Litvínovský Unipetrol má dvojnásobný důvod k radosti a zároveň k chlubení. Jednak finišuje s dostavbou polyetylenové jednotky a také slaví úspěch na poli výzkumu. Minulý týden vedení Unipetrolu oficiálně představilo čtyřicet velkoobjemových zásobovacích sil na polyetylenový granulát, která unikátně nejen cestovala, ale rovněž se umisťovala do výrobního areálu. Pochlubilo se také speciálním výzkumem, na který získalo výzkumně vdělávací centrum Unipetrolu pětadvacet miliónů korun.
Největší investice v historii české petrochemie se dokončí příští rok
Čtyřicet velkoobjemových sil na skladování vysokohustotního polyetylenu je na svém místě. Jsou významnou součástí logistického terminálu, který se nyní buduje a z něhož bude Unipetrol každoročně distribuovat až 270 000 tun polyetylenového granulátu. Jde o největší investici v historii českého chemického průmyslu. Celková investice dosahuje 8,5 miliard Kč. Dokončení výstavby jednotky je předpokládáno na konci roku 2018.
Unipetrol je největším výrobcem polyetylenu v České republice. Polyetylen je plast, který se využívá v průmyslu, stavebnictví, obalovém průmyslu, nebo třeba v kosmetice.
Během léta sloužilo parkoviště před petrochemickým areálem litvínovského závodu Unipetrolu jako dočasné skladiště čtyřiceti sil pro novou polyetylenovou jednotku. Den co den se do areálu petrochemie pomocí speciální techniky převážela čtyři sila, která se následně usadila na své místo. Převoz byl takřka unikátní – sila převážely dvě speciální transportní jednotky na dálkové ovládání, určené pro nadměrné a těžké náklady. K usazení sil pomáhal ještě speciální jeřáb, který je jediný svého druhu v České republice. Dokáže zvednout až 750 tun, jeho maximální výška je 150 metrů. „Každé silo je bezmála 34 metrů dlouhé a jeho průměr přesahuje šest metrů. Objem je 834 kubíků, vejde se do něho 820 kubíků granulátu polyetylenu. Když je silo prázdné, váží téměř 20 tun,“ řekl Milan Brejchal, ředitel jednotky petrochemie skupiny Unipetrol.
Výstavba nového logistického terminálu zahrnuje také rozšíření stávající balicí haly, instalaci strojního zařízení pro plnění pytlů, paletování a distribuci na nákladní vozidla. Součástí je i vybudování pneumatického dopravního systému pro transport produkce z výrobny do skladovacích sil.
V Chemparku začali testovat biosložky pohonných hmot druhé generace
Výzkumní pracovníci Unipetrol výzkumně vzdělávacího centra, a. s., začali ve svých laboratořích v Chemparku Záluží u Litvínova testovat látky, které by v blízké budoucnosti mohly sloužit jako biosložky druhé generace. Přimíchávaly by se do pohonných hmot za účelem plnění stále přísnějších emisních norem stanovených Evropskou unií. Na tento výzkum získalo centrum 25 milionů Kč v rámci mezinárodního unijního programu pro výzkum a inovace – HORIZON 2020.
Evropská unie stanovila plán na snížení emisí CO2 ze spalování motorových paliv o 6 procent po roce 2020 vůči konvenčním fosilním palivům. Za současného stavu technologií, znalostí a zdrojů surovin je toho však velmi náročné dosáhnout. Aby se tyto limity daly splnit, musel by být podíl dostupných kyslíkatých biosložek v palivech tak vysoký, že by je současné motory mnoha aut ani nedokázaly zpracovat. Proto se pracovníci Unipetrol výzkumně vzdělávacího centra zapojili do mezinárodních aktivit na výzkum, rozvoj a zavádění druhé generace biopaliv, která jsou efektivnější, ekonomičtější a šetrnější k přírodě.
„Zkoumáme možnosti separace a následného zpracování produktů Fischer-Tropschovy syntézy na rafinérských technologiích. Pro tento účel využíváme pilotní destilace a pokusné testovací jednotky pořízené v rámci modernizace výzkumného centra z evropských fondů. Zjednodušeně řečeno – jde o přimíchání frakcí s odlišnými body varu k podobným rafinérským proudům a jejich následné úpravě na produkty vhodné pro výrobu kvalitních motorových paliv,“ vysvětluje Jiří Hájek, ředitel úseku vývoje a inovací Unipetrol výzkumně vzdělávacího centra, a. s.
Zkoumanou technologií se bude zpracovávat například dřevní odpad, sláma a další zemědělské zbytky i různé odpadní materiály. Technologie se v rámci tohoto konceptu začlení do lokálních výroben elektřiny a tepla, kde bude biomasa zužitkována s 80procentní energetickou účinností. Odpad nebo biomasa se chemickou reakcí (zplyňováním) převede na tak zvaný syntetický plyn (vodík a oxid uhelnatý). Kapalné meziprodukty se poté transportují do stávajících ropných rafinérií a zde se využijí pro mísení vysoce kvalitních motorových paliv s požadovaným efektem emisních úspor. V rámci konceptu poroste počet zařízení na primární konverzi biomasy a ropné rafinérie budou postupně přeměňovány na výrobny biopaliv.
COMSYN je inovační projekt, který společně řeší výzkumné ústavy, malé a střední podniky i velké společnosti z Finska, Německa, České republiky a Itálie. Cílem projektu je rozvinout koncept výroby komponent pro čistá paliva na bázi nepřímého zkapalňování biomasy s použitím Fischer-Tropschovy syntézy. Tento relativně známý koncept je doplněn vysoce inovativními technologickými variantami, takže bude oproti dnešním způsobům výroby biopaliv vykazovat o 35 % nižší náklady.
