Mostecké divadlo uvede premiéru hry "Dáma od Maxima"

DÁMA OD MAXIMA (Georges Feydeau)

Každý noční flám se může zvrhnout! Ale co teprve ty následky druhý den!

Klasická komediální smršť jménem Dáma od Maxima, neboli Micina, poprvé vtrhne na mostecké jeviště již v pátek 13. dubna 2018. Francouzskou situační komedii ve zbrusu novém českém překladu režíruje mosteckému publiku věrně známý Milan Schejbal. Diváci se mohou těšit na ostrý sled překvapivých komediálních situací, které by si ani v tom nejhorším snu nepřáli zažít sami na vlastní kůži. Ale když je zažívají jiní, je přeci dovoleno se jim naplno smát!

Slovo dramaturga

Velký francouzský mistr komediálního žánru, především vaudevillu a tradiční frašky, Georges Feydeau je klasikem, který čas od času nemůže chybět na žádných divadelních prknech. V naší dramaturgické linii českých a světových komedií chceme vedle současných novinek pravidelně zařazovat díla hlavních světových autorů tohoto žánru. Feydeau má navíc mnoho pokračovatelů až do dnešních dob, kdy se řada autorů k jeho nestárnoucí komediografické technice vrací. Pokud vás baví sledovat prekérní situace, do kterých se hlavní hrdina hry dostane, zvláště pak do situací spojených se zálety nebo obecněji řečeno s náhlými okolnostmi, které naruší spořádaný život hrdiny, pak míříte na Dámu od Maxima zcela správně!

"Ve Feydeauovi je komická prudkost, jakési třeštění, invence, druh fantastické a burleskní fantazie, grandiózní absurdnost, schopnost dialogu, tempo, které se nevyskytuje nikde jinde a co vše vytváří z divadla Feydeauova divadlo totální, divadlo, které nemá své místo nikde jinde, než na divadle a které nemůže žít bez přítomnosti diváků."

(Henri Jeanson: Mám rád Feydeaua)

Doktor Petypon jednoho večera se svým přítelem navštíví slavný pařížský podnik U Maxima. Druhý den se probudí doma pod kanapem a z událostí minulého večera si mnoho nepamatuje. Je ovšem okamžitě nucen řešit celou sérii problémů, když ve své posteli najde společnici Micinu – temperamentní dámu od Maxima. Kolotoč, který se náhle roztočí, Petypona rychle vyléčí i z jeho velké kocoviny. Sluha nad svým spořádaným pánem nevěřícně vrtí hlavou. Manželka Gabriela je pak po celou hru klamána. Dosud ukázkovému měšťáckému manželství začíná hrozit skandální zánik. Pouze Micina si nově vzniklou situaci užívá - s hravostí sobě vlastní a s touhou po dobrodružství. Do Petyponova života vnikne zničehonic a bez zlého úmyslu, ale rychle se v něm dokáže zabydlet. A jen tak neodejde! Dostane se totiž stejně jako Petypon do velkého kolotoče, z něhož cesta ven nevede vůbec snadno.

"Feydeau umí uchopit pravdivou situaci a pravdivě ji rozvinout, přičemž si dokáže dovolit fantastickou divadelní nadsázku. Smích, který budí, je zdravý, hygienický, naplňuje radostí a dává uvolnění. Je to veselost, která nachází kořeny v počátcích francouzské literatury: velcí komičtí autoři nikdy nebyli přísní a mrzutí filosofové, sle spíš šprýmaři. "

(Camille Le Seune)

Světová premiéra Dámy od Maxima se uskutečnila 17. ledna 1899 v pařížském Theatre des Nouveautés. První Micinou (v originále Crevetta) se stala herečka Mile Cassive. Hra měla ihned strhující úspěch. Například Henri Fouquier v listu Figaro ji okomentoval těmito slovy: "Smáli jsme se čtyři hodiny a kdybych měl tomuto dílu něco vytknout, tedy úžasnou přemíru nápadů a příhod. Ale obecenstvo si nikdy nestěžuje, že toho bylo moc a že nevěsta byla hezká. A ta vzácná souhra logiky a pravděpodobnosti s fantazií!" Od té doby se Dáma od Maxima hraje s velkým úspěchem po celé Evropě. Také česká divadla si této velkolepé komedie ihned povšimla – v sezoně 1900-1901 ji uvedla hned tři češká divadla naráz (Národní divadlo v Brně, Švandovo divadlo na Smíchově a Městské divadlo v Plzni). Následovalo nesčetné množství inscenací snad ve všech českých divadlech. Dosud naposledy hru uvedlo pražské Divadlo Na Vinohradech v roce 2001 v režii Oty Ševčíka s Andreou Elsnerovou, Viktorem Preissem, Hanou Maciuchovou, Otakarem Brouskem a Svatoplukem Skopalem v hlavních rolích.

