Dne 14. listopadu 1946 došlo na Dole Kohinoor I. ve východním poli revíru Mořic, v hloubce 430 metrů, k náhlému výbuchu, jenž vyrazil z několika komor současně a okamžitě se rozšířil přilehlými chodbami na všechna pracoviště tohoto revíru. Podle prvních zpráv došlo k výbuchu v prostorách nezavalených porubů první lávky, kde se hromadila výbušná atmosféra tak dlouho a v takovém objemu, až náhodně vzniklý zápar způsobil výbuch. Ten byl tak silný a náhlý, že se nikomu z osob nacházejících se v ohroženém prostoru nepodařilo uniknout. V hlubině se v den tragédie nacházelo 56 havířů, jen čtyřem se podařilo vyváznout. Většina z postižených byla otrávena zplodinami výbuchu, jenž v okamžiku spotřeboval veškerý kyslík v ovzduší a spálil jej na velké množství jedovatého oxidu uhelnatého. Zbytek obětí nalezl svou smrt odmrštěním a nárazem na výstroj chodeb.

Výročí jednoho z největších důlních neštěstí na našem území si připomíná kromě zástupců Ústeckého kraje také vedení města Lom či zástupci Spolku severočeských havířů.