Manželství s Naďou už dávno nebylo takové jako dřív. Naďa byla jeho životní láska. Žena, která ho inspirovala, motivovala k nejlepším výkonům. Podporovala, když začínal s podnikáním. Byla mu milenkou, rádcem a přítelem. V prvních letech jejich manželství se vzdala veškerého pohodlí, žila s ním v malém pronajatém bytě a všechny peníze, které zdědila po rodičích a které byla schopna vydělat, dávala do jeho začínající firmy. Podnikání obětoval tehdy vše, peníze i veškerý svůj čas. Naďa chodila do práce, aby měla rodina z čeho žít, a po nocích mu pomáhala. Po několika letech si konečně mohli trochu polevit. Firma se rozjela a prosperovala. Postavili si dům s velkou zahradou, o kterém snili ve vlhkém jednopokojovém pronájmu. Naďa opustila práci, kde se dřela a začala vydávat nevýnosný časopis o šití, které bylo jejím koníčkem. Jejich život byl prosluněný a pohodlný. Jediné, co jim chybělo, byly děti. Příliš pozdě pro Naďu nastalo období klidu, kdy si mohli dítě dovolit. Přirozenou cestou se jim dítě počít nepodařilo, na jinou variantu Naďa nepřistoupila. Bylo mu to líto, ale její rozhodnutí respektoval. Když do jeho firmy nastoupila mladá ambiciózní Elena, ani ho nenapadlo, jak moc ta dívka změní jeho život. Měla v sobě jiskru a byla plná života. Dokázala v něm vzbudit pocit, že je o třicet let mladší, než ve skutečnosti byl. Smíchem, při kterém se celá rozzářila, gestem ruky, kterým si odhazovala pramen dlouhých vlasů z čela, pohledem, který sliboval vše, ho vracela do dob jeho mládí. Lákala ho, voněla mu tak neskutečně, že se nedokázal ovládat. Nakonec skončila v jeho posteli. Uvědomil si, že něco takového nikdy nezažil. Krev mu bouřila v žilách, srdce hrozilo vyskočit z hrudi. Vlna vzrušení ho přelévala ještě dávno po tom, co Elena bez ostychu nahá prošla hotelovým pokojem do koupelny. Uvědomoval si všechna rizika toho vztahu, ale neuměl si pomoci. Chtěl ji znovu a znovu. Doma pozoroval Naďu, která ve svých téměř šedesáti letech byla stále krásnou a noblesní ženou, s mládím Eleny se ale nemohla měřit. Každý den se přesvědčoval, že tentokrát je to naposledy. Ještě jednou si dopřeje Elenu a pak to skončí. Kvůli Nadě, kvůli sobě, kvůli jim oběma. Každý den si potupně musel přiznat, že se sexu s Elenou nedokáže vzdát. Začal uvažovat o tom, jestli by se spíše nedokázal rozejít s Naďou. Když za ním Elena přišla, že je těhotná, bylo rozhodnuto. Nadě vše vysvětlil. Nezklamala ho. Nedělala žádné scény, neprosila ani nevyhrožovala. Byla stále jeho přítel a rádce, jen už nebyla jeho milenka. Rozvod proběhl rychle a bez problémů. S Naďou se na všem dohodl. Firma zůstala jemu, Naďa si nechala dům a štědré finanční vyrovnání. Koupil nový byt, kam se s Elenou nastěhoval. Od chvíle, kdy byl po rozvodu volný, začala Elena mluvit o svatbě. Čekali spolu dítě, zdálo se to přirozené. On ale stále ještě váhal. Nechtělo se mu do toho a nevěděl proč. Vedle Eleny mu něco chybělo. Po čase si uvědomil, že se mu stýská po Nadě. Volali si stále častěji. Začali se spolu scházet. Bylo mu s ní skvěle. Radil se s ní dokonce i o svatbě s Elenou. Přiznal se, že se mu do toho příliš nechce. Elena byla skvělá milenka, mimo postel pro něj ale nic neznamenala. Neměl chuť s ní mluvit, nestál o její rady, nehodlal se jí s čímkoliv svěřovat. Nerozuměl jejím problémům a nechtěl, aby ona věděla o jeho. Naďa mu radila, ať ještě počká. Až se dítě narodí, třeba změní názor. Malého chlapečka, který se Eleně narodil o měsíc dřív, miloval ze srdce. Chtěl to dítě ochraňovat, pečovat o něj. Uvědomoval si totiž, že jeho matka mu v životě oporou nebude. Příliš pozdě poznal, že Elenu zajímají jen peníze. Byla povrchní a bezcharakterní. Chtěla se ukazovat, vyvyšovat nad ostatní. Najednou měl té ženské plné zuby. Už ho netěšil ani sex s ní. Z očí mu spadly šupiny. Elena byla jen obyčejná zlatokopka, která se přes sex chtěla dostat k jeho penězům a vlivu. Přál si, aby se celá epizoda s Elenou dala smazat z jeho života. Když mu lékař řekl, že má rakovinu a zbývá mu sotva pár měsíců života, zlomila ho představa, jak Elen rozhází jeho peníze a zničí firmu dříve, než jeho dědic doroste. Napadlo ho jediné řešení. Sešel se s Naďou a spolu vše domluvili. Veškerý svůj majetek, firmu i nemovitosti převedl na svou bývalou ženu. Dohodli se spolu, že bude Eleně posílat po jeho smrti měsíční apanáž pro jejich syna. Až bude chlapec plnoletý, Naďa mu firmu vrátí. Věřil jí, byla jeho nejlepší přítel a rádce. Chtěl zbytek života strávit s ní. Eleně proto oznámil, že se vrací ke své ženě. O své nemoci jí neřekl nic. Elena byla z jeho rozhodnutí v šoku. Věřila, že má toho starého páprdu v rukou. Už se viděla, jak sahá na jeho milióny. Měla ho přeci pojištěného. To dítě sice nebylo jeho, ale to on vůbec netušil. Najednou dostala strach, že se znovu ožení s tou starou brécou. Musí zmizet dřív, než to stihne. Jediné řešení bylo zbavit se ho hned teď. Dokud lidé ještě věří, že jsou šťastný pár. Zabít ho a předstírat truchlící vdovu. Majetek zdědí její syn, ona o něm bude do jeho plnoletosti rozhodovat. Zatímco si balil své věci ve vedlejším pokoji, našla pistoli, kterou jí kdysi dal její milenec, grázlík a zlodějíček s perfektní figurou. Ukradená neregistrovaná zbraň. Vešla do pokoje a střelila ho do hlavy ve chvíli, kdy se k ní otočil. Pak rozházela zásuvky, vyházela knihovnu, sebrala pár šperků. Vypáčila zámek na vchodových dveřích, naložila dítě do auta a odjela. Pistoli hodila do řeky. Vrátila se domů až večer. Hned zavolala policii. Směr vyšetřování byl jasný. Bohatý podnikatel ve svém bytě překvapil zloděje, ten ho zastřelil. Byla se sebou spokojená až do chvíle, kdy zjistila, že není nic, co by její dítě zdědilo. Vyšetřování se také začalo ubírat jiným směrem. Jeden ze sousedů si všiml, že od domu odjížděla až poté, co zřetelně slyšel výstřel.
