Od návštěvy premiéra Bohuslava Sobotky na Mostecku uplynulo devět měsíců. Mnohé z toho, co premiér s regionálními politiky projednal a slíbil řešit, se už pohnulo k lepšímu. Některé problémy Mostecka ale vláda dál opomíjí. Jak si vede vláda se svými sliby regionu, jsme se zeptali předsedkyně HSR-ÚK a zástupkyně zmocněnce vlády Gabriely Nekolové:
S premiérem jednali krajští politici a Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje o sedmi zásadních tématech, která jsou důležitá pro region. Co z vašeho pohledu „vyšlo“ a za těch devět měsíců se posunulo dál?
Za úspěch a velké plus nejen pro Ústecký kraj považuji, že se podařilo prosadit dotační program na demolici prázdných objektů. Velký podíl na prosazení programu, ale také na některých jeho úpravách, které pomohou obcím se sociálně vyloučenými lokalitami, měli zástupci právě našeho regionu, zejména HSR-ÚK a krajský radní Martin Klika. Společně se nám podařilo do programu prosadit, že čím vyšší míra sociálního vyloučení je v dané obci, tím větší má šanci na získání dotace. Další výrazný posun nastal po výjezdním zasedání vlády v problematice obnovy lesů Krušných hor. Vláda rozhodla o přípravě revitalizačního programu pro Krušné hory. Prostředky nezbytné k obnově lesů byly vyčísleny na 2,5 mld. Kč na období 10 let. Nyní vyjednáváme konkrétní opatření a zajištění finančních zdrojů. Nechceme však zůstat pouze u obnovy lesa, opravit potřebují také cyklostezky a lesní cesty. Další program, který vznikl na základě návštěvy premiéra v kraji, je určen na regeneraci starých průmyslových areálů, na jejichž místě tak mohou vzniknout nové rozvojové plochy měst a obcí ve strukturálně postižených krajích. Návrh počítá s částkou 2,7 miliardy Kč. (Vláda o programu rozhodla po uzávěrce tohoto čísla. K tématu se vrátíme).
Pro celý region je také velmi důležitá otázka kvalitní infrastruktury, což bylo také jedním z témat pro vaše jednání s Bohuslavem Sobotkou a později pro výjezdní zasedání vlády. Jaký je posun v tomto ohledu?
Zařazení zkapacitnění dopravního úseku I/27 mezi Mostem a Litvínovem, které premiér zásadním způsobem podpořil, je stále bodem jednání mezi HSR-ÚK a ministerstvem dopravy. Předpokládám, že ministerstvo k celé stavbě bude nyní vstřícné vzhledem k rozhodnutí Bezpečnostní rady státu. Cením si také snahy ministerstva dopravy o urychlené dokončení a modernizaci hlavních dálničních tahů. Velmi aktuální pro rozvoj regionu je ale také napojení Ústeckého a Karlovarského kraje na železniční síť a zachování funkční vodní dopravy na Labi.
Zkapacitnění vodní dopravy na Labi ale nedoporučuje Evropská komise, která naopak žádá vládu o rozšíření chráněného území v Labském údolí. Jak vnímáte tento požadavek?
Vláda už o zkapacitnění vodní dopravy na Labi rozhodla a nyní jedná s Evropskou komisí o dalších krocích. Splavnění Labe tak odlehčí silniční dopravě. Navíc je provoz vodní dopravy ekologický.
Co se z vašeho pohledu nepovedlo?
Nepovedlo se usnesení vlády o limitech těžby uhlí, protože ve znění, v němž bylo přijato, vlastně odkládá definitivní rozhodnutí ve věci uzavření lomu ČSA až na rok 2020. Což uvádí do další nejistoty obyvatele dotčených obcí i zaměstnance těžební společnosti… a vlastně i stát, protože pokud se až v roce 2020 rozhodne, že stát uhlí z lomu ČSA přeci jen potřebuje, aby pokryl potřeby domácností i podniků, bude se několik let těžit jen hlína, než se těžební společnost dostane za současné limity na zásoby uhlí. MPO a MPSV nyní připravují programy programy na řešení sociálních a ekonomických dopadů do regionu, ale výše popsanou nejistotu vyřeší jen rozhodnutí vlády.
