Homerlive
https://www.homerlive.cz/tezebnim-strojum-tesne-za-zady-vznika-malebna-krajina-lesu-a-luk/

Těžebním strojům těsně za zády vzniká malebná krajina lesů a luk




Na dohled od Mostu vzniká nová krajina. Lesy, louky, pole a rybníky. Tam, kde ještě nedávno byla šachta a těžební stroje, dnes rostou mladé stromky a pasou se krávy. Na výlet po rekultivacích lomu Vršany nás pozval ředitel REKULTIVACE, a.s. Tomáš Šolar.
Pole, lesy, lán

Projeli jsme novou zástavbou rodinných domků v lokalitě pod kurty a otevřel se výhled na Slatinickou výsypku. V roce 2000 tu končilo sypání výsypky. Otevřená surová země, kterou opouštěl zakladač a důlní technika. Dnes je tu mladá krajina plná života. Práce na rekultivaci ale nekončí. REKULTIVACE, a.s. pokračují ve zvelebování dalších kusů krajiny, kam až oko dohlédne. „V momentě, kdy velkostroj opustil prostor Slatinické výsypky, začalo se okamžitě s rekultivací. Nová krajina zde dostává konečnou podobu, neboť těžba z těchto míst definitivně ustupuje. Na Slatinické výsypce pracujeme už od roku 2001. Momentálně rekultivujeme závěrné svahy lomu Vršany směrem k Hořanskému koridoru.  Jedná se o plochu o rozloze zhruba padesát hektarů. Na přibližně patnácti hektarech jsme práce loni dokončili, na jednadvaceti stále probíhají a jak budou dokončovány báňské práce, budeme postupovat s rekultivacemi,“ vysvětlil Tomáš Šolar. Na dohled od posledních rodinných domů je pole, kde v létě zraje obilí. Zelená louka, remízky, kus lesa a rybník. „Záměr byl, aby se lidé z rodinných domů nedívali jen na zalesněnou výsypku. Společně s projektanty a s pracovníky odboru rekultivací VUAS jsme vytvořili krajinu plnou života. Je tu třicetihektarové pole s ornicí, která byla v minulosti skryta před postupující šachtou a uložena v deponii. Nyní jsme ji využili a na třicet hektarů navezli půl metru úrodné půdy. Na rekultivacích je několik set hektarů polí, tohle ale patří k těm nejúrodnějším,“ prozradil Tomáš Šolar.
Hmyz je tady doma

Kousek od místa, kde si mohou lidé při procházkách na naučných tabulích prohlédnout budoucí vzhled rekultivací lomu Vršany, stojí dřevěný hmyzí hotel. Hmyzí hotely nejsou v Česku ničím novým, na rekultivovaných plochách Vršanské uhelné ovšem mají premiéru. Neobvyklá dřevěná stavba o rozměrech třikrát dva a půl metru vyrostla na Slatinické výsypce na nově založené louce. „Dřevěná konstrukce hmyzího hotelu je rozdělena na devět menších částí naplněných rozličným materiálem, aby přilákala různé druhy hmyzu. Slouží jim jako útočiště, ale také k nakladení vajíček. Staví se hlavně proto, že přirozených úkrytů pro hmyz v intenzivně zemědělsky využívané krajině výrazně ubývá a z přírody mizí i důležité druhy opylovačů rostlin. Pokud se slatinický hmyzí hotel osvědčí, mohly by další vzniknout i na jiných rekultivovaných plochách,“ popsal luxus pro hmyz na Slatinické výsypce Tomáš Šolar.
Pod kopyty divokých stád a křídly dravců

Po loukách vnitřní výsypky lomu Vršany se prohání mufloni. Stádo, které jsme potkali, mělo několik desítek hlav. Nechyběly mufloní ovce s jehňaty, ani staří trofejní berani. Auta se mufloni nebojí. Nechají ho přiblížit. Přítomnost člověka dá ale celé stádo okamžitě do pohybu. Dalším divokým zvířetem, které můžete při procházkách po rekultivacích potkat, jsou velcí vznešení draví ptáci. Jim slouží rovněž dřevěné opory, takzvané „berličky“, na které mohou draví ptáci usednout a číhat na kořist.
Za hradbami lesů

