Litvínov pohlídá Horní Jiřetín
Strážníci Městské policie Litvínov budou dál hlídat také bezpečnost v Horním Jiřetíně. Za tyto služby si ale Horní Jiřetín připlatí. Městská policie vykonává v obci Horní Jiřetín dohled na záležitosti veřejného pořádku od roku 2011. „S ohledem na navyšování mzdových nákladů strážníků je nutné navýšit úhrady nákladů za výkon MP hrazené Horním Jiřetínem na základě dosavadní veřejnoprávní smlouvy z 1 103 000 na 1 303 000 Kč,“ upozornil zastupitele velitel městské policie Zdeněk Urban. Navýšení úhrad Horní Jiřetín akceptuje již ve svém letošním rozpočtu. Rozsah a objem výkonu zůstává beze změn.
Město prodá pozemky v „Žižkovce“
Zastupitelé schválili prodej pozemků v Žižkově ulici v místech bývalých technických služeb na výstavbu rodinných domů. Pozemky nejsou zasíťované. Pozemky, které nejsou zasíťované a na které se vejde až šest rodinných domů, prodá Litvínov jako celek tomu, kdo za ně nabídne vyšší cenu. O pozemky totiž projevili zájem dva kupci. Minimální prodejní cena je 2 889 900 korun. Do smlouvy si město přidá podmínku výstavby šesti rodinných domů, dokončení výstavby do pěti let a předkupní právo do dokončení jejich výstavby. Pozemky už jednou v minulosti město prodalo, ale nakonec je získalo zpět, protože tehdy si kupec ani město neporadili se zátěží v podobě podmáčení způsobeného porušeným podzemním korytem potoka. S prodejem nesouhlasil zastupitel Jiří Fedoriška. „Jsou to zajímavé pozemky v centru města. Děláme málo pro občany. Město by mělo pozemky na vlastní náklady zasíťovat a pak je po jednom nabídnout jen za náklady občanům města. Společnost bude chtít samozřejmě na pozemcích vydělat, a až je zasíťuje, mohly by být za vysokou cenu neprodejné,“ apeloval radní Fedoriška. S jeho názorem ale nesouhlasila opozice a ani část koalice. „Podle předběžných výpočtů by zasíťování vyšlo minimálně na patnáct miliónů korun. Kdyby je mělo rozprodávat město s touto investicí, byly by oproti jiným pozemkům, které město prodává, příliš drahé. Musely by se změnit i pravidla pro prodej pozemků,“ upozornila Helena Zemánková Týřová. „Město nemůže hrát roli developera. Máme nějaké své schválené zásady,“ upozornil Vlastimil Doležal. S ním souhlasil také Martin Klika: „Do budoucna se můžeme bavit o tom, že město získá dotaci na zasíťování větší plochy u kovošrotu. Ale nemůže být samostatně investorem v tomto případě.“
Jáva už patří městu
Zastupitelé schválili odkoupení restaurace Jáva na litvínovském nádraží za cenu podle znaleckého posudku 5 766 000 Kč. V plánu je v rámci výstavby dopravního terminálu objekt zdemolovat. Náklady na demolici a související práce se odhadují zhruba na 1 mil. Kč. Na pozemcích by mohlo být parkovací místo pro autobus, větší prostor pro jejich otáčení, další prostor pro parkovací plochy nebo zázemí terminálu.
Pití na veřejnosti se zakazuje
Zastupitelé schválili novou vyhlášku o zákazu požívání alkoholických nápojů na vybraných prostranstvích. Ta nahrazuje kontroverzní protivysedávací vyhlášku, kterou v loňském roce zakázal Litvínovu Ústavní soud. Podle nové vyhlášky je na všech veřejných prostranstvích vymezených v příloze bez souhlasu jejich vlastníka nebo správce zakázáno umísťování předmětů sloužících k odpočinku, rekreaci a stravování a přípravě pokrmů. Také je zakázána konzumace alkoholu na sportovištích, dětských hřištích, pískovištích a dalších zařízeních určených pro dětské hry (alkohol se nesmí konzumovat v okruhu 50 m od nich). Dále v okruhu 30 m od škol, nemocnic, školských a zdravotnických zařízení, v prostoru zastávek a nástupních ostrůvků městské hromadné dopravy, příměstské dopravy a v okruhu 5 m od nich, v okruhu 30 m od provozoven nabízejících potravinářské zboží, v okruhu 30 m od obchodních domů a obchodních středisek a na dalších veřejných prostranstvích v oblastech uvedených v příloze vyhlášky. Vyhláška pamatuje ale i na výjimky, například pro předzahrádky restaurací. V příloze jsou mimo jiné uvedeny oblasti kolem kurtů, Citadely, Bussines Centre, zámecký park, nádraží, Janov a Hamr.
Občané žádají referendum
V diskuzi vystoupil občan Petr Globočník, který jménem dalších občanů žádal referendum o umístění plaveckého bazénu. Nesouhlasí s tím, aby byl bazén součástí koldomského koupaliště. „K bazénu jsme už diskutovali velmi dlouho a velmi mnoho,“ odmítla dál se o umístění bazénu dohadovat starostka města Kamila Bláhová. Nicméně přislíbila, že možnost referenda zastupitelstvo zváží. „Pokud se zastupitelé rozhodnou referendum nevyhlásit, máme připravenou petici, která by je k tomu měla donutit,“ uvedl Petr Globočník s odkazem na zákon o referendu. „Stačí nám k tomu dva tisíce podpisů,“ doplnil. I v případě vyhlášení referenda je ale pro město závazné pouze v případě, že svůj názor vyjádří nadpoloviční většina obyvatel města.
