S Davidem se měl jako v ráji. Byl to úspěšný muž, kterému se dařilo rozmnožovat rodinné peníze. Když se seznámili na dovolené v Řecku, měl David za sebou několik neuspokojivých milostných románů a před sebou vidinu života stráveného o samotě jen s náhodnými milenci. Okamžitě si rozuměli. Dovolená jim utekla, ale oni dva se dál stýkali. Stali se z nich přátelé, milenci a pak i partneři. Nastěhoval se k Davidovi do jeho luxusního domu. Byli spolu šťastní. David ho zahrnoval dárky a penězi. On jeho láskou a pozorností. Staral se o dům, o nákupy, organizoval jim volný čas. David pracoval a vydělával peníze. Myslel si, že už to tak bude navždy. Postupně se ale začal nudit. David zůstával ve firmě do večera. Měl málo času na společné víkendy a dovolené. Seděl ve velkém domě a čekal na svého partnera. Vymýšlel si, čím by se zabavil. Přestavoval dům, kupoval nový nábytek, měnil zahradu. A pak změnil i paní, která jim dům uklízela a starala se o domácnost. Najal mladou dívku Michalu. Bavilo ho pozorovat Michalu při práci. Ještě víc ho ale bavilo s Michalou mluvit. Měla naivní pohled na svět, veškeré dění hodnotila zábavným způsobem člověka, který nechápe souvislosti. Mluvila o politice, o dění ve veřejném životě a on se skvěle bavil. Vzpomněl si na Michalu, když nakupoval pro sebe a Davida parfémy a koupil i jeden pro ni. Jásala nad dárkem, který mnohem převyšoval její finanční možnosti a jeho to těšilo. Pak jí začal kupovat dárky pravidelně. Pro něj drobnosti, pro Michalu něco, co by si sama dovolit nemohla. Michala se kolem něj točila stále víc, až jednou skončila v jeho posteli. Ani nevěděl, jak se to stalo. Ženy ho nikdy nepřitahovaly. Tohle ale bylo jiné. Líbilo se mu, jak ho Michala obdivuje, jakou dětinskou radost má ze všeho, co jí dal. Nakrucovala se před ním, lákala ho. Pohladil ji nejprve ze zvědavosti. Jejich první sex si spíš nechal líbit, než by si ho užil. Postupně ale přicházel Michale na chuť. Považoval všechno za hru. Ani neměl výčitky vůči Davidovi. Vlastně to ani nevěra nebyla. S mužem by Davida nikdy nepodvedl. Tohle byla jen nezávazná zábava. Do té doby, než za ním Michala přišla, že čeká dítě. Usmívala se, když mu to říkala. Nechtěla, aby si ji vzal. Věděla, že nemá nic, co by jí mohl dát. Bez Davida byl jen chlap bez práce a bez majetku. Chtěla ale, aby jí dal peníze. Bylo jí jedno, jak to udělá. Z Davida mohl vytáhnout, kolik si přála. Peníze do začátku, drahé dárky, a pak každý měsíc peníze pro dítě. Jinak půjde za Davidem a všechno mu řekne. Jak spolu spali v jejich posteli. Jak si to užívali, když byl David v práci. Nevěděl si rady. Jeho svět se hroutil. Mohl dát Michaele nějaké peníze, ale to by nemělo konce. Chtěla by stále víc. Platil by jí do smrti. Měla by ho navždy v hrsti. David si večer všiml, jak je zadumaný. Naléhal na něj, aby mu řekl, co se děje. Nakonec se zhroutil. Rozplakal se a Davidovi se přiznal. Čekal, že ho David vyhodí. Že mu řekne, ať si sbalí věci a zmizí mu ze života. David ho ale začal utěšovat. Nezáleží mu na nějaké špinavé děvce, která nu vlezla do postele. To pro něj nic neznamená. Chtěl by ale to dítě. Nakonec vymysleli společně plán. Dalších několik měsíců vše plynulo podle toho, jak si to Michaela naplánovala. Dával jí peníze, o které si řekla. Slíbil byt, až porodí dítě. Dal si ale jednu podmínku, chtěl být uveden v rodném listě jako otec dítěte. Před Davidem naoko vše tajili. Michaela byla hloupá, spokojila se s příslibem dalších příjmů, dovolenou a věcmi, které jí rád dal. Když se narodil malý kluk, chtěl, aby se jmenoval David. Michaele to přišlo vtipné. David ji vlastně bude už po zbytek života živit, aniž by to věděl. Proč by se tedy její pojistka a zdroj příjmů nemohla jmenovat po něm. Z porodnice se Michaela vrátila do svého malého bytu. Ještě ten den se za ní zastavil. Davídek byl kouzelné dítě. Choval ho a cítil pýchu a lásku. Michaela se rozvalovala v posteli a vybírala si v nabídkách realitek byt, do kterého se hodlala přestěhovat. Nechal ji být. Odešel až večer, když už Davídek spal. Vzal si klíče od bytu, aby mohl ráno přinést snídani a nemusel Michaelu budit. Byla spokojená. Takhle přesně to chtěla. Doma dal klíče Davidovi. Věděl, že všechno zařídí. Nechtěl s tím nic mít společného. Šli spolu do kina, pak do drahé restaurace. Po půlnoci mu zazvonil telefon. Michaelino číslo. David mu řekl, ať přijme hovor a chvíli počká, než telefon položí. Pak se rozjeli k Michaele domů. Cestou David zastavil v tmavé ulici, stáhl okénko a neznámý muž mu dal do ruky klíče a jen řekl, že vše je hotové. Nechtěl vědět, co si David s kým domluvil. Před domem, kde bydlela Michaela, už stálo několik lidí, sanita a policie. Běžel dovnitř, David čekal před domem. V bytě už byla policie. Nejprve ho nechtěli pustit, teprve když řekl, že má uvnitř syna. Vzal malého Davídka do náručí. Teprve pak byl ochoten s policisty mluvit. Michaela byla mrtvá. Vyskočila z okna a zabila se. Nemusel předstírat šok. Nevěděl, co David chystá, nevěděl, proč chce klíče od bytu a koho za Michaelou posílá. Policistům řekl, že s matkou svého syna nežije. Má přítele, celý večer byli spolu v kině a pak v restauraci. U Michaely byl večer, byla divná, zdálo se mu, že má deprese. Prosil ji, aby šla k lékaři. Slíbila, že druhý den půjde. Davídka si odvezl domů. Všechno ostatní David zařídil. Dítě bylo svěřeno do péče otce. Neprokázalo se, že by za Michaelinu smrt mohl někdo jiný. David si dobře vybral, komu práci svěří. Případ uzavřeli jako sebevraždu ženy s laktační psychózou. S Davidem se měli jako v ráji. Davídek vnesl do jejich života slunce.
