Mostecká knihovna uvedla další díl oblíbené talk show Zná-most. Tentokrát do horkého křesla pozvala herce Městského divadla v Mostě Jiřího Krause. Jednačtyřicetiletý rodák z Ústí nad Labem, jehož oblíbeným žánrem jsou komedie, má za sebou desítky divadelních rolí, zahrál si ale také ve filmu či v televizních seriálech.
Když ho z premiéry Hrabalových Postřižin rovnou z pódia během představení odvezla záchranka, byl za pár dnů opět na jevišti. Ještě nikdy o něm nevyšla žádná negativní recenze, nemá nepřítele. Nikdo ho nepomlouvá. Rádi ho mají nejen návštěvníci divadla, ale i jeho kolegové. Je komik, což se u herců také často přenáší do civilního života. Na pódiu bývá pomatený, střelený, praštěný, ale v civilu je to vážný, přemýšlivý a seriozní chlapík. Občas se mihne v televizi, je aktivní ve svém Divadle nad Labem, sem tam někde něco moderuje, příležitostně režíruje, malinko se angažuje v politice, ovšem jeho domácím hřištěm je Městské divadlo Most, kde se pomalu stává legendou.
Vaše nejmilejší místo v Mostě…
Divadelní klub.
Co nesnášíte, a v čem si libujete?
Libuju si v domácí pohodě se svou ženou. – Jsou dny, kdy nesnáším svou ženu (smích).
Ideální odpočinek…
Na chalupě na Svahové.
Oblíbený spisovatel, film, hudba…
Hašek. Film Divoká a krásná (francouzský dokument o přírodě), z hudby klasická opereta.
Máte raději salát nebo grilovanou krkovičku?
Zeleninový salát ke grilovanému masu…
Hrajete ve 14 hrách a někde máte i nějaké dvojrole. Dá se to všechno pamatovat?
Je to těžké, ale jde to. Jde si všechno pamatovat, když to člověk hraje. Neustále cvičí paměť. Horší je, když se pak začne hrát v repríze jednou za dva měsíce… Pak si začínám opakovat texty. Nápor na hlavu je to ale velký.
Co si třeba zkoušíte? Stane se vám, že třeba přeskočíte do jiné role?
Třeba Pepina. Než jdu do práce. Začnu doma a skončím, když jsem tady u Spořitelny. Občas se mi stalo, že jsem přeskočil z role do role. Ale naštěstí ne na jevišti, jen při domácí přípravě nebo při cestě do divadla.
Jaké máte vysněné role?
Truffaldino, kterého jsem se nakonec dočkal právě na mostecké scéně. Je to jedna z mých vysněných rolí. Všechny role, které jsem měl vysněné tady na mosteckém jevišti, se mi splnily. Truffaldina jsem dělal s režisérem Svojtkou, kterého mám moc rád. Tohle představení mělo 90 repríz, což samo o sobě svědčí, že se inscenace povedla a že to diváky baví.
Devadesát repríz je rekord?
To je můj rekord. V Mostě je toto číslo, tuším 108, a to u inscenace Babička. Myslím ale, že ho s tím Sluhou dvou pánů trumfneme. Obvykle bývá, tady v Mostě, kolem dvaceti repríz.
Poznáte během zkoušení, jestli se kus bude hrát více nebo méně?
Ne. Několikrát jsem zažil, že jsem říkal: to se bude líbit, a skončilo to brzo. Naopak – když jsme si mysleli, jakou že to nasadili „krávovinu“, tak bylo třeba i 25 repríz. Divák je skutečně nevyzpytatelný.
Povolání herce je vrtkavé a vratké, co byste dělal, kdybyste nehrál divadlo?
Zní to jako divné klišé, ale já jsem nikdy nechtěl být hercem. Chtěl jsem studovat veterinu. Zakázali mi to, kvůli prašnému prostředí, protože jsem alergik. Tak jsem šel do divadla, které je hned po hornické profesi druhé nejprašnější… Kupodivu to doktorům vůbec nevadilo. Občas mám zaječí úmysly. Vždycky, když si ale říkám, že už to nemá cenu, potkám nějakého člověka, který mi něco pochválí a zase mě vrátí zpátky… Přišel jsem na to, že bych toho nedokázal nechat úplně. Bez divadla bych být nemohl.
