U přesunutého kostela už brzo vypukne sochařské sympozium

 Robert Vlasák – Střep

Jediným z trojice vybraných umělců, který má s mosteckým sochařským sympoziem zkušenosti, je Robert Vlasák, jenž se ho účastní již podruhé. Během posledního ročníku, konaného v roce 2014, totiž vytvořil sochu s názvem Nemusí pršet, stačí, když kape, která je umístěna na jižní straně Rozkvětu nedaleko přechodu pro chodce směrem k Centralu.

Robert Vlasák působí jako odborný asistent na Fakultě umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Do dnešního dne má za sebou několik samostatných a desítky skupinových výstav doma i v zahraničí a zúčastnil se i řady sochařských sympozií. Pro to mostecké si připravil návrh s názvem Střep.

„Ze všech tří doporučených děl se nejvíce soustředí na jednoduchost tvaru, který připodobňuje k chladicí věži a odkazuje tak na průmyslovost našeho regionu. Pracuje i s povrchem kamene, aby zdůraznil jeho charakter. Jako jediný ze tří vybraných návrhů by se dílo mohlo instalovat i do architektury, navíc je Most díky své monumentálnosti pro díla tohoto typu přímo ideální,“ uvádí komise ve svém doporučení.

Martin Zet – Zvíře

Druhým účastníkem letošního sympozia je akademický sochař a absolvent Akademie výtvarných umění v Praze Martin Zet, který má za sebou více než třicet samostatných a zhruba sto společných výstav. Jeho díla můžeme najít například ve stanici metra Stodůlky, ale i v USA, Nizozemsku, Turecku, Rusku a v dalších zemích. Jeho návrh pro mostecké sochařské sympozium nese pracovní název Zvíře, a teprve podle struktury kamene bude určeno, o jakého konkrétního živočicha půjde.

„Zatímco amatérští sochaři a laici vnucují kameni svou ideu, profesionální autoři odhalují, co je již v materiálu skryto. Stejně tak bude teprve v průběhu tvorby díla upřesněn jeho konečný význam. Prozatím navozuje představu například dětské hry, a dílo tak bude vhodné i jako dětská atrakce, či paleontologický nález. Jde o velice současný přístup a zároveň ‚archetypální‘ dílo znázorňující něco stokrát viděného, ale zároveň zcela nového a originálního,“ stojí v posudku komise.

Alexander Peroutka – Equalizér

Posledním z účastníků letošního sympozia bude Alexander Peroutka. Tento absolvent Fakulty užitého umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a doktorského studia na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně hostoval i na prestižních univerzitách v USA a ve Švédsku a má za sebou desítku samotných a minimálně dvě desítky společných výstav. Jeho návrh nese název Equalizér.

„Jde o jednoduchý vycentrovaný objekt. Stejně jako u ostatních dvou doporučených návrhů zdůrazňujeme ‚čistotu tvarů‘ a práci s jednou ústřední myšlenkou, které zbývající návrhy postrádaly. Autor pracuje s napětím a dynamikou, podobně jako například Biologické těleso umístěné v parku Střed, neboť dílo balancuje na hranici držení a pádu. Zpracováním povrchu do podoby jemných pyramid se zvýrazní charakter použitého materiálu,“ uvedla odborná komise u jeho návrhu.

Na fotografii Robert Vlasák na sochařském sympoziu v roce 2014. (dun)