Před sedmi lety uzavřel Ústecký kraj se společností ČEZ smlouvu o vzájemné spolupráci, zaměřenou především na snížení environmentální zátěže při zajištění dlouhodobé stability energetického zásobování na území kraje.
Rámcová smlouva stanovuje několik základních závazků, zaměřených například na zvyšování energetické účinnosti výrobních zdrojů, jejich modernizaci či na udržitelný rozvoj energetického sektoru v kraji. Energetická komise na svém letošním zasedání projednala průběh plnění těchto závazků a vyhodnotila jej pozitivně.
Hlavním nástrojem pro snížení zátěže životního prostředí v Ústeckém kraji je ze strany Skupiny ČEZ komplexní obnova zdrojů – tou prošly již elektrárny Tušimice, Prunéřov či Ledvice. „Pro kraj je nesmírně důležité zajistit snižování zátěže životního prostředí. Zlepšení kvality ovzduší v exponovaných průmyslových oblastech kraje je znatelné,“ uvedl hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček. Zmíněné elektrárny tak roční kvóty pro emise stanovené Rámcovou smlouvou pro rok 2020 splnily již v roce 2017.
Komise se dále věnovala moderním trendům v energetice, konkrétně decentrální energetice. „Vedle velkého úsilí věnovaného ekologizaci konvenčních zdrojů podle pravidel EU upírá Skupina ČEZ velkou pozornost na rozvoj decentrální energetiky, kterou vnímáme jako jeden z hlavních pilířů rozvoje svého podnikání,“ řekl Ladislav Štěpánek, člen představenstva ČEZ, k budoucímu směřování Skupiny. V rámci této oblasti chce kraj rozvíjet například elektromobilitu, projekty energetických úspor, nebo inovační technologie pro chytrá města. Konkrétním příkladem spolupráce Skupiny ČEZ s Ústeckým krajem je například nedávná předávka 19 elektromobilů a 20 dobíjecích stanic do užívání 14 krajským příspěvkovým organizacím. V rámci energetických úspor Kraj předběžně vytipoval 16 objektů příspěvkových organizací – v současnosti probíhá u šesti z nich detailní sběr dat o spotřebě energií pro přípravu studií proveditelnosti úsporných opatření.
Energetická komise též projednala soubor opatření pro efektivnější výměnu informací při mimořádných událostech způsobených klimatickými jevy, jako byl například loňský orkán Herwart či lednový orkán Friederica. Představené nástroje mají urychlit a zlepšit informovanost jak starostů a členů krizových štábů, tak širší veřejnosti.
