Ústecký kraj, byť stále drží prim v nezaměstnanosti v České republice, začíná řešit opačný problém. Už to nejsou zoufalí lidé, kteří shání marně práci, ale zoufalí zaměstnavatelé, kteří marně shání zaměstnance.
V Ústeckém kraji je poptávka po zaměstnancích v technických profesích. Zaměstnavatelé inzerují, hledají nové lidi nebo se pouští i do lovu ve vodách svých konkurentů a zaměstnance si přetahují. Dokonce někteří zaměstnavatelé žádají, aby do kraje už noví investoři nepřicházeli. Prý je plno. Čísla z evidence Úřadu práce ČR ale mluví jinak. Nezaměstnanost je stále vysoká, jen se nezaměstnaným vždy nevyplatí pracovat. „Zaměstnavatelé v regionu nabízí o tisíce korun nižší platy než v sousedních regionech. A tak lidé jezdí za prací do Prahy a okolí. Podle statistických údajů si středoškolák za stejnou práci v Praze vydělá o 8 tisíc korun více než u většiny firem v Ústeckém kraji. A to je na zamyšlenou také pro zaměstnavatele. Lidí je dost, jen se jim musí vyplatit pracovat v regionu,“ komentuje situaci předsedkyně HSR-ÚK Gabriela Nekolová. Leckdy nižší platy, než je sociální podpora, jen těžko motivují k práci. „Další problém je samozřejmě koncepce školství. V tomto případě je ale řešení dlouhodobé. Školy už komunikují také díky Paktu zaměstnanosti Ústeckého kraje se zaměstnavateli a přizpůsobují svou nabídku studijních oborů poptávce zaměstnavatelů po zaměření absolventů. I v tomto případě je ale nutné podotknout, že školy velmi často vychovávají nové zaměstnance pro Prahu. Studenti, kteří absolvují v regionu, odchází pracovat do Prahy. Pochopitelně. Vysokoškolák tam má za stejnou práci hrubou mzdu vyšší dokonce o třináct tisíc korun,“ doplnila Gabriela Nekolová. V regionu jsou podle Gabriely Nekolové firmy, které umí své zaměstnance zaplatit a ekonomiku kraje v podstatě táhnou. Právě z těch by si ale měli ostatní, kteří hledají v kraji jen levnou pracovní sílu, vzít příklad. Každý den by pak nemusely mířit z regionu stovky aut směrem ku Praze, kam se lidem vyplatí odjíždět za prací.
