Homerlive
https://www.homerlive.cz/fungujici-rodina/

Fungující rodina


Když se seznámila s Pavlem, bylo jí sedmnáct let a věděla, že si toho kluka jednou vezme za manžela. Většinou všechno, co se rozhodla mít, nakonec měla. A tak se nikdo nedivil, když se po roce brali. Byla v šestém měsíci těhotenství a čekala Pavlova syna. Pavel dostudoval, našel si dobrou práci. Dařilo se mu. Ona byla doma s dítětem, on vydělával peníze. Pavel byl v práci každý den do večera, domů chodil unavený a bez nálady. Vadilo jí, že je pořád sama. Zdálo se jí, že si jich Pavel málo všímá. Hádky byly na denním pořádku. Jednou si s ní večer, když malý Pavlík usnul, sedl a řekl jí, že uvažuje o rozvodu. Nejsou spolu šťastní. Ona se trápí a on jí neumí nabídnout nic víc. Potřebuje si vybudovat kariéru, potřebuje čas. Poslouchala a věděla, že rozvod nedopustí. Pavel byl její manžel, a tak to také zůstane. Dali si víno, mluvili o tom, jak se jim vytrácí láska. Nakonec skončili spolu v posteli. Ráno jí Pavel řekl, že to nic nemění na jeho rozhodnutí. Mlčela. Za měsíc mu oznámila, že s ním čeká druhé dítě. Pokud se s ní rozvede, nebude schopna sama dvě děti vychovávat. Pavel rezignoval. Chodil domů stále méně, ale už se nehádali. Měla v paměti ten rozhovor tenkrát večer, než se jim narodila malá Jitka. Bylo jí jasné, že pokud si chce Pavla udržet, musí našlapovat velmi opatrně. Nějaký čas byl klid, pak se jí začalo zdát, že se Pavel chová jinak. Tak trochu provinile. Když přišel pozdě v noci domů, vždy měl připravenou nějakou výmluvu, ačkoliv před tím vždy pozdní příchody odbyl mávnutím ruky. Začala pátrat. Sledovala Pavla, když byl v koupelně, koukla mu do mobilu. Našla, co najít nechtěla. Pavel měl známost. Mladou holku od něj z firmy. Nezadanou inženýrku. Uměla si představit, jak ho ta kočka, která se kolem něj vlní s deskami v ruce ověnčená titulem a chytrými řečmi, vzrušuje. Žádné uslintané dítě na obzoru, žádné starosti. Jen společné téma. Neřekla nic. Až za dva měsíce. Čekala na něj do noci, až přijde. V poslední době dřív nechodil. Byl unavený, nechtěl s ní mluvit, ale nedala se. Řekla mu, že ví o jeho známosti. Chce, aby se s ní okamžitě rozešel. Čeká další jeho dítě. Musí se o ně postarat. Pokud se s milenkou nerozejde, pak se zabije. Nedokáže se sama starat o tři děti. Zabije se a nenarozené dítě zemře s ní. Tu noc se s Pavlem strašně pohádali. Druhý den, když odešel do práce, podřezala si žíly. Před tím mu ale ještě napsala, že se s ním loučí. Zachránili ji včas. Ji i dítě. Za devět měsíců se narodil další chlapeček. Pavel už se nesmál. Téměř nebyl doma. Svůj život trávil v práci. Někdy ho v noci přistihla v dětském pokoji, jak pozoruje jejich děti. Nejmladšímu synovi byly tři roky, když se jí Pavel zeptal, jestli nechce začít chodit do práce. Vysmála se mu. To nepřichází v úvahu. Mají velkou rodinu a ona se o ně všechny musí starat. Je na všechno sama. Po několika týdnech přišel Pavel s dalším rozhodnutím. Už s ní dál žít nemůže. Je mu jedno, jestli se zabije. Postará se o děti. Vedle ní nemůže dýchat. Ničí ho. Chce žít. Jestli se chce zabít, ať to udělá. Sledovala ho, jak je chladný a věcný. Došlo jí, že tentokrát to myslí vážně. Začala horečně přemýšlet. Pavla nepustí. A už ví, co udělá. Druhý den, když Pavel odešel do práce, vyšla do patra a