Brankářka Dominika Müllnerová patří k oporám Černých andělů. Svými výkony pomohla týmu k zisku nejvyšších domácích trofejí a řekla si o pozvánku do reprezentace. V lednu se s klubem domluvila na prodloužení smlouvy na další dva roky. Co má v Mostě nejraději, nebo jak zvládá předzápasovou nervozitu, prozradila v krátkém rozhovoru.
V klubu jste prodloužila smlouvu na další dva roky. Co máte v Mostě nejraději?
Člověk by si podle mě měl vážit toho, co má a já si toho vážím. Je tu skvělé zázemí a podmínky pro házenou a mě to tu baví a líbí se mi tu. Mým největším snem je ale něco s Mostem dokázat v Evropském poháru. Doufám, že se nám to podaří, i když jsme teď druhý rok po sobě nepostoupili do jarní části. To je pro mě největší motivace a hlavní cíl pro další své půsbení v dresu Černých andělů.
Dokážete si vybavit, co byl váš největší házenkářský zážitek v loňském roce?
Určitě. Největší radost jsem měla ze zisku titulu českého mistra. Podařilo se nám porazit Slavii, i když už to s námi vypadalo špatně. Skvělý zážitek pro mě byla i účast na mistrovství ve Švédsku. Jsem ráda, že jsem tam mohla být a je to pro mě velká čest. I když jsem toho moc neodchytala a dostala jsem se do brány jen v jednom zápase, byla to pro mě obrovská zkušenost. Když člověk vidí ty nejlepší hráčky, motivuje ho to do další práce. Už to, že jsem se dostala do nominace, považuji za úspěch a třeba tahle šance přijde i v budoucnu.
Konec roku týmu nevyšel úplně podle představ, jak jste to v kabině nesly?
Prohra ve finále Českého poháru pro nás byla samozřejmě obrovské zklamání a moc nás to mrzelo. Bohužel i to se stává a ke sportu prohry patří. Ten den se nám nedařilo a v zápase nám nevycházelo prakticky nic. Poruba byla ve všech ohledech lepší, rozhodla jejich momentální forma.
Jaká byla v týmu nálada, když vám vyšel interligový vstup do nového roku?
V Porubě jsme vyhrály, byl to pro nás moc důležitý zápas a vyšel nám, takže doufám, že na to budeme dál navazovat. Je dobře, že jsme dobrá parta, tým je skvělý a s tím doufám budou navazovat i úspěchy.
Jak to máte s nervozitou před začátkem zápasu?
Já osobně nervozitu moc neprožívám, nevím jak ostatní. Možná trochu, ale že by se mi klepaly ruce nebo něco podobného, to ne. Většinou ze mě všechno spadne ve chvíli, když zápas začne.