"Ale jak se mohu odvážit vypracovat tuto záplavu komických nápadů, jak vylíčit ten spletitý svět, v němž jedna bláznivá myšlenka ustupuje druhé, ještě zajímavější, takže je tu materiálu na deset vaudevillů... ale autor je bez milosrdenství, odpřísáhl zřejmě, že umřeme smíchem a snaží se přísahu dodržet. Ať chceme nebo ne, musíme se smát, i když se nám zdá, že už na to nemáme sílu." (Leon Karst, Petit Journal)

Monstrózní Feydeauovu komedii Dáma od Maxima uvádíme ve výrazné dramaturgicko-režijní úpravě a textové redukci, neboť autor jakoby v jedné komedii napsal snad hned komedie dvě. Přinejmenším co do jejího rozsahu a množství nápadů. Naše úprava se zaměřuje především na hlavní dějovou linii a omezuje žánrové odbočky, které z hlediska dnešního vnímání žánru situační komedie již pozbyly svého smyslu, jako například četné promluvy postav stranou k divákovi. Dále eliminovala několik vedlejších postav a situací, které byly z dnešního hlediska pouze dobovým koloritem a které neposouvají děj dále kupředu – výstupy okolo problematiky soubojů za úrážku na cti, autorovo vyřizování si účtů z pařížskými kurtizánami, dobové tance a podobně. Naše inscenační úprava se tak soustředí především na dynamičnost situační i konverzační komediálnosti.

"Georges Feydeau si dobyl už předtím dvaceti vaudevillovými triumfy titul krále vaudevillu, každou hrou jej znovu potvrdil, ale Dámou od Maxima učinil mnohem víc: získal si nejen přízeň kritiky u diváků, ale odzbrojil veselostí a přiměl k obdivu i zásadní protivníky tohoto divadelního žánru."

(Gaston Sorbats, 1914)

Georges Feydeau (1862 – 1921) patří k vůbec nejvýznamnějším komediografům celé divadelní historie. Rozvíjel žánr frašky, v němž před ním vynikal především Éugenne Labiche, z jehož umění Feydeau mimo jiné vycházel. Narodil se do rodiny spisovatele. Od samotného dětství si sepisoval nejrůznější komediální situace. První hru údajně napsal již v šesti letech. Ke svým začátkům autor podotknul: "Když jsem ještě chodil do školy, rád jsem psával komedie, protože jsem tím unikal nařízené povinnosti, která mě vždycky otravovala. Mám rád zakázané ovoce i cesty." Později měl Feydeau rád výtvarné umění, sám maloval, sbíral obrazy, miloval ženy, šantány, pokerové herny, noční život, rozmluvy s trafikanty i obchodování na burze. Napsal na dvacet celovečeních komedií, ještě více jednoaktovek, operetní i baletní libreta a řadu prozaických děl. K jeho nejvýznamnějším komediím, kromě námi uváděné Dámy od Maxima, patří především Brouk v hlavě, Dámský krejčí nebo Ťululum (Ten, kdo utře nos). Z dalších titulů jmenujme ještě alespoň komedie Postarej se o Amálku, Taková ženská na krku, Barillonova svatba nebo Champignolem proti své vůli.

"Když začínám psát hru, je mi, jako bych vstupoval do vězení, z něhož se dostanu, až hru skončím. Když připravuji situace, které mají uvolnit veselí obecenstva, zachovávám chladnokrevnost chemika, který míchá lék. Dám do pilulky gram zmatku, gram svobodomyslnosti, gram postřehu. Představuji si co nejpřesnější účinek."

(Georges Feydeau)

Dámu od Maxima uvádíme ve zbrusu novém překladu Jiřího Žáka, který vzniknul na objednávku přímo pro Městské divadlo v Mostě.

