Měla ráda sex. Těšilo ji, když přiváděla muže k extázi. Nezáleželo jí na vztazích. Nestála o nic jiného než o tělesné potěšení. Vše, co dostávala k tomu, brala jako něco navíc. Když s ní muži chtěli trávit svůj čas, dávali jí dárky, vodili ji do společnosti. Brala, co jí dávali, ale o nic si neříkala. Nepotřebovala jejich pozornost. Byla ochotná žít s jedním mužem jen tak dlouho, dokud ji nezačal omezovat ve styku s jinými muži. Jakmile si na ni začal dělat nároky, balila si věci a odcházela. Z celé její osobnosti sálalo něco živočišného. Byla krásná zvláštním způsobem, který lákal muže do její blízkosti. Vyzařovala z ní touha a chuť se milovat. Ženy ji nesnášely a nechápaly, co na její sprosté vizáži muži vidí. Nezáleželo jí na tom. Nikdy neměla kamarádky, jen chlapce a muže, kteří byli ochotní pro ni udělat cokoliv. Štěpán byl první muž, který zaujal nejen její tělo, ale i duši. Byl výrazně starší než ona. Suverén, který toho v životě hodně dokázal. Měl dospělého syna a ženu, se kterou se vídal jen občas. Bydlel v zajímavém bytě s prosluněnou terasou plném obrazů a soch. Uměl mluvit o všem tak zajímavě, že ztrácela pojem o čase a jen poslouchala. Sex s ním ji zcela naplňoval, stejně tak jako chvíle, kdy jí vyprávěl o zajímavostech života. Otevíral před ní nové obzory, které dříve nevnímala. Byl milý a pozorný, něžný milenec. Do svého osobního světa ji ale pouštěl jen pomalu a opatrně. Poprvé toužila po tom, aby se stala součástí něčího života. Přála si se Štěpánem žít. On ji ale zval k sobě, přicházel k ní a trávil s ní hodně času, aby ji vždy znovu opustil a odešel od ní někam, kam ona neměla přístup. Snažila se využít všechny své triky a zbraně, kterými vždy s muži manipulovala. Na Štěpána ale neplatily. Usmíval se shovívavě, užíval si její přítomnosti, ale pak ji poslal domů nebo sám odešel. Nechal ji vstoupit jen tam, kam sám chtěl a ani o krůček dál. Čím víc o to stála, tím byl opatrnější. Nakonec nemyslela na nic jiného než na Štěpána. Už jí nestačilo, jen si s ním užít jako u všech mužů dříve. Chtěla ho celého a se vším všudy. Chtěla, aby opustil svou ženu a veřejně se přiznal k jejich lásce. Uhodila na něj. Myslela si, že ho dotlačí k tomu, aby jí vyhověl. Stejně s manželkou nežil a nemiloval ji. Věděla to. Nikdy o ní nemluvil, bylo mu jedno, co dělá. Štěpán poslouchal její nářky i argumenty. Když ale začala mluvit o jeho rodině, zarazil ji. Řekl jí, že mu je s ní dobře, ale rodina je u něj na prvním místě. Nikdy by neublížil svému synovi tím, že by opustil jeho matku. Nechápala to. Robert, Štěpánův syn, byl už dospělý muž. Rozchod rodičů by ho nijak nepoznamenal. Štěpán byl ale neoblomný. Víc, než jí dával dosud, jí nabídnout nemohl ani nechtěl. Byla k smrti uražená. Odešla od Štěpána a už ho nikdy nechtěla vidět. Nepotřebovala ho. Muži o ni stále stáli. Mohla si vybírat. Nepotřebuje starého chlapa. Může mít, na koho prstem ukáže. Několik večerů proseděla doma sama a čekala, až jí Štěpán zavolá a odprosí ji. Po týdnu se vypravila za ním. Zůstala stát jako opařená, když uviděla Štěpána, jak z domu vychází s rozesmátou ženou. Políbil ji, podržel dveře od auta. Pak odjeli. Uvědomila si, že pro Štěpána neznamená nic. Vyměnil ji během několika dnů za jinou. Pocítila strašnou touhu pomstít se svému milenci. Přemýšlela, co strašného by mu provedla. Pak ji napadlo, že nejvíc v životě mu záleží na Robertovi. Zničí tedy jeho syna. Bylo pro ni snadné s Robertem se seznámit. Na nezkušeného mladíka platila všechna její kouzla, kterými dokázala tak mistrně vládnout. Omámila ho hned na poprvé, když se jakoby náhodně setkali ve firmě, kde Robert pracoval. Pomohl jí v nesnázích, poradil, pozvala ho na kávu. On mluvil, ona čarovala. Chytila ho do své sítě stejně snadno, jako všechny své bývalé milence. Robert jí volal hned druhý den. Pak znovu a znovu. Vyšli si na víno, pak do baru. Chvíli ho napínala, pak ho pozvala do své postele. Omámila ho svou živočišnou vůní, zapletla mu hlavu. Touha z něj sálala tak intenzivně, až byla téměř hmatatelná. Miloval ji a chtěl ji. Chodil za ní pokaždé, když mu to dovolila. Když na něj neměla chuť, volal jí a prosil, škemral, aby s ní mohl být. Dávala mu naději, aby ho vzápětí odstrčila. Hrála si s ním a vodila ho, kam potřebovala. Nakonec myslel jen a jen na ni. Prosil ji, aby si ho vzala a zbytek života strávila s ním. Postará se o ni. Chtěl s ní mít dítě. To byl konečně její čas. Jak začal mluvit o dítěti, rozplakal se. Sehrála mu srdceryvné divadlo. Vyprávěla mu, jak před ním žila se starším mužem. Jak mu naletěla. Milovala ho a myslela, že on miluje ji. Neviděla, jak strašně se k ní chová. Zneužíval ji, psychicky i fyzicky týral. Když otěhotněla, tak ji donutil k potratu a pak ji odkopl. Už nikdy nebude mít dítě. Nemůže. Proto si ho také nemůže vzít. Nechce mu zničit život a připoutat ho k marné a zničené ženě. Robert zuřil. Prosil ji, aby mu řekla, kdo byl ten muž. Bránila se. Nechtěla, aby se Robert zapletl s tím člověkem. Tvrdila mu, že se o něj bojí. Ten chlap je zlý člověk. Má vliv a peníze. Mohl by Robertovi ublížit. Jakoby náhodou nechala ležet fotografie Štěpána na místě, kde je mohl Robert najít. Přála si, aby Robert začal svého otce nenávidět. Aby se pohádali. Chtěla, aby věděl, že jeho otec matku stejně podvádí. Robert sebral fotografie a dlouho si je prohlížel. Mlčel. Nakonec se zeptal, jestli to je ten muž, co jí tak ublížil. Jakoby nerada přikývla. Robert odešel. Čekala, s čím se vrátí. Těšila se, jak si užije Štěpánovy bolesti. Robert se ale nevrátil. Až za několik dnů se dozvěděla, že svého otce v hádce zabil.
