Od prosince loňského roku se dávky příspěvku na živobytí vyplácejí v kombinované formě. Část příspěvku dostávají lidé v poukázkách. V případě většiny příjemců znamenají poukázky způsob, jak bojovat proti zneužívání sociálních dávek. Poukázky ale dostávají také klienti sociálních zařízení Ústeckého kraje. To znamená značnou komplikaci pro poskytovatele sociálních služeb a Ústecký kraj proto žádá, aby měli klienti sociálních zařízení ze zákona výjimku.
V poukázkách dostává od prosince část sociální dávky příspěvku na živobytí každý, kdo pobírá tento příspěvek déle než půl roku. Za poukázky je možné nakoupit potraviny, drogistické a další základní zboží. Poukázky není možné využít k nákupu alkoholu ani tabákových výrobků. Úřad práce ČR poskytuje příjemcům seznamy obchodníků, u kterých lze poukázky uplatnit. Poměr vyplácených peněz a poukázek je na uvážení pracovníků Úřadu práce ČR. Ti přihlíží k celé řadě faktorů. Jednak k situaci samotného příjemce dávky, jednak k možnosti efektivního využití poukázek v místě bydliště příjemce. Větší část dávky vyplacená v poukázkách je využívána tam, kde má pracovník ÚP ČR podezření, že příjemce nepoužije příspěvek k jeho účelu, tedy k zajištění základních životních potřeb.
Novela zákona se v Ústeckém kraji dotkla i klientů sociálních zařízení, jako jsou domovy sociální péče a domovy důchodců. „Aktuálně se problematika týká 49 klientů pobytových zařízení, které zřizuje Ústecký kraj, ale stejné problémy řeší i ostatní zřizovatelé,“ potvrdila vedoucí odboru sociálních věcí Krajského úřadu Ústeckého kraje Petra Lafková. Přestože v těchto případech Úřad práce ČR vyplácí poukázky v nejnižší možné zákonem stanovené výši, tedy 35 procentech příspěvku, pro poskytovatele sociální služby znamená nová praxe komplikace. „Ve většině případů se jedná o klienty těžce zdravotně postižené. Nemohou přijímat žádnou stravu ústy. Mají zavedenu sondu přes dutinu břišní, která slouží k podávání stravy. Nelze tedy poukázky využít na potraviny, na což se primárně poskytují. Dále není možné za poukázky zakoupit klientům elektroniku či oblečení se speciálními požadavky, které klienti mají vzhledem ke svému postižení. Upotřebení poukázek připadá v úvahu v oblasti hygienických potřeb a kosmetiky. Poukázky pro jednoho klienta ročně činí 12 000 Kč. Není možné tuto částku efektivně vyčerpat, protože poukázky opravňující k nákupu zboží se dají využít pouze do určitého data,“ uvedl například ředitel DSS Háj u Duchcova Oldřich Malý. S podobnými komplikacemi se potýká většina krajských sociálních zařízení. „S kombinovanou formou výplaty příspěvku na živobytí pro klienty sociálních zařízení je spojena zvýšená administrativa, vyšší náklady na dopravu kvůli nutnosti poukázky osobně vyzvedávat, nedostatečná možnost využití poukázek pro nákup hygienických potřeb, léků a s tím nedostatečný počet odběratelů, kdy je nutno uplatnit poukázky jen v nasmlouvaných prodejnách, které jsou zpravidla dražší. Omezující je také délka platnosti poukázek. Při schvalování novely zákona měly být vzaty v potaz potřeby lidí, kteří žijí v sociálních zařízeních. Přestože výplatu sociální dávky formou poukázek jako způsob boje proti zneužívání sociálních dávek považuji za dobrý krok, v případě klientů sociálních zařízení jsem zásadně proti. Ústecký kraj proto žádá výjimku v zákoně pro klienty sociálních zařízení,“ uvedl náměstek hejtmana Ústeckého kraje Martin Klika, v jehož gesci jsou sociální služby. Martin Klika má s výplatou sociálních dávek formou poukázek letité zkušenosti. Působil jako místostarosta Litvínova s kompetencí pro sociální služby v době, kdy město jako první před lety poukázky na místo výplaty sociálních dávek v peněžité formě zavádělo. „Příspěvek na živobytí je především určen na pokrytí základních životních potřeb. Nepatří sem alkohol, cigarety a ani hazardní hry. Proto je výplata poukázkami správný krok. Nic z toho se ale netýká klientů sociálních zařízení. V tomto případě novela zákona lidem, kteří sociální dávku potřebují, i těm, kteří o ně pečují, jen komplikuje život,“ uzavřel Martin Klika.