Hořanský koridor, do kterého se postupně přesunou všechny inženýrské sítě ležící v cestě pokračující těžbě, oddělí od Mostu osmdesát metrů široký pás lesa. „Vysazujeme klasické dřeviny, které se pro tento typ území hodí. Lesní porost by měl zajišťovat i ochranu proti prašnosti a hlučnosti ze šachty,“ připomněl ředitel. Jen v letošním roce na Slatinické výsypce vysadili a ještě vysadí 111 tisíc sazenic, z toho více než 75 tisíc listnatých stromů. Na území vzniká 4 600 metrů takzvaných oplocenek, tedy uzavřených míst, která chrání rostoucí stromky před zvěří. „Pro každou rekultivační akci se zpracovává projekt, kde je přesně definována i skladba dřevin vhodných pro výsadbu. Vysazením ovšem rekultivační práce nekončí. V následujících letech se na místo budeme vracet a zajišťovat takzvanou pěstební péči. A není vyloučeno, že po dohodě s projektantem do skladby dřevin ještě zasáhneme, protože se ukáže, že některým druhům se zde daří lépe,“ poznamenal Tomáš Šolar.
Cecilka a ty ostatní

Dvacetihlavé stádo krav, které vede nejstarší šestiletá strakatá Cecilka. To není přelud, ale každodenní realita na rekultivacích Vršanské uhelné. „Na pastviny zrekultivovaných ploch jsem si přál stádo skotu už dávno. Letos se to podařilo. Zatím jich je jen dvacet. Do pěti let ale počítáme s tím, že se tu bude prohánět stohlavé stádo. Mladé býčky budeme na konci roku prodávat na maso, jalovičky si necháme do dalšího chovu,“ nadšeně vypráví o vršanských kravách Tomáš Šolar. První stádo přibližně dvaceti kusů plemene Masný simentál nebylo vybráno náhodně. Jedná se o druh, který je velmi přizpůsobivý a nenáročný na chov. Krávy se budou prakticky celý rok pást na rekultivovaných plochách, kterých REKULTIVACE, a.s. obhospodařují dostatek. Pouze na zimu mají přístřešek, kde nachází útočiště v nepříznivém počasí. „Vše, co se týká chovu skotu, by mělo být v naší režii. Největší položkou bylo samotné pořízení stáda. V následujících letech už bychom rádi čerpali státní dotace,“ objasnil Tomáš Šolar. Kvůli rozšíření o chov dobytka společnost nezvýšila ani počet zaměstnanců, pouze byli odpovídajícím způsobem proškoleni. „Obhospodařujeme přibližně 400 hektarů zemědělských ploch, z toho je kolem 160 hektarů takzvaných trvalých travních porostů. V minulosti stačilo, když je majitel dvakrát do roka posekal. Nyní podle dotační politiky musí produkci dál zpracovat. My si z ní vytvoříme dostatečnou zásobu krmiva pro dobytek,“ vysvětlil ředitel. „Rekultivační skot“ bude nejprve spásat vnitřní výsypku lomu Vršany o rozloze sedmdesát hektarů a s dostatkem vodních ploch. Protože se jedná o vnitřní výsypku, budou stádo chránit ohradníky, aby se nedostalo, kam nemá. V budoucnu by se mohlo rozrůst až na pětasedmdesát kusů.

Výlet do zrekultivované krajiny u Mostu u výběhu vršanských krav končí. Další pozvání máme od ředitele REKULTIVACÍ Tomáše Šolara na jaro. To prý jsou louky a pastviny nejkrásnější. Celá rekultivace by měla být dokončena v roce 2056. Do té doby do obnovy krajiny pošle těžební společnost stovky miliónů korun.
Post date: 2016-12-16 11:40:26
Post date GMT: 2016-12-16 10:40:26