Nešel byste prozměnu třeba točit?
Několikrát jsem točil. Ale to by mě nebavilo. Je to sice práce za poměrně dost peněz, ale je to únavné. Živé hlediště je živé hlediště.
Točil jste i reklamy? Chtějí herci v reklamách hrát jen pro peníze?
Natáčení reklam i seriálů patří k této profesi. Herec je věc veřejná a je to jeho součást. Za první reklamu jsem jel s rodinou na dovolenou.
Někteří herci a muzikanti si musí po představení lehnout, nebo si dát panáka, jak to řešíte vy?
Já bych si mnohdy i lehl, ale nemáme v šatnách postel… Panáky moc nepiju. Herec se představením probudí a nabudí. Skončí v deset hodin a během půl hodiny si nemůže jít lehnout.
Máte ještě nějaké role, které byste si chtěl zahrát?
Já už mám vybráno. Měl jsem tři vysněné role, které jsem si už zahrál. V Revizorovi jsem si zahrál Chlestakova, zahrál jsem si i hejtmana. Zahrál jsem si Truffaldina a v Charleyově tetě lorda Babbse. Kromě těchto vysněných rolí jsem měl i spoustu dalších, takže mám splněno. Co přijde dál, to už je všechno bonus.
Odkud jste?
Já se narodil ve vesnici blízko Chabařovic, která zanikla díky hnědému uhlí. Když mi bylo 6 let, přestěhovali jsme se do Ústí, kde jsem žil do 12 let. Pak se naši rozvedli a maminka se podruhé vdala do Duchcova. Od 12 do 18 jsem tedy žil v Duchcově. Poté čtyři roky v Šumperku a pak jsme se přestěhovali už s manželkou Míšou na dva roky do Uherského Hradiště. 1. 1. 2000 jsme se přestěhovali do Mostu, kde jsme už zůstali. Nejdéle jsem žil tedy v Mostě a začínám se tady téměř po dvaceti letech cítit jako doma.
Co kdyby přišla nabídka z jiného divadla?
Záleželo by z kterého. Razím ale názor, že v každém divadle je chleba o dvou kůrkách…
Vyzkoušel jsem si to několikrát v Praze, hostoval jsem i v Národním divadle, všude je to plus minus stejné, všude na něco herci nadávají… Nevím, co by muselo přijít za nabídku, abych od mosteckého divadla odešel. Leda bych odešel jako od divadla jako takového…
Je o vás známo, že chováte na Svahové zvířata. Kolik máte vlastně zvířat?
Jsou zvířata, která převážím – to je manželka a dcera. Dva psi – štěně vlčáka a dvacetiletý kříženec. Máme také kocoura, který se ale odstěhuje na chalupu a zpátky do Mostu pojede až v říjnu. Zjistil jsem taky, že se nám narodily další rybičky v akváriu. Máme také dvě želvy, ty převážím na Svahovou až po „zmrzlých“. Na chalupě máme dvě prasata, nepočítám-li sousedy, jdoucí z hospody. Pak tři ovce a tři kozy. Obden tam jezdím a krmím to všechno. I v zimě.
S kterým hercem nebo herečkou byste si rád zahrál, kdybyste si mohl vybrat, a proč?
Měl jsem loni takový herecký svátek. Mám hrozně rád Bolka Polívku, styl jeho divadla, líbí se mi to, co dělá. Když tu loni hrál v představení, v rámci festivalu Young For Young, tak jsem s ním vedl rozhovor, protože jsem to moderoval. Bylo to strašně příjemný se s ním potkat na jevišti. Takže jestli by to někdo mohl být, pak Bolek Polívka. Jinak ale strašně rád hraju i se svou ženou, protože to je vždycky dobrodružství. A doma taky. Tam je to ale čisto čistá improvizace.
