Oblast legendárních mosteckých stovek opět žije svým bujarým letním tempem. Už téměř všudezdejší cikánská skorovětšina okupuje vše, na čem se dá vysedávat. Donedávna to byly „jen“ zídky, obrubníky, židle a gauče před vchody domů. Teď naši spoluobčané povýšili své pralesní žití na další free level. Rozvalují se po chodnících.
Kdo kolem letní hrůzy musí projít, snad už ani nežasne. Jen se tiše modlí, aby město přišlo s řešením, jak se šlendriánu no go zón, vyloučených lokalit a živelných romů zbavit. Den co den, od brzkého dopoledne (neb ráno tato company po rušné noci spí) do pozdního večera, se obrázek povalujích se cikánů všude možně, točí dokola jak zaseknutý film. Kéž se do Mostu vrátí alespoň stará dobrá protivysedávací vyhláška. Ta jediná dávala strážníkům, byť okleštěnou moc, jak teror proti slušnému žití řešit. Jenže vyhlášku soud pro dohled ústavy zrušil, protože diskriminovat se přece nesluší. Co na tom, že situace se o sto osmdesát procent obrátila a diskriminovaná je teď slušná (zatím ještě) většina.
Pomoci nám může bohužel jen vláda v Praze, ale tu to nezajímá. Od nás je sice vzdálená pouhých sto kilometrů, ale problémy Mostu jsou jí vzdálené, „na hony“. Snad to všechno vidí náš pan senátor a prodlouženou rukou z Mostu pražské vykuky vytahá za přehlížení našich trampot za uši a přiměje je neudržitelný problém konečně řešit.
