Monika byla jeho jediné dítě. Miloval ji z celého srdce. O to ví, že její matka, jeho životní láska, zemřela, když byla Monika ještě malé dítě. Vychoval ji sám podle svého nejlepšího přesvědčení. Od dětství mu dělala jen radost. Milou šikovnou holčičku si každý rychle oblíbil. Ve škole patřila k nejlepším. Ve volných chvílích tančila. Od dětství sklízela úspěchy v tanečních soutěžích. Tanec byl její život. Na střední škole se milá holčička změnila v krásnou dívku. Mezi svými vrstevníky byla Monika velmi oblíbená. Měla hodně přátel. Dál tančila a ze soutěží vozila jednu medaili za druhou. Připravovala se na studium na vysoké škole, užívala života plnými doušky. Její budoucnost byla zářivá. Udělal by vše pro to, aby se jí plnily její sny. Monice se ale vše dařilo i bez jeho přispění. Odmaturovala výborně a bez problému nastoupila na vysokou školu, kterou si vybrala. Všechno bylo ideální. Na vánoční prázdniny vzal Moniku do Alp. Drahý hotel, který vybral, poskytoval jemu i dceři to největší pohodlí. Monika byla nádherná. Všímal si závistivých pohledů ostatních mužů, kteří v nich neviděli otce s dcerou, ale milenecký pár. S Monikou se tomu smáli. Večer seděli u skleničky vína v restauraci a povídali si o budoucnosti. Monika mu zapáleně líčila možnosti, které se jí otevírají v dalším semestru. Poslouchal s mírným úsměvem a pozoroval okolí. Ženy vrhaly pohoršené pohledy na podle nich nesourodý pár, muži oceňovali Moničinu krásu a mládí. V té restauraci se Monika poznala s Robertem. Byl to jeho spolužák z vysoké školy, který se po studiu odstěhoval do Rakouska a začal tu obchodovat. Jeho firma byla velmi úspěšná. Dříve byli přátelé, během času se ale potkávali stále méně. Nakonec si roky ani nezavolali. Najednou stál Robert u jejich stolu. Opálený, usměvavý, skvěle vypadající. Přisedl si a už s nimi zůstal. Celý večer, druhý den na sjezdovce, další večer a další den. Monika v přítomnosti Roberta zářila. Brzy pochopil, že mezi jeho dcerou a přítelem přeskočila jiskra. Nevěděl, jestli je mu to milé, nebo nepříjemné. V každém případě měl ale radost, že je Monika šťastná. Láska mezi Monikou a Robertem vydržela, i když jejich výlet do Alp skončil a vrátili se domů. Robert Monice často volal a jezdil za ní. Monika se několikrát vypravila za ním do Rakouska. Usoudil, že zamilovanost jeho dcery bude mít nejspíš pokračování, a tak se za Robertem vydal sám. Chtěl mu říct, jak moc mu na Monice záleží. Ujistil svého přítele, že Monika je celý jeho život. Nikdo jí nesmí ublížit. Jestli jí ublíží Robert, pak se on postará, aby toho hořce litoval. Robert ho ale přesvědčil, že i on Moniku miluje a jeho jediným cílem je, aby byla šťastná. Uklidněn odjel domů. Necítil žádné obavy, když se Monika vydala s Robertem na prodloužený víkend. O to horší bylo, když mu zazvonil telefon a cizí žena mu oznámila, že Monika po autonehodě leží v nemocnici ve velmi vážném stavu. Hrůzou bez sebe jel přes půl republiky. Když viděl ležet Moniku napojenou na všechny ty přístroje, bledou a v bezvědomí, málem se mu zastavilo srdce. V jako hrozném snu prožil s Monikou několik dnů, než konečně lékaři prohlásili, že bude dál žít. Teprve pak byl schopen zajímat se o to, co se stalo. S Robertem se vraceli z večírku, Robert pil a havaroval. On sám měl jen několik lehčích zranění. Cítil, jak v něm narůstá nenávist vůči tomu chlapovi, kterému svěřil svou dceru. Za Monikou Robert do nemocnice nepřišel. Byl rád, stejně by ho u lůžka své dcery nechtěl. Nevěděl, jestli mu někdy dokáže odpustit. Po dalších několika dnech mu lékaři oznámili strašnou zprávu. Monika se už nikdy nepostaví na nohy. Zůstane upoutána na invalidní křeslo. Zmařená kariéra nadějné tanečnice najednou byla nic ve světle toho, že mladá dívka nebude už nikdy chodit. Když to řekl Monice, neplakala. Jen se v jejích čích něco změnilo. Ta jiskra, kterou na ní tolik miloval, pohasla. V té chvíli věděl, že Robertovi nikdy neodpustí. Snažil se trávit v nemocnici u Moniky co nejvíce času. Monika se ale ani neusmála. Nemluvila. Nereagovala na nic, čím se ji snažil přivést na jiné myšlenky. Po několika dnech si Monika sáhla na život. Sestry ji už tak často nekontrolovaly. Monika rozbila skleničku a střepem si podřezala žíly. Bez Moniky už neměl jeho život smysl. Nepotřeboval být dál na světě. Jen musel ještě vyřídit jednu věc. Než i on skončí se životem, musí navštívit Roberta. Život jeho přítele se musí také změnit. Po jeho návštěvě bude Robertovi invalidní vozík společníkem po zbytek života.