V hlavních rolích uvidíte hostující Markétu Hausnerovou (Micina), Víta Herzinu (Doktor Petypon), Michaelu Krausovou (Gabriela Petyponová), Jiřího Krause (Generál Petypon du Grelé) nebo Jakuba Dostála (Mongicourt). V mnoha dalších úlohách dále účinkuje většina hereckého souboru, kterou ještě doplňují mladí hostující herci Lukáš Kofroň a Františka Brzobohatá.

Zdeněk Janál, dramaturg

ROZHOVOR S VÍTEM HERZINOU (PETYPON)

Hraješ rád v žánru situační komedie? Je tvému naturelu tento žánr blízký?
Můj naturel je mi dodnes záhadou, takže v tomhle směru nemůžu s odpovědí sloužit. Ale situační komedie jsou mi blízké, pokaždé si při nich znovu a znovu uvědomuji, že napsat dobré komedie je opravdové umění a hrát v nich bývá neméně obtížné. Ačkoli je to ale žánr skutečně náročný, legraci si nakonec zpravidla neužívají jen diváci, ale i my, herci. Moc mě baví někteří mí kolegové a kolikrát se během zkoušení vyloženě zapomínám a jen se směju jejich výkonům.

Už z názvu jasně vyplývá, že jádrem situační komedie je situace. Ona je tedy podle mě situace jádrem prakticky každého žánru, zkrátka divadla obecně, ale u tohoto typu komedie je hlavním zdrojem humoru. A já mám takový humor rád - překvapení, zvraty, záměny, nedorozumění... Situační komedie bývá napínavá, nabitá akcí a často až bláznivá. Dáma od Maxima doufám nebude jiná.

Feydeau je jedním z největších klasiků tohoto žánru. Hrál jsi už v některé jeho jiné komedii?
V režii Jirky Krause před několika lety v jedné aktovce - Nebožka panina matka. Feydeau je skvělý divadelní vynálezce, o tom není pochyb, a jeho principy se dají najít v mnoha moderních komediích. Takže jsem hrál v celé řadě komedií, které sice nenapsal, ale významně inspiroval.

V Dámě od Maxima hraješ postavu Petypona. Čím je ti tato postava blízká?
Tohle se vždycky těžko definuje. Každá postava je herci svým způsobem blízká, snaží se ji pochopit, dozvědět se, co je zač, najít si k ní vztah. Asi se ptáš, co má Petypon společného s Herzinou. Nevím. Možná, že dokonce vůbec nic. Troufám si ale říct, že na tom vlastně ve výsledku vůbec nezáleží. Aby Petypon pobavil diváky, určitě se s ním nemusím nijak zvlášť ztotožňovat i mimo jeviště. Mám ho ale rád, líbí se mi na něm, jak nikdy nic nevzdává a jak je bystrý. Takovou pohotovost bych si někdy přál i ve svém životě, to je fakt.

Petypon se dostane do spletité situace, kdy musí neustále něco zatajovat nebo přímo lhát. Jsi ty sám v životě dobrým lhářem nebo tvé lži ostatní okamžitě poznají?
Otázka na tělo, hmm... Jako správný dokonalý lhář ti musím říct pravdu - vůbec lhát neumím!

Lhaní je sociální dovednost, dokonce se ukazuje, že děti, které dovedou lhát, bývají inteligentnější, než děti, které na to ještě nepřišly. Lež máme ve svých životech všichni a někdy bývá nezbytná. Tím nechci lhaní nijak obhajovat, jen chci poukázat na to, co beztak všichni víme – není lež jako lež. A úspěšnost lži je přímo úměrná tomu, jak moc ji chceme vlastně slyšet. Nepřestanu se nikdy divit, čemu všemu jsou lidé ochotní uvěřit. Ale v Dámě od Maxima nejde o lhaní, to by samo o sobě bylo zábavné pramálo. Legrační je pravda, která se už už chystá vyplout na povrch. A protože ji divák zná, může se bavit na účet všech - lhářů i obelhávaných.

Jsi rád režírován Milanem Schejbalem? Co tě na spolupráci s ním baví?
S Milanem je to moje osmnáctá spolupráce a za ty roky, co se známe, jsme se myslím už dávno posunuli od čistě pracovních vztahů trochu dál. Těžko soudit, jak mi to pod jeho vedením jde, ale já se v jeho režiích cítím vždycky dobře. Shodneme se na jevišti i mimo ně a já jsem za to rád.

