...Tragická událost se odehrála v podzemí dolu Anna-Hilf nacházejícím se v blízkosti mosteckého nádraží. Po deváté hodině pracovalo několik horníků u vytěžené komory, když zaslechli ránu, jako kdyby se srazily dva hunty. Následný prudký náraz vzduchu zhasl všechna světla. V nastalé tmě byl slyšet hluk vody řítící se do chodeb. Většina horníků se zachránila útěkem. V severní části města se na několika místech vytvořily obrovské jámy.

V mostecké hnědouhelné pánvi se vyskytovaly nadložní vrstvy jemného křemičitého písku, lidově nazývaného kuřavka. Tyto písečné vrstvy, spolu s vodou, se stávají neobyčejně pohyblivými a chovají se jako kapalina. Při hlubinném dobývání skýtají velké nebezpečí.

První dům se zřítil do hlubin v Plynárenské ulici. Kuřavka už zaplnila chodby šachty a do prostoru po ní se začala prolamovat hornina z nadloží. Nejvíce bylo zasaženo kolejiště dráhy a také Janovská ulice. Propadáním byla postižena téměř celá čtvrť města mezi říčkou Bělou a hlavním nádražím.

Z ohrožených domů vybíhali v panice jejich obyvatelé, v narušených domech vypukl požár a vodovodní potrubí bylo díky propadům na mnoha místech přerušené. Sobotní ráno odhalilo rozsah škod. Nedávno postavená čtvrť okolo nádraží se propadla do země, zbortil se hotel Siegl, i nová administrativní budova Mostecké uhelné společnosti.

Propadlo se nebo zřítilo 25 domů, v nichž žilo 236 rodin. Napolo spadlých bylo 18 domů s 95 rodinami, dalších 39 domů vykazovalo tak značné trhliny, že 93 rodin bylo nuceno se vystěhovat a domy byly následně strženy. Celkem zůstalo bez přístřeší 2 462 osob. V té době mělo město Most zhruba patnáct tisíc obyvatel...

Zdroj: Mostecké listy, 3/2021 - Ing. Ivana Martínková, historička –kronikářka

Foto: skleněné negativy ze sbírek OMGM