Inovativní formu výuky cizích jazyků praktikují od toho školního roku na Střední odborné škole podnikatelské v Mostě. Škola se totiž zapojila do projektu Evropské unie, v rámci programu Erasmus plus, a vyslala své pedagogy na vzdělávací kurzy do Německa a Irska.
Tady mohli kantoři díky projektu Vzdělávací mobilita jednotlivců – Mobilita pracovníků škol společně se svými zahraničními kolegy nabrat zkušenosti a inspiraci právě pro výuku cizích jazyků. Seznámili se tak s novými vyučovacími metodami, strategií a didaktickými přístupy, jak vyučovat jazyk lépe, zajímavě pro žáky a efektivněji. V případě mostecké střední podnikatelské školy se na zkušenou do zahraničí vydaly dvě vyučující, angličtiny a němčiny. „Kurzy byly perfektní a velmi inspirativní a poučné. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí o různých učebních stylech, motivačních strategiích. Velká pozornost se tu také věnovala využívání moderních IT technologií v hodinách cizích jazyků. Obou kurzů se účastnili učitelé z několika evropských zemí, a proto bylo hodně zajímavé porovnat i jednotlivé školské systémy a vyučovací metody v různých státech,“ popisuje zkušenosti ze zahraničí učitelka Jiřina Řeřichová, která vyučuje na střední podnikatelské škole angličtinu. Podobné zkušenosti má i němčinářka Eva Remutová. Obě kantorky na stáži navíc získaly kontakty na zahraniční učitele, které využijí pro další spolupráci v oblasti mezinárodních projektů.
Hudba – balzám na duši i ve výuce
Z nových metod učitelky angličtiny a němčiny oslovila například výuka s využitím hudby. „Hudba se dá využít například při vedení dialogů na nejrůznější témata. Hudba vytvoří jakési pozadí, většinou je to relaxační hudba. Studenti se určitým způsobem naladí, zklidní a nejsou stresováni z toho, že je někdo poslouchá. Při rozhovorech jsou pak smělejší a sebevědomější a jejich projevy jsou tím pádem i plynulejší,“ popisuje na příkladě Jiřina Řeřichová. Hudbu mohou kantoři zapojit například i při volném, tzv. kreativním psaní. Jestliže mají studenti například dokončit nějakou povídku či jiný slohový útvar, hudba v nich vyvolá určité pocity, náladu, což ovlivňuje jejich myšlenky a nápady. „Jde o to, že v běžné výuce se žáci soustředí jen na slova. V případě využití hudby jsou to hlavně pocity, které v nich hudba vyvolává. I když máme nové a moderní učebnice, pokud je zde nějaké cvičení za použití skladeb, bývají často zastaralé. V zahraničí jsme získali ale návod a tipy na skladby a písně, které jsou teď pro žáky v kurzu a jsou pro ně motivační,“ říká dále Jiřina Řeřichová. Hudba se ve výuce cizích jazyků dá využít také pro výslovnost, trénink rytmu, učení a rozšiřování slovní zásoby apod. „Pro němčinu se například hodí rap. Skladba ale nesmí být příliš rychlá, aby vše stačili žáci vstřebat a vnímat. Zajímavé byly i úkoly typu, kdy kantor pustí skladbu, v cizojazyčném textu jsou vynechaná slova, která studenti doplňují na základě poslechu… Nebo vybírají z těch, která mají na kartičkách napsaná a v konkrétním momentě je vyberou a zvednou nad hlavu. Je dobré, že se zapojuje více smyslů,“ vysvětluje němčinářka Eva Remutová.
Jazyk není cíl, ale prostředek
Pedagogové se seznámili také s metodou tzv. úkolového učení. Podstatou je, že učitel zadá úkol, na němž pracují žáci ve skupině. Při tom využívají slovníky, příručky a další materiál. Výsledek svého zadání nakonec prezentují a dále se s ním pracuje. Důležité je, aby studenti sami zjistili, co budou potřebovat ke splnění úkolu po stránce jazykové a samostatně se snažili získat relevantní informace. Navíc se tím procvičují také mezipředmětové vztahy. Daný úkol totiž může souviset s nejrůznějšími předměty, jako jsou biologie, geografie, výtvarná výchova apod. „Příkladem úkolového učení, který jsme na stáži zkoušeli, byl úkol, kdy jsme měli z nejrůznějších materiálů – papírků, svorek apod. postavit dům. Posléze jsme ho měli představit a popsat jak vypadá, jak je vybaven, zařízen apod. Následně jsme hodnotili, který z domů je nejhezčí a proč a nakonec se z nás stali fiktivní makléři a dům jsme měli prodat na základě požadavků, které si fiktivní kupec stanovil…Bylo to hodně zajímavé a také zábavné,“ popisuje další inspirativní a možný způsob výuky Jiřina Řeřichová.
CLIL je v Mostě stále víc v kurzu
Učitelé se také seznámili s metodou „CLIL“, kterou už například začala využívat v jednodušší formě 7. ZŠ v Mostě. A má s ní jen dobré zkušenosti. „Je to metoda, kdy se v cizím jazyce vyučují na středních školách i jiné předměty – historie, biologie a další. V cizím jazyce se učí buď celé hodiny, nebo jen část těchto hodin. I tato metoda je u nás novinkou a má spoustu pozitiv,“ je přesvědčena Jiřina Řeřichová a dodává: „Nové metody začínáme na škole využívat postupně. Dlouhodobě se snažíme u nás učit jazyky moderně. Díky stáži jsme si některé metody vlastně jen osvěžili. Jiné nás nově nasměrovaly. Studenti na jejich uplatňování reagují zatím velmi příznivě.“
