Odpovídá primátor Mostu Jan Paparega
Rád bych se zeptal, jak je to se zahrádkářskými koloniemi. V loňském roce se zpracovával územní plán, kde se schválilo budoucí rozšíření kolonie v lokalitě Hrabák a Vtelno. Kdy se tedy kolonie rozšíří a kdy si Mostečané budou moci pořídit zahrádku? Bude to formou odkupu nebo bude možnost nájmu?
V loňském roce se veřejně projednával návrh řešení nového územního plánu města a je pravda, že se v něm počítá s rozšířením ploch pro individuální rekreaci, tedy pro zahrádky. Ve Vtelně je navrženo rozšíření o zhruba 1 hektar, v lokalitě Hrabáku o 1,5 hektaru. Pokud bude takto územní plán i schválen, budou si moci noví zájemci zahrádku pronajmout. Pozemky budou zaměřeny, vyčlení se plochy pro jednotlivé zahrádky a přístupové cesty a pozemky se nabídnou zájemcům. Nájemné bude stanoveno podle platných pravidel města. Tyto pozemky město prodávat nebude.
Měla bych otázku na vedení města ohlednĕ Hrabáku, tak zvaného „cirkus placu“. Toto místo je hojnĕ využíváno k procházkám rodin s dĕtmi, na kolech, odrážedlech či jako prostor na bĕhání. Má mĕsto již nĕjaký plán či zamĕr na úpravu tohoto místa? Sama osobnĕ bych kromĕ nutného a radikálního prořezu a nasledného úklidu uvítala alespoň pár odpadkových košů (pokud je šance je vyvážet), které by mnohému nepořádku zabránily. Napadly mne i lavičky či veřejné osvĕtlení, ale víme, jak by to asi dopadlo. Místo to ale není špatné a kdyby asfalt již nebyl tak zničen, využili bychom i na in-line.
Každým rokem provádíme údržbu zeleně v okolí asfaltových cest na Hrabáku. Letos už byl prořezán svah naproti dopravnímu podniku a okolí schodiště. Ostatní plochy pak budou prořezány tak, aby byl zachován průjezdní a průchozí profil komunikací. Právě v těchto dnech probíhá na Hrabáku likvidace rozsáhlé černé skládky. Ta ale nevznikla odhozením nepořádku tudy procházejících osob. S instalací odpadkových košů a laviček v parku nepočítáme, bohužel tomu brání jejich časté ničení nebo krádeže. Nicméně sběr odpadků na Hrabáku probíhá minimálně 2krát měsíčně. Momentálně nepočítáme ani s výstavbou veřejného osvětlení, protože jeho realizace by byla velmi nákladná. Co se týče budoucnosti parku Hrabák, počítá se tu s výstavbou rodinných domů, což je promítnuto i v územním plánu města. Tato lokalita by měla být komunikací pro pěší propojena s tramvajovou zastávkou u dopravního podniku.
Proč město ustoupilo od projektu „MiniMost“ – park miniatur. Nestálo by za to projekt dotáhnout třeba s programem Restart?
O uskutečnění projektu MiniMost město usilovalo několik let a hned v několika dotačních programech. Bohužel ani v jednom případě nebylo město s žádostí o podporu tohoto projektu úspěšné. V roce 2010 město podalo žádost o dotaci do programu Cíl 3. Odmítnutí projektu bylo zdůvodněno jeho ztrátovostí. Rok nato se město pokusilo podat žádost na stejný projekt, tentokrát do Regionálního operačního programu Severozápad. Ani tady ovšem nebyl projekt podpořen. Ve snaze jej přece jen realizovat ho město zařadilo do projektů takzvaných 15 ekomiliard, tedy do koncepce řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných společností v Ústeckém a Karlovarském kraji. Předpokladem bylo, že z těchto peněz by se realizovaly spodní stavby, tedy inženýrské sítě a základové desky.
Z důvodu špatné ekonomické bilance projektu, což vyplynulo i z hodnocení tohoto projektu v programu přeshraniční spolupráce se spolkovou zemí Sasko, byl projekt přeřazen do druhé prioritní osy v rámci programu tzv. ekomiliard. Jako příklad špatné ekonomické bilance provozu podobných zařízení můžeme poukázat na obdobné zařízení zábavního parku miniatur ve městě Oederan v sousedním Německu, provoz tohoto zařízení od roku 1989 stagnoval a vedl až k vyhlášení insolvenčního řízení. Důvodem byla nízká návštěvnost předmětného zařízení. Taktéž objektivní ekonomické rozvahy provozu MiniMostu prokázaly, že zařízení by nebylo, bez zásadních dotací provozovatele či vlastníka (města), schopno samostatného a soběstačného provozu. I proto město Most upřednostnilo před výstavbou MiniMostu v okolí jezera projekty základní infrastruktury, protože právě ty jsou pro rychlý rozvoj lokality jezera nezbytné. Pokud jde o vládní program RE:START, který slouží na pomoc třem znevýhodněným krajům, Ústeckému, Karlovarskému a Moravskoslezskému, peníze z něho by měly být využity především na podporu podnikání, výzkum, přímé investice, vzdělanosti, ale také na zlepšení životního prostředí. Jeho finance a aktivity se soustřeďují převážně do vyloučených lokalit, k revitalizaci brownfieldů, k podpoře technického vzdělávaní. Domníváme se, že realizace projektu MiniMost je z tohoto programu nereálná.
