Představte si, že je vám padesát, jste nezaměstnaní a více než tři roky hledáte práci. Navíc se považujete za odborníka v daném oboru a váš neúspěch jen umocňuje vaši frustraci. Odpovíte na každý alespoň trochu slušný inzerát, absolvujete spoustu pohovorů, při nichž vám o dvacet let mladší personalista s arogantním úsměvem oznámí množství variací na větu: „Tak já si nemyslím, že se na danou pozici hodíte.“A pak, znenadání, se ocitnete mezi posledními kandidáty na vedoucí post ve firmě, která nejenže působí ve vašem oboru, ale dokonce vám nabízí specializaci, na níž jste odborník; spása je na dosah. Vaši radost by snad mohla zkazit jediná věc. Tak trochu nedopatřením jste totiž souhlasili s tím, aby ředitel mezirezortních vztahů (ať už to znamená cokoliv) přišel k vám domů na večeři. A tam se teprve rozhodne, jestli tu práci dostanete. Je tu však problém. Navzdory zimě ve vašem bytě nefunguje topení, neboť když je zapnuté, tak protéká, vaše žena naneštěstí neumí vařit a váš byt vypadá – no, jemně řečeno poněkud starosvětsky… Bohudík máte zkušeného a světem protřelého souseda, který všechno dokáže vyřešit. Nebo ne?