Fotbal je v Mostě populární aktivitou, ať už se mu Mostečané věnují aktivně, nebo pasivně – jako fanoušci na stadionu. Málokdo možná ale ví, že v Mostě, v areálu TJ Baník Souš, máme i fotbalový tým žen.
Ženský tým TJ Baníku Souš vznikl v roce 2011 a dnes jeho jádro tvoří přes patnáct hráček širokého věkového rozpětí. „Hrát fotbal byl vždycky můj sen, ale dřív se podporovali hlavně kluci. Pro zábavu nás šest nebo sedm holek jezdilo hrát do haly do Bečova. Tam nás oslovila jedna z hráček, které dávaly nový tým dohromady. Na Souši jsme konečně dostaly příležitost hrát soutěžní utkání, navíc tam máme super zázemí, šatny, hřiště… “ popisuje začátky ženského fotbalu v Mostě Martina Kratinová, stoperka soušských žen.
Nejmladší a nejstarší členku od sebe dělí tři desetiletí. Přesto tým funguje sehraně nejen na hřišti, ale fotbalistky si rozumí i mimo něj. Trénují dvakrát týdně, víkendy jsou potom určené pro zápasy divizní A soutěže. Podzimní část sezóny byla pro tým úspěšná, zimní pauzu Soušské číči přečkají na výborné druhé příčce tabulky. Jarní soutěžní zápasy ale rozhodně nepodceňují, ba naopak. V nadcházejících dnech čeká ženy ze Souše náročná zimní příprava, kdy budou pracovat na zlepšení jak fyzické kondice, tak obratnostní a silové výbavy.
Jako ženy v celé České republice, i ty mostecké hrají fotbal jen z jednoho prostého důvodu – baví je to. Po práci či studiu místo zástěry nasazují kopačky a spíše než u sporáku je najdete na hřišti. Shodují se, že je to ta nejlepší forma relaxace. „U fotbalu člověk vypouští, nemyslí na problémy. Soustředíte se jen na hru, protože na hřišti to není jen o vás, bojujete jako tým,“ shrnuje Martina Kratinová. Radost z výhry či vstřeleného gólu se snadno prožívá společně, sílu týmu však poznáte až ve chvílích, kdy se úplně nedaří. To si hráčky Baníku vyzkoušely například minulou sezónu, kdy na přední místa tabulky nedosáhly a spokojit se musely s prostřední příčkou.
Jaké jsou tedy zápasy soušských fotbalistek? V den zápasu mají sraz s dostatečným předstihem, aby kromě taktické porady a rozcvičky stihly také typicky ženské úkony. Spíše než soupiska tak kabinou koluje lak na vlasy. Na hřišti ale nečekejte žádnou bezkontaktní variaci fotbalu. I ženy umí hrát tvrdě, mnohdy agresivněji, než muži.
Slovo fotbal stále pro většinu lidí asociuje travnaté hřiště, míč a především dva týmy chlapů, které se za tím míčem honí. V současnosti je tedy úkolem mnoha žen- pokusit se právě tento obraz fotbalu jako ryze mužského sportu zbořit. Přestože se to, přinejmenším v České republice, zatím ještě úplně nepodařilo, ženský fotbal si získává stále větší popularitu. Od roku 1892, kdy byl v Glasgow odehrán první oficiální zápas, ušel fotbal v ženském podání velký kus cesty. Na světě je dnes 51 států, které mají ženskou národní ligu a 53 světových asociací s ženskými národními týmy. Mezi ty nejlepší patří tým fotbalistek USA – loňských mistryň světa, Japonky, které si vybojovaly druhé místo a pozadu nezůstávají ani týmy Německa a Anglie, které se utkaly o třetí příčku.
U nás se ženský fotbal objevil v Brně roku 1928, kde se ve třicátých letech sehrálo také první utkání v Československu. Družstvo dobré úrovně se podařilo sestavit v pražské Slavii. Pro reprezentaci je důležitým datem 14. duben 1985, kdy československý ženský tým sehrál první oficiální mezistátní utkání s Maďarskem.
Pokud byste chtěli ženskému fotbalu dát šanci, Soušské číči můžete podpořit 26. 3. 2016, kdy sehrají první jarní domácí utkání v areálu Baníku Souš.
Milena Švamberová
