Už od tohoto týdne může veřejnost na vlastní oči spatřit vzácný a tajemný obraz se spletitou minulostí v mosteckém oblastním muzeu. Jedná se o Vraždu jeptišek.
Výtvarné dílo má pro Most mimořádnou hodnotu historickou, uměleckou, ale také emoční. Znázorňuje totiž město v podobě, kterou dnes již spatřit nemůžeme. Tématem olejomalby o rozměrech plátna 128 x 207 centimetrů je přepadení zahražanského kláštera magdalenitek a povraždění jeptišek husity.
Slavnostní vernisáž pro pozvané hosty se uskutečnila 9. listopadu. „Vernisáž pro veřejnost v plánu není. Obraz si zájemci mohou prohlédnout od 10. listopadu v běžné otevírací době muzea,“ podotkl Petr Dundek z tiskového oddělení Magistrátu města Mostu.
Než se obraz, jehož autora se nepodařilo dosud zjistit, dostal téměř po sto letech zpět do rukou vlastníka, putoval po několika místech v sousedním Německu. „Nejdříve ho rekvírovali Němci, byl v pozůstalosti Ulriky von Lewetzov. Při přesunech za druhé světové války nám jej vzali a odvezli. Nakonec obraz skončil v Míšni a po dlouhých peripetiích jsme se domluvili, že nám ho vydají,“ připomněl svou letošní lednovou návštěvu v Míšni primátor Jan Paparega s tím, že poté byl obraz zrestaurován.
Obraz nyní visí v jedné z muzejních místností, kde se dnes nachází expozice starého nábytku. „Jde o důstojné místo, které je navíc vyhovující z hlediska klimatických podmínek a v budoucnu se stane základem pro novou expozici starého Mostu,“ doplnil dále Petr Dundek. Obraz, který byl původně malován na výšku, je zasazen do skla a opatřen informačními panely o jeho původu a pohnuté historii. Kromě originálu obrazu byla v minulosti vyhotovena i jeho kopie, a navíc existuje i desková malba s obdobným motivem. Všechna tři díla mají za sebou pohnutý osud.
Velká část tajemství souvisejících s obrazem byla již odhalena, jiná na své odhalení ještě čekají. Nejzásadnějším objevem posledních týdnů je motiv obrazu. „Ústředním motivem obrazu totiž není, jak by se na první pohled mohlo zdát, samotné přepadení kláštera a vražda jeptišek, nýbrž legenda o Zahražanské madoně,“ prozradil dále Petr Dundek. K legendě odkazuje i nápisová páska v dolní části obrazu, kterou se podařilo rozluštit a přeložit. Došlo také k upřesnění datace vzniku obrazu. „Obraz musel být vytvořen mezi lety 1670 a 1712. Přibyl rovněž nový rok, během nějž proběhl požár, který mohl obraz poškodit. Odborníci nyní nepracují pouze s rokem 1769, ale i s rokem 1702. Pokud by platil rok 1702, došlo by tím i k posunu možného data vzniku obrazu,“ doplnil ještě Petr Dundek.