vrhla se ze schodů. Skončila na zemi s pohmožděninami, ruku měla zlomenou, celé tělo ji bolelo. Ještě chvíli čekala, když se jí ale natlučená místa začala nalívat do rudých a fialových barev, zavolala si záchranku. Před záchranářem se rozplakala. Nechtěla je obtěžovat, ale nezvládne se postarat o své tři děti. Chvíli váhala, když se jí záchranář ptal, co se jí stalo. Nakonec tiše a stydlivě přiznala, že ji manžel zbil. Často se na ni zlobí. Je ale raději, když bije ji a ne děti. Většinou ji nezraní, má jen modřiny, ale tentokrát byl jako zuřivý. I s dětmi ji odvezli do nemocnice. Tam za ní přišla žena. Představila se jako policistka a znovu se vyptala, co se u nich děje. Rozplakala se. Trvalo dlouho, než se uklidnila. Začala zajíkavě vyprávět. Už dál nemůže. Manžel ji bil, už když čekala první dítě. Domácí násilí se stupňuje. Daří se jí uchránit děti, ale sama sebe neochrání. Než se jí narodil nejmladší syn, pokusila se o sebevraždu. Manžel ji znásilnil. Nechtěla už žádné dítě přivézt do nefunkční rodiny, ale vyhrožoval jí, že ji zabije. Pro Pavla si přijeli policisté do firmy, kde pracoval. Měla vnitřní zranění, byla ohrožena na životě. Pavel podle policistů spáchal vážný trestný čin. Domů ji z nemocnice pustili až po dvou týdnech. Vše jí vycházelo přímo výborně. O děti se zatím starala její sestra. Pavel čekal na obvinění na svobodě, ve společném domě ho ale nenašla. Napsala mu, že se s ním chce sejít. Nejdřív nereagoval, nakonec jí ale zavolal. Sešli se v kavárně. Přišel zlomený muž. Nekřičel, nenadával. Tiše jí řekl, že nechápe, co se s nimi stalo. Už ji nemiluje. Dávno s ní nechce být. Ptal se, proč to udělala. Co tím sleduje. Jestli ho obviní, přijde o práci. Půjde do vězení. Ona stejně zůstane sama s dětmi. Bez peněz, bez manžela. Usmála se na něj. Nemusí to tak být. Stačí, když jí slíbí, že se s ní nerozvede. Bude s ní dál žít. Udělá jí další dítě. Ona své obvinění odvolá. Pavel rezignoval. Nastěhoval se zpět do domu. Ve chvíli, kdy si byla jistá, že opět čeká dítě, odvolala všechna obvinění proti svému manželovi. Policii řekla, že si vše vymyslela. Spadla ze schodů. Dalších několik měsíců žila spokojeně. Na dítě se těšila. Pavel chodil domů z práce dřív, staral se o děti. S ní sice mluvil jen to nejnutnější, jí to ale nevadilo. Měla ho doma a už nikdy se s ní nerozvede. Zvykla si, že stačilo jen Pavlovi říct, co chce, a tak to také bylo. Pavlovi jako by bylo všechno úplně jedno. Několik let žili vedle sebe. Na venek fungující rodina, ve které všechno klapalo. Jen ona a on věděli, že žijí bez lásky. Když i nejmladší dítě dorostlo, znovu začal s rozvodem. Připomněla mu, čeho je schopná. Zdálo se, že je mu to jedno. Rozvede se s ní, i kdyby ho dostala do kriminálu. Nechce s ní žít a nebude. Tentokrát to myslí vážně. Pochopila, že je to tak, jak řekl. Když večer usnul, vzala nůž a ve spánku mu podřízla hrdlo. Dívala se, jak chroptí, vyděšeně si svírá krvácející ránu. Trvalo to jen chvíli, než zemřel. Do rána seděla v ložnici u těla svého mrtvého muže. Ráno poslala nejmladšího syna do školy. Pak vzala telefon a zavolala na policii. Oznámila jim dvě mrtvoly v rodinném domě. Než přijela první hlídka, podřízla si žíly na rukách. Tentokrát už ji nikdo nezachránil.
Post date: 2017-01-20 09:26:19
Post date GMT: 2017-01-20 08:26:19