Slavného (nejen litvínovského) hokejistu a olympionika Jiřího Šlégra netřeba představovat. Redaktor Jan Hloch Jirku při jedné z jeho sportovních besed vyzpovídal i na trochu jiná témata.
Jaký byl váš nejsilnější zážitek z dětství?
Prázdniny u dědečka v Jihlavě a rovněž narození mé sestry Evy.
Čím jste chtěl jako malý být?
Vzhledem k tomu, že jsem byl od malička veden ke sportu, tak jsem si už jako kluk přál být hokejistou. Postupem času, jak jsem vyrůstal, mě máma vedla k vaření. Začal jsem tedy koketovat i s tím, stát se kuchařem. Nakonec ale zvítězil hokej.
Co chcete předat svým dětem?
Především, aby se staly slušnými lidmi, kteří se o sebe dokáží postarat.
Předpokládám, že dva nejemocionálnější okamžiky vašeho života jsou Nagano a narození dcery. Co by se tomu mohlo případně vyrovnat?
Pokud by se nám spolu s mojí ženou Lucií podařilo přivést na svět potomka.
Napadlo vás během života, že budete dělat politiku?
Přiznám se, že za mého aktivního působení v hokeji, jsem o tom nepřemýšlel, nicméně po mém návratu z působení v zahraničí mi to začalo běžet hlavou. Především proto, že i politika patří do našeho každodenního života.
Jak jste se k ní dostal?
Začalo to komunální politikou, kdy jsem byl osloven svými kamarády z mládí.
Co v ní chcete dokázat?
Jako sportovec jsem i na ledě občas cítil křivdu a zákeřnost a vždy jsem se snažil jejich obětem pomoci. Podobně resp. stejně bych rád v politice pomáhal lidem k lepšímu a spokojenějšímu životu.
