Stovky, léto, cikáni. Kolorit mosteckého léta. Slušnou část mosteckého obyvatelstva zdejší situace děsí a místní politici si s ní neví rady. Asistenti prevence kriminality, správci lokalit, posílené hlídky strážníků, výkupy bytů a oko velkého bratra, které rozpínající se gettho sleduje snad už zna každém rohu. Že je toho hodně? Ano, je. A přesto to nějak nefunguje... Místní slušní ztrácí trpělivost, neslušným víc a víc roste kuráž. Selhává všechno, co už bylo vymyšlené i uplatněné. Jak bude mostecká vláda postupovat dál, až cikánské peklo nebude už možné dál snášet? Je tu sice pražská vláda, která může pomoci, ale z neznámých důvodů prachobyčejně nechce. Kus města už máme nadranc, ale státní arogance a pohostinnost je bezbřehá. Cikánských rodin v Mostě dál přibývá. Dál si volají k supermarketům taxíky, sociální dávky nechávají mizet ve Fortuně a obchodníci s chudobou s klidem dojí systém o sto šest.

Spolužití s místní majoritou dotahují cikánští spoluobčané k „dokonalosti“. Už nejsou jen extrémně hluční, sprostí, už nekupí jen nepořádek v ulicích, už nedevastují jen byty, už neobléhají jen veřejná prostranství na židlích a sedačkách. Fenoménem začala být i koupaliště. Berou je útokem a v některých se koupou ve spodním prádle. Jeden z čtenářů nedávno poznamenal, že z nápisu Aquadrom by se mělo vyndat „d“. Vtipné? Snad už ani ne!

Vloni jsem vedla spíš přátelský, než pracovní rozhovor s jedním policejním matadorem. Na téma Stovky okupované a terorizované cikány si posteskl: Je to fakt katastrofální, ale nedá se asi nic dělat… Má pravdu, ten moudrý muž. Území je totiž dobyto!

Pavlína Borovská, šéfredaktorka týdeníku Homér