Minulý týden přijali mostečtí policisté oznámení od ženy, která se stala terčem podvodníků a přišla o nemalou finanční částku. Prostřednictvím mobilního telefonu ji kontaktoval neznámý muž, který se představil jako bezpečnostní pracovník peněžního ústavu. Postupně telefonicky hovořila i s dalšími osobami, které se taktéž vydávaly za pracovníky bank nebo vystupovaly jako příslušníci policie.
Tyto telefonáty vypadaly velmi věrohodně. Pachatelé se chytrým trikem vydávají za někoho jiného a maskují tak pravé číslo. V tomto případě se příchozí hovory jevily skutečně jako z peněžního ústavu nebo z policejní linky. Tento druh podvodu je nazýván jako „spoofing.“
Poškozená z Mostecka měla být informována, že jejím jménem se někdo snaží získat půjčku ve výši 260 tisíc korun. Poté jí neznámý volající sdělil, že pokud chce zabránit tomuto podvodnému jednání a chce odhalit pachatele, je potřeba sjednání půjčky v nejvyšší možné částce. S tímto žena souhlasila. Pomocí hovorů a zasílaných textových zpráv byla nasměrována na pobočku banky, u které má zřízený bankovní účet. Tam, podle předem dojednané a smyšlené spolupráce podvodníků, uzavřela smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 600 tisíc korun. Tento finanční obnos v bance vybrala a podle sdělených instrukcí jela nepochopitelně do teplického nákupního centra, kde celou částku vložila do bankomatu třetí generace, tzv. bitcoinmatu. Podvedená byla oklamána, protože ji pachatel ujišťoval v tom, že peníze se tímto způsobem převedou do virtuální peněženky finančního ústavu. To se samozřejmě neukázalo jako pravdivá skutečnost a několikaset tisícová částka byla poukázána na adresu bitcoinové peněženky neznámé osoby.
V souvislosti s tímto případem policisté opakovaně varují občany před útoky neznámých podvodníků, které spočívají zejména v obvolávání svých obětí. Cílem útočníků je oklamat osobu a vydělat peníze.
Bankovní sektor na svých webových stránkách, ale i v mobilních aplikacích varuje před těmito útoky. Banky opakovaně sdělují, že neobvolávají své klienty, a to ani v souvislosti s jinými druhy podvodů jako je například „vishing,“ kdy se snaží podvodníci získat citlivé informace k jejich účtům, internetovému bankovnictví nebo k platebním kartám. Ani takové informace nikomu po telefonu neříkejte.
Co dělat, pokud jste se Vy nebo někdo z Vašeho okolí z takovým podvodem setkali?:
- Nereagujte na podobné hovory a v žádném případě nesdělujte k Vaší osobě žádné citlivé údaje ani bezpečností údaje z vaší platební karty, nebo přístupové údaje k online bankovnictví.
- Nikdy nikomu nesdělujte a ani nepřeposílejte bezpečnostní / autorizační kód, který Vám přišel formou SMS zprávy.
- Myslete na to, že útočník dokáže napodobit jakékoliv telefonní číslo, odesílatele SMS zprávy, ale třeba i e-mailovou adresu.
- Nikdy nikomu podezřelému neumožňujte vzdálený přístup do Vašeho počítače.
- Sledujte a pečlivě čtěte informace od Vaší banky v internetovém bankovnictví.
- Při každém vstupu do internetového bankovnictví kontrolujte, zda odpovídá doména přihlašovací stránky. Toto platí vždy, když někam zadáváte své osobní nebo přihlašovací údaje.
- Aktualizovat software, antivirový program, firewall.
- Buďte neustále ostražití, protože i vy se můžete stát cílem podobného podvodného jednání.
- Během, nebo po takovémto podezřelém hovoru, si zaznamenejte údaje, které Vám útočník sdělil (jména, e-mailové adresy, čísla účtů, odkazy na webové stránky, apod.)
Zároveň varujeme:
Nereagujte na telefonní hovory, SMS zprávy, e-maily, kde se vás někdo pokouší vmanipulovat do situace, že jsou vaše finanční prostředky v ohrožení a vy musíte udělat další kroky pro jejich záchranu. Kdyby byly vaše peníze v ohrožení, tak banka sama zareaguje a učiní další opatření. V případě pochybností vždy kontaktujte svou banku. Pokud Vás shora naznačeným způsobem již někdo kontaktoval, neváhejte se rovněž obrátit na tísňovou linku Policie České republiky na čísle 158 a celou záležitost oznamte.