UPOZORNĚNÍ: Před návštěvou štoly Johannes je nutná rezervace a zakoupení vstupenky v hotovosti v infocentru Boží Dar nebo pomocí online platby v rezervačním systému na tomto webu.
Již více než 800 let trvá historie dobývání rud v Krušných horách na obou stranách česko-saské hranice.
Jedním z nejpozoruhodnějších rudních revírů v České republice je skarnový revír Zlatý Kopec (dřívější název Kaff), nacházející se ve strmém svahu nad pravým břehem Zlatého potoka, v bezprostřední blízkosti státní hranice s Německem.
Zlatý Kopec se nachází nedaleko známého horského střediska, nejvýše položeného města ve střední Evropě, Božího Daru. Již od dvacátých let 16. století se zde dobývaly rudy cínu, železa, mědi a později i zinku. Celé návrší Kaff s nesčetným množstvím povrchových dobývek, odvalů, zabořených šachet a štol si zachovalo autentický charakter historické montánní krajiny. I proto bylo toto území prohlášeno, v rámci krajinné památkové zóny, za chráněnou kulturní památku České republiky a tvoří významnou součást společné česko-německé nominace „Hornické kulturní krajiny Erzgebirge / Krušnohoří“ k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO.
Největším dolem revíru Zlatý Kopec – Kaff byl důl Johannes, který byl v provozu bez výraznějších přestávek od 16. století do 70. let 19. století. Ještě ve 20. letech a znovu v 50. – 60. letech 20. století zde byl prováděn hornický průzkum. Jde o mimořádně zachovalý komplex historických důlních děl, ve kterém staří horníci vyrazili podzemní komory obrovských rozměrů, jaké lze i jinde ve světě vidět jen málokde. V tomto směru je důl Johannes naprosto výjimečný. I tyto unikátní komory, z nichž největší má půdorysné rozměry 60 x 20 m, při výšce 10 až 12 m, si nyní může prohlédnout každý, kdo se vydá do podzemí dolu Johannes, jejž město Boží Dar za pomoci dotace z programu Cíl 3 Evropské unie zpřístupnilo pro veřejnost.
Projděte 500 let důlní historie za dvě hodiny!
