Julie byla od dětství pyšná na to, jak vypadá. Byla mimořádně krásná holčička. Na střední škole byla královnou školy. Kluky si vybírala podle svého rozmaru. Po maturitě se rozhodla, že si najde bohatého a vlivného muže, dobře se vdá a bude svého muže reprezentovat. Nastoupila do velké firmy jako jedna ze sekretářek ředitele. Netrvalo dlouho a začala ředitele oslovovat křestním jménem. Miloš byl arogantní a ambiciózní muž, který měl o svých schopnostech přehnané mínění. Zároveň byl ale více než dobře situovaný, a navíc rozvedený. Julii trvalo jen několik měsíců, než dostala Miloše do své postele a krátce na to i před oltář. Byla spokojená. Miloš si přál, aby Julie zůstala v domácnosti. Chtěl od ní jen, aby byla krásná a připravená kdykoliv potěšit svého manžela. Za to poskytoval Julii veškerý luxus, na který mu stačily příjmy. Spokojenost byla oboustranná. Navíc si Julie s Milošem rozuměla. Byl stejně povrchní jako ona. Dítě měl Miloš z prvního manželství, a tak Julii nijak do mateřství netlačil. Julie měla příliš ráda svou postavu a pěstěnou krásu, než aby se hrnula do dítěte. Jednou snad, ale zatím ne. Zdálo se, že je jejich život jen zalitý sluncem. Julie si myslela, že ji nemůže nic ohrozit. Jednou se vraceli s Milošem z večírku. Miloš měl upito a nezvládl na kluzké silnici zatáčku. Auto nabouralo do autobusové zastávky. Julie nebyla připoutaná a prolétla při nárazu předním oknem. Celou havárii odnesla ošklivými řeznými ranami v obličeji. Podle lékařů nic nebezpečného, protože se ale Julii špatně hojily jizvy, její tvář zůstala poznamenaná. Miloš se s novým zjevem své ženy nemohl smířit. Také Julie byla nešťastná. Viděla, jak se Miloš vždy zatváří, když dopadne světlo na její obličej. Snažila se zamaskovat jizvy líčidly, ale dobře věděla, že tam jsou. Miloš cítil výčitky svědomí. Byl to přeci on, kdo pil a řídil. Dohodl se s Julií, že zaplatí tu nejlepší plastickou operaci, kterou bylo možné získat. Julie byla spokojená. Plastický chirurg se s Milošem několikrát sešel. Probrali spolu možnost, jak by mohla Julie vypadat. Co, kromě jizev, by mohl lékař na Julii ještě vylepšit a kolik to bude Miloše stát. Julie se těšila na svůj nový vzhled. Operace se nijak nebála. Když se probrala z narkózy, měla obličej zakrytý obvazy. Představovala si, jak bude asi vypadat, až jí lékař obvazy sundá. V obličeji ale cítila stále větší bolest. Nakonec se nedala vydržet. Měla strašlivou alergickou reakci. Pooperační jizvy v obličeji jí natekly do obludných rozměrů. Lékař se snažil udělat, co mohl, ale s alergickou reakcí se Julie potýkala několik dalších dnů. Oslabené tělo nezvládalo nápor a Julie musela být uvedena do umělého spánku. Nikdo pořádně nechápal, co se děje. S takovou reakcí na zdánlivě jednoduchou plastickou operaci, při které měl chirurg jen odstranit staré jizvy, vyplnit kolagenem rty a mírně narovnat nos, se na klinice ještě nesetkali. Po několika dnech byla Julie konečně mimo ohrožení života. Miloš běhal po klinice a zuřil. Za nekřesťanské peníze, které za operaci zaplatil, očekával jiný výsledek. Když nakonec Julii zbavili obvazů, byly její jizvy strašné. Jestliže před plastikou měla na tvářích sotva patrné stopy po nehodě, nyní měla obličej zohyzděný vystouplými fialovo rudými jizvami. Rty měla znetvořené a pokřivené. Při pohledu do zrcadla se Julie rozplakala. Její život byl úplně zničený. Nedokázala se dívat sama na sebe. Miloš byl stejně zděšený jako ona. Okamžitě šel za doktorem. Trval na tom, že musí Julii znovu operovat. Chirurg se ale do další operace nehrnul. Julie měla těžkou alergickou reakci, která ji málem zabila. A znovu to riskovat nechtěl. Nakonec se rozhodl. Vrátil Milošovi peníze za operaci a rozloučil se sním. Marně Miloš zuřil a vyhrožoval soudem. Julii ze soukromé kliniky poslali domů se znetvořeným obličejem. Pro Julii to byl konec světa. Už se nikdy nemůže ukázat, s Milošem už nikdy nikam nemůže jít. Její manželství končí. Miloš se s ní už nikdy nebude chtít milovat. Sama sobě se hnusila. Rozhodla se, že jí nezbývá nic jiného, než se s Milošem rozvést a zůstat po zbytek života sama. Miloš vnímal celou situaci ještě hůře než Julie. Byla to jeho vina, že zůstaly Julii po nehodě jizvy. On vybral toho chirurga, který Julii zohyzdil. Přišel o krásnou manželku, se kterou se každému chlubil. Navíc byl uražený tím, jak s ním ten chlap jednal. Vrátil mu peníze a tím to pro něj bylo vyřešené. Dál se s ním chirurg odmítal bavit a celou záležitost předal svým právníkům. Miloš si připadal jako hadr, se kterým si ten druhý muž utřel nohy. To bylo pro něj nepřijatelné. Rozhodl se, že musí oplatit tomu chlapovi stejnou mincí. Nemohl jen tak sedět a dívat se na svou znetvořenou manželku a poslouchat jak pláče. Julie se potřeboval co nejrychleji zbavit a tomu chlapovi pomstít. S Julií to bylo jednoduché. Koupil jí malý byt a vystěhoval ji ze společného domu. Vilu měl dávno před svatbou. S Julií se rozvede, to už bylo jasné. Bude ho to sice něco stát, ale zbaví se ženy, na kterou se nemohl dívat. Stačilo jen vyrovnat se s chirurgem. Miloš si najal soukromého detektiva a nechal si o tom chlapovi zjistit všechno, co se dalo. Když si prohlížel složku, kterou mu detektiv předal, zastavil se u fotografie chirurga a jeho ženy. Krásná blondýna, na první pohled bylo jasné, že si ji manžel, plastický chirurg, vylepšil k obrazu svému. Miloš měl okamžitě jasno. Už jako dítě zastával názor oko za oko, zub za zub. Na ten den se pečlivě připravil. Seděl ve svém autě před domem, kde chirurg s rodinou bydleli. Konečně se dočkal. Žena vyšla z domu a mířila ke svému zaparkovanému vozu. Vystoupil, v ruce sklenici s kyselinou. Ve chvíli, kdy žena usedla do auta, přiskočil, podržel dveře a chrstl kyselinu ženě do obličeje. Utekl ke svému autu a vyrazil. Slyšel, jak žena křičí, ale nedbal. Prudce vyrazil na silnici. Ve spáncích mu rozrušením bušila krev. Ohlédl se, aby zjistil, zda ho někdo nepronásleduje. V té chvíli nevěnoval pozornost dění před sebou, opět nezvládl zatáčku a vyletěl ze silnice. Stejně, jako před časem Julie, ani on nebyl připoután. Vyletěl z auta. Chvíli po tom, co dopadl hlavou na chodník, zemřel.
