Finále sochařského sympozia se přiblížilo. Tento týden dokončilo umělecké výtvory u děkanského kostela v Mostě trio umělců letního sochání. Martin Zet, Robert Vlasák a Alexander Peroutka.
Umělci pracovali na svých dílech po dva týdny na téma Harmonie prostoru – harmonie života jako protipól uspěchané doby. Celkem tesali do 14 pískovcových kvádrů, z nichž jedenáct jich bylo určeno pro sochaře Martina Zeta. Ten své dílo už dokončoval na Skřivánčím vrchu v místním parku poblíž ulice Lipová. Zvíře, jak je dílo pojmenované, by mělo sloužit i místním dětem jako atrakce či evokovat paleontologický nález.
Robert Vlasák, který se jako jediný z trojice umělců mosteckého sochání už jednou účastnil, tvořil sochu s názvem Střep. „Tvar vychází z toho, jak se konstruují tvary například chladicích věží z továren, elektráren apod. Vybral jsem si technologii, kterou se dlouhodobě zabývám, kdy pomocí rovných řezů vznikne prohnutá plocha a tento tvar má určitou vazbu na místní region,“ charakterizuje dílo Robert Vlasák. Z šesti vytipovaných lokalit nejvíc upoutal sochaře park pod nemocnicí. „Nejvíce by se mi pro mou sochu líbil parčík pod nemocnicí, myslím že je to pěkné místo. Líbí se mi zdejší prostor, je tu zástavba, vhodná skladba stromů… Druhým místem, které bych si vybral, by mohl být i park Hrabák,“ prozradil umělec.
Alexander Peroutka vytvářel u kostela Equalizér. „Mám rád sociální problematiku, urbanismus… Hledám cesty, jak toto umělecky vyjádřit. Řeším otázky sociálního konfliktu, společenského tření, což generuje jednoduché stavby. Poslední dobou řeším konflikty materiálu, kdy jeden drtí na poloze druhého, obrušuje ho, poškozuje… V tomto případě vzniká jakýsi drtič, který vše rozmělní na určitou hmotu. Je to jednoduchý mechanický nástroj, který bude lehce mobilní a bude odírat jiný materiál. Je tu jakási vyklenutá plocha a náklopná část. Celé to dílo bude vzhůru nohama,“ prozradil ke svému výtvoru Alexander Peroutka. I on má mezi vytipovanými lokalitami v Mostě svého favorita. „Mně by se mé dílo líbilo někde na plošším terénu, kde nebude padat dolů. Je přece jen trochu rotační. Ideální by bylo poblíž urbanistického celku, jako je sídliště apod. Park střed by pro něj bylo ideální prostředí,“ říká Alexander Peroutka.
