Jeho mladší sestra Lucie mu celé roky visela na krku. Rodiče byli hodně zaměstnaní lidé, a tak se stalo pravidlem, že se o sestru postará on. Chodila s ním do školy, vyzvedával ji z družiny. Doprovázel na kroužky a večer spolu čekali, až přijdou rodiče z práce. Když se zdrželi, usínali s Lucií spolu, protože se holčička bála tmy. Když povyrostli, svěřovala se mu sestra se všemi svými problémy, radila se s ním v otázkách lásky a spoléhala se na jeho pomoc úplně ve všem. On dával pozor, aby Lucii nikdo neublížil. Aby kluci ve škole věděli, že sestru hlídá. Po škole začal pracovat ve veterinární ordinaci, odstěhoval se od rodičů do vlastního bytu, ale s Luckou byl neustále v kontaktu. Chodila za ním, povídali si stejně, jako když spolu bydleli. Občas zašel na diskotéku, kam se Lucka chodila bavit. Chtěl mít přehled o všem, co se kolem jeho sestry děje, cítil nutnost mít sestru pod kontrolou. Když začala chodit s Lukášem, moc se mu to nelíbilo. Trochu se poptal a zjistil si o Lukášovi, co potřeboval. Měl za sebou divokou minulost, drogy, alkohol, večírky a stále spoustu holek. Nevymlouval ho Lucii, ale zašel za ním. Varoval ho, ať si dá pozor a Lucii neublíží. Jinak mu on udělá ze života peklo. Lukáš ho ujistil, že je Lucie jeho láska, kvůli které je ochoten všechno změnit. Dokonce začal opět studovat. Chtěl se Lucii vyrovnat. Několik měsíců bylo vše tak, jak Lukáš řekl. Lucie byla šťastná. Trávila se svým klukem všechen volný čas. Byl spokojený. Nezáleželo mu na tom, kdo Lukáš byl dřív, ale jak se s ním cítí jeho sestra. Když měla Lucie narozeniny, uspořádal jí velkou oslavu. Spojili se s Lukášem a připravili Lucce párty jako překvapení. Vše se dařilo, Lucie jen zářila. Oslava se protáhla dlouho do noci. Všichni pili, tančili, bavili se. Po půlnoci se Lukáš rozhodl, že pojedou s Lucií k němu domů. Měl tam pro ni ještě jeden dárek. To se mu nelíbilo. Lukáš pil, sice ne moc, ale alkohol měl. Požádal sestru, aby jeli domů taxíkem a auto nechali do druhého dne před barem. Lukáše nežádal, tomu to oznámil jako hotovou věc. Lukáš neřekl nic, Lucie slíbila, že nebudou riskovat. Odjeli, společnost se pomalu rozešla. Ještě ani nedorazil domů, když mu zazvonil telefon. První myšlenka patřila Lucii. V telefonu se ozval cizí hlas. Volal mu policista. Lukáš s Lucií odjeli přeci jen autem a měli nehodu. Telefonní číslo dal policii Lukáš. Vzal si taxi a jel za nimi. Napadaly ho různé myšlenky. Jedno bylo jasné, jeho sestra potřebuje pomoc. Když přijeli na místo, hrůzou mu zdřevěněly nohy. Ani nemohl z auta vystoupit. Všude byli policisté, hasiči, záchranáři. Blikala modrá světla. U silnice doutnal vrak Lukášova vozu. Trochu se vzpamatoval a běžel k místu nehody. První policista, na kterého narazil, ho zadržel. Překotně se ptal, zda je jeho sestra v pořádku. Srdce se mu téměř zastavilo, sevřela ho ledová ruka. Při nehodě se auto vzňalo. Řidič se dostal ven, ale spolujezdkyně v autě uhořela. Neplakal, nekřičel. Jen stál a díval se na ohořelý vrak. Pak se s klidem zeptal, kam odvezli Lukáše. Podle policisty nebyla jeho zranění vážná. Z auta se dostal včas, v nemocnici je spíše jen pro jistotu. Nejel za ním, nekontaktoval ho. Utěšoval rodiče, vyslechl si matčino obvinění, že nedal na sestru pozor. Připravil pohřeb. Lukáš na pohřeb nepřišel. Zavolal mu den po tom. Chtěl se s ním sejít. Šel na schůzku, srdce stále sevřené v ledu. Lukáš vypadal strašně. Strhaný, bledý. Když začal mluvit, rozplakal se. Líčil mu, jak to bylo strašné. Dostal smyk na zledovatělé silnici. Auto vyletělo ze silnice a narazilo do stromu. Uhodil se do hlavy, točil se s ním celý svět. Vysoukal se ven. Oběhl auto, aby pomohl Lucii. Volala na něj. Dveře nešly otevřít. Pak auto začalo hořet. Měl silný otřes mozku, upadl do bezvědomí. Když se probral, byli všude záchranáři a Lucie mrtvá. Poslouchal ho, nic neříkal. Pak se zvedl a odešel. Seděl doma celou noc a přemýšlel. Je to i jeho vina. Měl jít s nimi ven a ujistit se, že nebude Lukáš řídit. Lucie je mrtvá. Matka má pravdu, on se o ni nepostaral. Zavolal Lukášovi a řekl mu, že ho naloží před domem. Chce, aby s ním jel na hřbitov rozloučit se s Lucií. Lukáš souhlasil. Zastavil se cestou k Lukášovi v ordinaci a vzal si injekční stříkačku se sedativy. Nabral jen takovou dávku, aby Lukáš neměl sílu a vůli k pohybu, ale aby přesně věděl, co se kolem něj děje. Když Lukáš nasedl do auta, otočil se k němu a sedativa mu vpíchl do paže. Lukáš se se pokusil bránit, ale na jeho straně byl moment překvapení. Jen chvíli Lukáše přidržel, pak začal lék působit. Odvezl Lukáše za město. Zastavil na polní cestě. Chvíli jen tak sděl a díval se před sebe. Pak se otočil na Lukáše. To je jejich společná vina, že je Lucie mrtvá. Lucie zemřela strašnou smrtí v ohni a pro Lukáše je připravený stejný osud. Vystoupil z auta, otevřel dveře na straně spolujezdce a polil Lukáše benzinem. Pak ho zapálil. Díval se, jak auto hoří, viděl, jak se postava uvnitř ještě pohnula. Pak odešel. Šel pěšky zpět do města. Cestou přemýšlel o své budoucnosti. Zavinil smrt své sestry a zabil jejího vraha. S tím také došel na policii. Řekl vše, co se stalo, co udělal. Přiznal se k vraždě. Chtěl trest. Zasloužil si ho.