ZdJ

ROZHOVOR S MARKÉTOU HAUSNEROVOU (MICINA)

V Dámě od Maxima hraješ hlavní ženskou postavu – Micinu. Co tě na ní nejvíce baví?

Asi její bezprostřednost, spontánnost a hravost. A taky její žití z minuty na minutu. Teď a tady.

Co je pro tebe při zkoušení této role nejobtížnější?

Podobně jako u Homevidea je pro mě náročné právě již zmiňovanou hravost objevit. Je také těžké, při takovém počtu postav v jedné chvíli na jevišti, být na tom správném místě a "nevadit". Ale jinak mě všeobecně práce zrovna na této inscenaci velmi baví, už jen díky skvělému kolektivu.

Setkala ses již ve svém krátkém hereckém životě se situační komedií? Pracovali jste na tomto typu divadla při tvých studiích na JAMU? Nebo jsi na něčem podobném již dříve pracovala v amatérském divadle – v pražském Radaru s Luďkem Horkým?

Na JAMU jsme se o situační komedii pouze učili v teoretických hodinách. Osobně jsem se s ní ale setkala právě až ve zmíněném amatérském divadle Radar. Roli Julie v Dokonalé svatbě (v režii Milana Schejbala) jsem převzala po své kolegyni, takže proces zkoušení a práci na roli v tomto typu komedie jsem poznala teprve tady v Mostě.

S Milanem Schejbalem spolupracuješ poprvé, pominu-li převzatou roli v jeho inscenaci?

Ano, je to moje první spolupráce. Snad ne poslední.

Překvapil tě něčím?

Překvapil mě celkový postup zkoušení. Nejprve pouze aranžování jednotlivých scén, až poté jsme se věnovali herecké lince. Já jsem byla zvyklá na opačný postup, který jsme využívali například u Homevidea. Ačkoli jsem z první zkoušky odcházela dost zmatená, nakonec jsem si tento styl práce osvojila. Není to tak špatný. (smích)

Je to pro tebe druhá velká role v mosteckém divadle. Tou první byla Hannah v inscenaci Homevideo. Jak se s mosteckým divadlem sžíváš?

Věřím, že dobře. Všichni jsou tu na mě moc hodní, tak doufám, že to ještě nějakou dobu vydrží. (smích) Teď vážně: cítím se tu nad očekávání skvěle. A ať už je za tím cokoli, kolektiv v divadle, dobří režiséři nebo prostě "něco", jsem za to moc vděčná...

ZdJ

OSOBY A OBSAZENÍ:

Georges Feydeau:

DÁMA OD MAXIMA

Překlad: Jiří Žák

Inscenační úprava: Zdeněk Janál a Milan Schejbal

Režie: Milan Schejbal

Dramaturgie: Zdeněk Janál

Scéna: Petr Kaster

Kostýmy: Kateřina Baranowska

Hudba a hudební spolupráce: Tomáš Alferi

Pohybová spolupráce: Martin Pacek

MICINA Markéta Hausnerová

PETYPON Vít Herzina

PANÍ PETYPONOVÁ Michaela Krausová

GENERÁL PETYPON DU GRELÉ _____________Jiří Kraus

MONGICOURT Jakub Dostál

CORIGNON Lukáš Kofroň

VÉVODA Matyáš Procházka

PANÍ VIDAUBANOVÁ ______Zita Benešová

VÉVODKYNĚ DE VALMONTE ______Ivana Zajáčková

KLEMENTINA Františka Brzobohatá

PANÍ PONANTOVÁ Veronika Týcová

PANÍ CLAUXOVÁ Lilian Fischerová

ABBÉ Otto Liška

ŠTĚPÁN Jan Beneš

GUERISSAC Marcel Rošetzký

METAŘ a EMIL Michal Pešek

Premiéra v pátek 13. dubna 2018 od 19.30 hodin na Velké scéně Městkého divadla v Mostě

Nejbližší reprízy:

čtvrtek 19. dubna 2018 od 19.00 hodin.

úterý 24. dubna 2018 od 17.00 hodin.

středa 9. května 2018 od 19.00 hodin.