Krušnohorský tunel na vysokorychlostní trati Praha – Ústí nad Labem – Drážďany bude s délkou až 31 kilometrů nejdelší podobnou stavbou ve střední Evropě. Kromě osobních vlaků bude sloužit také nákladní dopravě, čímž vznikne nové kapacitní spojení s Německem a západní Evropou. Výstavba tunelu bude zahájena kolem roku 2030 a jde o nejsložitější infrastrukturní stavbu na síti českých vysokorychlostních železnic.
Správa železnic nyní vyhlásila další veřejnou zakázku na projekční práce pro vysokorychlostní tratě. Dokumentace pro územní rozhodnutí vznikne pro úsek z Ústí nad Labem k portálu Krušnohorského tunelu. Dodavatel také připraví návrh údržbové základny v Chabařovicích, ze které bude zajišťován servis trati.
Práce na dokumentaci pro územní rozhodnutí Krušnohorského tunelu, které zadala Správa železnic společně s německými kolegy v minulém roce, běží. Nyní se na české straně začne projektovat napojení Krušnohorského tunelu na českou vysokorychlostní síť. Spojením těchto dvou dokumentací, které má hledaný projektant rovněž za úkol, vznikne propojení české a německé sítě ve směru Praha – Drážďany mimo údolí Labe. Dodavatel také připraví technický návrh rekonstrukce stávající trati z Ústí do Chabařovic. Součástí veřejné zakázky je i zpracování podkladů pro posouzení vlivů záměru na životní prostředí EIA, a to až po státní hranici s Německem. Technické návrhy tunelu a samotné trati budou v rámci územního řízení schvalovány jako celek, příprava tak bude úzce koordinována. Zadávací dokumentace zároveň umožňuje vyhlášení architektonické soutěže na řešení a podobu terminálu v Ústí nad Labem.
Podrobnější technický návrh trati bude průběžně konzultován se samosprávami, veřejností a dalšími partnery přípravy VRT.
Na vysokorychlostní vlaky zpravidla navazuje další doprava, ať už běžná vlaková, autobusová, nebo městská. Řada uživatelů vysokorychlostní železnice také přijede k železniční stanici svým vlastním autem nebo na kole.
