S Andreou se seznámili při studiu vysoké školy. Byla milá, rád s ní trávil čas. Začali spolu chodit, i když by v ní raději viděl kamarádku než partnerku. Vždy měl problém s tím, že ho ženy příliš nevzrušovaly. V otázkách sexu byl nesmělý, raději se tělesnému kontaktu vyhýbal. Andrea byla ale mezi ženami, které znal, nejlepší. Nebyla nijak vášnivá, stačila jí jeho velmi vlažná pozornost. Raději s ním hodiny trávila v diskuzích na různá odborná témata, která by jinou ženu unudila k smrti. Po dokončení studií se vzali. Andrea byla jedináček a její otec měl svou vlastní prosperující firmu. Po svatbě začal pracovat v rodinné firmě. Od jejích rodičů dostali jako svatební dar peníze na dům. Sám už rodiče neměl, a tak byl rád, že ho rodina jeho ženy přijala za svého. Dokonce se podařilo navzdory jen občasnému a ne příliš vášnivému manželskému sexu, že Andrea otěhotněla. Narodil se malý Andrej, který se stal okamžitě středobodem života celé rodiny, babičku a dědu nevyjímaje. Byl šťastný a spokojený. Hodně pracoval, firma vzkvétala. S Andreou dál vedli diskuze na téma, která ho zajímala. Uspokojoval ho takový život. Říkal si, že měl štěstí. Dokud do firmy nenastoupil David. Mladý absolvent stejné školy, kterou vystudoval i on a jeho žena. David byl bystrý a pracovitý mladý muž. Rozhodl se proto, že ho povede a vychová ho k obrazu svému. Jak se s Davidem v práci vídali stále častěji, uvědomoval si, že se na setkání s mladým mužem těší. Čas s ním mu utíkal strašně rychle. Mohl s ním mluvit úplně o všem. Byli naladěni na stejnou notu. Zajímaly je stejné věci. Jednou zůstali nad projektem sedět v kanceláři dlouho do večera. Ve firmě už nikdo jiný nebyl. Byli unavení, vytáhl koňak a nalil oběma skleničku. Hlavy skloněné k sobě nad pracovním stolem, cítil jeho horký dech vonící kvalitním alkoholem. Nevěděl, jak se to mohlo stát, najednou se líbali. Nemyslel na nic, vlna vzrušení ho celého zalila. O několik hodin později seděli proti sobě, těla rozpálená sexem pomalu vychládala. Konečně pochopil, proč ho sex nikdy příliš nebavil. To, co zažil nyní s Davidem, si nikdy před tím neuměl ani představit. Hlavou mu vířily myšlenky. Nechtěl ztratit rodinu, zklamat Andreu, ublížit synovi. Nemohl se ale zároveň vzdát Davida. Mluvili až do rána. Slova lásky střídala slova strachu z budoucnosti, nejistota. Nakonec se domluvili, že o svém vztahu nikomu neřeknou. Budou ho tajit. Scházet se v Davidově bytě. Tak to také fungovalo několik dalších měsíců. Miloval mladého muže stále víc. Každou volnou chvilku by nejraději trávil s ním. Musel se nutit, aby od něj odcházel ke své rodině. David mu jeho lásku oplácel štědrým nesobeckým způsobem. Udělal by vše pro to, aby byli šťastní a nedělal si na něj žádné nároky. O jeho rodině mluvil vždy s respektem. Malého Andreje miloval, jako by byl jeho vlastní. Nevěděl, jak bude žít dál, neplánoval žádnou budoucnost. Miloval Davida a měl rád i Andreu. Nechtěl nikomu ublížit, zároveň ale nedokázal vzdorovat své lásce k mladému muži. Snažil se být opatrný, aby nikdo nepoznal, co mezi ním a Davidem je. Ve firmě se k sobě většinou chovali naprosto korektně. Jen občas se neovládli. Ten den za ním David přišel do kanceláře, voněl deštěm. Neodolal a přitáhl ho k sobě. Ve chvíli, kdy se vášnivě líbali, vešel do kanceláře jeho tchán. David vyběhl ven, sám zůstal stát a zíral na otce své ženy jako opařený. Čekal, co se bude dít. Starší muž chvíli mlčel. Pak mu řekl, že musí David okamžitě z firmy pryč. Z firmy i z jeho života. Andrea se nesmí o ničem dozvědět. Zbaví se mladého milence navždy. Pokud ne, tak ho zničí. Vyhodí ho z firmy, přesvědčí Andreu, aby se s ním rozvedla. Znemožní ho, zabrání mu ve styku s Andrejem. Slíbil tchánovi, že udělá, co od něj chce. Večer šel za Davidem a vše mu řekl. Musí spolu skončit. Jinak to nejde. Neubránil se ale slzám. Věděl, že už nikdy nebude opravdu šťastný. Když od Davida odešel, myslel si, že už je konec. Druhý den chtěl zajít za tchánem do kanceláře, aby mu řekl, že ho poslechl. Ten ale do práce nepřišel. Volal mu, telefon nikdo nebral. Za to se mu ozval David. Chtěl s ním mluvit. Nechtěl se s ním sejít, David ho o to ale prosil. A tak šel. David ho čekal ve svém bytě. Byl vzrušený. Chodil po pokoji sem a tam. Chytil ho za ruce a vysypal ze sebe, že už problém vyřešil. Mohou se dál stýkat a Andrea se nic nedozví. Čekal na jejího otce večer na parkovišti a zabil ho. Už jim škodit nebude. V šoku zíral na svého milence. Nechápal, jak to mohl udělat. Udělalo se mu špatně od žaludku. Couval před jeho doteky. Řekl Davidovi, že musí ohlásit, co provedl. Nakonec z bytu utekl. Jel rovnou na policii. Miloval Davida, ale nemohl krýt vraždu. Nemohl by se s ním dále stýkat. Otec jeho ženy byl jako jeho vlastní. Cestou přemýšlel, jak to řekne Andree. Musí se to dozvědět od něj, než aby to vyplynulo z vyšetřování. V mobilu měl už několik zmeškaných hovorů od Davida. Miloval toho kluka, ale on mu zničil život. Zastavil před policejní stanicí. Zíral na mobil a na Davidovo číslo v nepřijatých hovorech. Když od něj přišla zpráva, otevřel ji. David mu psal, že chce, aby byl šťastný s Andreou. Aby měl malý Andrej úplnou rodinu. Až bude čít tu zprávu, bude už David mrtvý. Otevřel si žíly. A nechal také dopis na rozloučenou. V něm se přiznává, že majitele firmy zabil, protože neunesl, že ho propustil z práce. Telefon, ze kterého psal a volal svému milenci, před smrtí zlikviduje. Policie nikdy nezjistí, že mezi nimi byl i jiný než pracovní vztah. Jel domů. Utěšoval svou ženu, která plakal pro svého otce. Myslel na to, že jeho štěstí ten den odešlo.
