jde jim to, to mohou s tímto penzem hodin zvládnout. Většinou to ale trvá déle a je potřeba více jízd, tedy i cena je vyšší. Ta se tak může klidně vyšplhat i na dvojnásobek či více,“ upozorňuje majitel autoškoly.
I při vyšších cenách, v závislosti na počtu jízd a toho, za jak dlouho žák praktický výcvik zvládne, zájem o „papíry“ na motorku neklesá. „Největší zájem o výcvik je v sezoně – od jara do podzimu. Měl jsem trochu obavu, že to lidi letos odradí, protože to bude náročnější. Kupodivu je zájem ještě větší. Měsíčně přijde kolem šesti až deseti lidí. Jsou mezi nimi jak ženy, tak hlavně muži. Věkově převažují 15 a 16letí, kteří si ještě nemohou udělat řidičský průkaz na auto,“ říká dále Marcel Zíma.
Jaké další zásadní novinky přinesla novela zákona pro budoucí řidiče?
Například ve způsobu složení závěrečné zkoušky. Ta se skládá jednak z písemného testu pravidel silničního provozu. „Novinkou je také to, že pokud žák nesplní test (nedosáhne-li minimálního počtu 43 bodů z celkových 50), nemůže přistoupit k praktické zkoušce – tedy k jízdám. Dříve to možné bylo, “ připomněl Marcel Zíma. Praktická zkouška pro řidiče motorek má pak dvě části. První začíná na cvičišti, kde musí žák zvládnout jízdu mezi kužely… Zkouší se, jak ovládá slalom, vyhýbací manévry, brzdění atd. Druhou praktickou částí je jízda v běžném provozu, za kontroly zkušebních komisařů v doprovodném vozidle. „Závěrečné zkoušky jsou sice komplikovanější, ale určitě je to dobrá věc,“ hodnotí Marcel Zíma.
