Remíza 0:0 v Lounech znamená potvrzení prvního místa v tabulce Divize. FK Baník Most Souš tak slaví postup do ČFL.
V první dohrané sezóně od sloučení klubů a vzniku FK Baník Most-Souš slaví mostečtí fotbalisté postup do ČFL. Po remíze 0:0 v Lounech, jedno kolo před koncem soutěže, je jisté, že v tabulce Divize B již Most nikdo nepředskočí, tím pádem v příští sezóně zkusí štěstí v třetí lize zvané ČFL.
Mostecký fotbal o postup zpět do třetího patra českého fotbalu usiluje pravidelně od roku 2016, kdy právě po sestupu z ČFL došlo k martyriu převodů sportovních práv na Mostecký FK a následně v roce 2020 na nově vzniklý FK Baník Most-Souš. Návrat do soutěže ČFL, která je Mostu historicky vlastní byl jedním z prvotních cílů nově utvořeného klubu.
A cesta k postupu z Divize byla dlouhá a zbržděná celosvětovou pandemií koronaviru. První sezóna od sloučení nového mosteckého klubu 2020/21 byla ukončena v průběhu podzimní části. Most tehdy vedl tabulku s pětibodovým náskokem a působil suverénním dojmem. V současné sezóně 2021/22 výsledkově Most tolik nezářil, ale o to je cennější, že klub postup doslova vybojoval a vydřel v mnoha složitých a těžkých zápasech. Završeno tak bylo doslova několika-leté snažení o postup, které započal Baník Souš, který od sezóny 2015/16 neskončil na horším než 5. místě Divize, v sezóně 2018/19 dokonce odmítl nabídku postupu ze třetího místo z ekonomických důvodů. V následující sezóně 2019/20 předcházející sloučení skončil na 2. místě za Českým Brodem, ale koronavirus tehdy skrz nedohranou sezónu neumožnil postup nikomu.
Dějiny nového spojeného klubu FK Baník Most-Souš, který navazuje na úspěšná léta mosteckého fotbalu a má ambici navrátit Mostu fotbalový úspěch se píší od sezóny 2020/21. První sezóna opět nedohraná skrz koronavirus zbrzdila sportovní ambice a zároveň natáhla časování formy většiny hráčů současného kádru. Doslova 4-leté marné dobývání postupových bran bylo konečně dovršeno v neděli v Lounech, kde tým trénérů Petra Johany a Zdeňka Haška pod novou hlavičkou a novou historií dosáhl na kýžený bod znamenající jistotu postupu z prvního místa Divize. Za skvělé podpory skoro stovky mosteckých fanoušků tak byla dotažena sezóna, která měla své mouchy, střídala lepší období s horšími, vedla přes šťastné výsledky a zvraty ve druhých poločasech, a ve které byl postup dlohodobou veřejnou ambicí. Symbolika bezbrankové vybojované remízy v Lounech dokresluje několikaleté skoro až úmorné snažení mosteckého fotbalu o změnu trendu.
V nedělním zápase byl splněn účel, kterým byl zisk posledního potřebného bodu, odpovídalo tomu i zodpovědné nasazení všech hráčů, které vycházelo především ze zajištěné defenzívy. Snad proto zápas nenabídl příliš útočných momentů. Nejkrizovější okamžiky oba týmy prožívaly při rohových kopech, jinak se hrálo vesměs o střed hřiště. Most měl několik příležitostí při únicích Stružinského nebo břevnu Petra Glasera, ale přežil také vyložené příležitosti, kdy soupeř jen těsně netrefil mosteckou branku. Po posledním hvizdu tak spadl obrovský kámen úlevy a začalo se slavit se skvělými mosteckými fanoušky. Neúnavným fanděním v úmorném horku a červnovém slunečním svitu dávali hráčům potřebnou energii k dovršení úspěchu a svojí přítomností dávali najevo klíčovou podporu. Společná děkovačka a oslava hráčů s fanoušky na hřišti lounského obnoveného stadionu byla zážitkem, který se některým naskytne třeba jen jednou za kariéru.
